Musíme si pomáhať

Poměrně velký skok Jana Hřebejka, z odlehčenějšího žánru, k hořkému dramatu. Tímhle skokem ale opět potvrdil, že je jedním z nejlepších českých tvůrců současnosti. Jeho film je vážnější a smutnější, přestože jde ještě svým způsobem o komediální žánr, i v něm se najde místo pro úsměv, ale spíše mrazivý. Bolek Polívka i Jaroslav Dušek dokazují, že jsou nejen skvělými komiky, ale skutečně výbornými charakterními herci. (08.03.2003)

Pre mňa jeden z top filmov Hřebejka a samozrejme nie len pre mňa. Páčila sa mi originalita tohto filmu, ktorú som ešte ako študent v kine vtedy v roku 2000 ešte nechápal. Originalita v tom, že dokázala spojiť silný príbeh druhej svetovej vojny a ťažkú drámu s prirodzeným a veľmi funkčným humorom, k čomu boli vynikajúco vybrané mužské postavy. V našom priestore sa filmy tohto štýlu točia málo. Veľa sa točí o vojne, ale všetko tvrdo dramaticky. Hřebejk to v našom priestore pochytil vtipnou formou ako jeden z mála, ak nie vôbec jediný. V podstate preniesol humornú atmosféru Pelíšiek do inej doby. A keď si spomeniem na diela zo zahraničia, podobnú formu má už len Život je krásny. Aj preto si myslím, že Musíme si pomáhat bude svojím prevedením u nás na dlhú dobu neprekonateľným vojnovým filmom. (19.05.2021)

Na pochopenie určitých filmov treba mať vedomosti. To som pochopil, keď som ešte o druhej svetovej nevedel nič a tento film mi nič nehovoril, možno preto ma odradil. Po opätovnom zhliadnutí a vedomí si všetkých hrôz páchaných na Židoch, mi tento film učaroval svojou drsnosťou a citovosťou, chladnosťou a jemnosťou, vážnosťou a krásnou nadľahčenosťou. Nádherný film, brutálne presne vsadené prvky tragickosti a komédie tak, aby filmu nechýbalo k dokonalosti proste nič. A Polívku nechápem, je tu proste úžasne božský. 100%. (15.06.2006)

Jan Hřebejk patří k mým oblíbeným režisérům především kvůli filmu "Pelíšky". "Musíme si pomáhat" je povedený film z období kolem druhé světové války. Polívka i Dušek jsou perfektní, přesto mě mnohem více zaujala moje NEoblíbenkyně Anna Šišková a charismatický Csongor Kassai. Mínusem je pro mě však konec filmu. Jednak mi vadí hloupě nadabovaný Richard Tesařík (proč zrovna Heřmánek?), a také ten všestranný happy end - to se sem vážně nehodí! (11.11.2008)

Nejlepší Hřebejkův film, který dost možná dojel na očekavání "to budou zase nějaké Pelíšky". Jenže nejsou. Je to precizně natočená studie charakterů lidí v ohrožení života. Studie sounáležitosti a ochoty pomoci bližnímu, i když nasazuji vlastní krk. Figurky páně Jarchovského jsou napsané velmi plasticky a takový Horst Prohaszka v nezapomenutelně slizkém balení Jaroslava Duška náleží do Valhally slavných postav českého filmu. Skvělý výkon předvádí i "podělaný vlastenec" Jiří Pecha, který navzdory poměrně malému prostoru představuje jednu ze stěžejních postav. Ale absolutorium zaslouží "slušní" manželé v podání Polívky a Šiškové a samozřejmě také jejich židovský "schovanec" ztvárněný Csongorem Kassiem. Trocha humoru v tomhle filmu je, ale mnohem více je v něm tragiky, dramatičnosti a empatie, která charakterizovala i Pelíšky. Není to jen válečný film, je v něm něco univerzálního a nadčasového, co už zkrátka v dobrých filmech bývá... (30.01.2004)