Noviny

Předvídatelná a umělá záležitost od režiséra, který je sice profík, ale jako takový sází na jistotu a originální, provokativní nebo experimentální film od něj v žádném případě nečekám. Jako komedie to u mě nefunguje, spíš jako pokus o zachycení dramatické atmosféry jednoho pracovního dne v redakci newyorkských novin. Bohužel scénárista i režisér si tenhle svět idealizují v duchu takových těch typicky amerických tezí o žurnalistice jako nejsilnějším pilíři demokracie. Ty zdánlivě nejemotivnější dialogy a činy mi tam šustí papírem a ani za mák jim nevěřím. Samozřejmě zvítězí pravda a spravedlnost, ale je to taková americká limonáda natočená příjemným způsobem, nenutící k přemýšlení a na hony vzdálená realitě. Ona ta americká žurnalistika je vcelku servilnější než např. britská, celkově krotčí, protože závislá na vlivných inzerentech a politických elitách. A to se s tlakem internetu a přesunem potenciálních čtenářů k blogerům a internetovým zpravodajstvím jenom zhoršuje. Jedna z klíčových scén, rvačky Michaela Keatona na straně dobra a Glenn Close na straně zla, mi nepřišla ani tak vtipná, jako spíš křečovitá. Nezachránila to ani přítomnost mé oblíbené Marisy Tomei. Celkový dojem: 45 %. (16.09.2011)

Ještě v dobách, kdy nebyl Ron Howard tak slavný, natočil tento nenápadný ale výborný snímek z žurnalistického prostředí. Plejáda výborných herců, povedené a vtipné scény a neuvěřitelná gradace mě opravdu dostaly a chvílemi jsem si říkal jestli dělat pro noviny je tak zábavné jako sledování tohoto filmu. Ale asi ne. Po druhém, třetím, čtvrtém a pátém shlédnutí musím dát plný počet. (18.04.2009)

Velice povedený snímek z novinářského prostředí s plejádou hereckých hvězd - především stojí za pozornost Michael Keaton a Glenn Closeová, jejichž vzájemné přestřelky jsou v popředí příběhu. Ona tu vlastně nějaká hlavní dějová linie není - spíše jsou to střípky osudů různých postav a především pohled do zákulisí vydávání novin. (27.07.2003)

Když nebudu počítat Šifru mistra Leonarda, která se mi vůbec nelíbila, tak jsem všem filmům od Rona Howarda, co jsem zatim viděl, dal vždycky 3 hvězdy. Já mam pocit, že ty jeho filmy snad vznikaj metodou pásový výroby. Řemeslně jsou zvládnutý bez výhrad, ale všechny jsou takový sterilní, bez nápadu, bez nějaký originální myšlenky, prostě tomu "něco" chybí. Tohle je zase další z řady naprosto průměrnejch filmů od Rona Howarda. Těžko na něco nadávat, těžko něco chválit... Co se týče děje, tak první polovinu bych označil za průměr. Druhá polovina vypadá chvíli docela zajímavě, ale zase to pokazí zbytečně natahovanej konec. Z herců nikdo vyloženě nezklamal, ale zároveň má každej na svym kontě rozhodně světlejší okamžiky. Prostě tenhle film je podle mě po všech stránkách průměrnej. Jestli někdo z toho průměru aspoň trochu vybočuje, tak Randy Quaid. (23.08.2011)

Pokusy o crazy komedii by byly fajn, kdyby to bylo k smíchu. Ale ono nebylo... 1) Z filmu si pamatuji především protivnou nervózní atmosféru jako obraz dnešní doby a novinářského řemesla zvláště. 2) Mírné pousmání, když ne přímo úšklebek, u mě vyvolalo lpění na etických principech. Bulvár a etika? To mě podrž. 3) Snímek je plný zajímavých rozhovorů: Martha: Henry, listen. Tomorrow is fine. Tomorrow. Henry: No, today. Martha: Tomorrow. Henry: Today. Today. Today. Today. Martha: Tomorrow! Tomorrow! Henry: Today, now. Today, now. Today. 4) Na závěr dobrou radu: A clipboard and a confident wave will get you into any building in the world! (12.04.2014)