Sámska krv

Smutný skandinávský příběh o touze někam patřit a o nesmíření se s vlastním původem, odehrávající se v samotném lůně krásné severské přírody. Lene Cecilia Sparrok byla v titulní roli dospívající sámské dívky naprosto úžasná. Když si navíc uvědomím, že šlo o její filmový debut, musím vyseknout poklonu této nadějné norské herečce. (01.04.2020)

V první polovině filmu je dost na tělo přiblížena problematika rasismu a jeho konkrétní podoby u Laponců ve Švédsku. Zároveň je pak, stejně jako na konci filmu, poukázáno na nutnost zpřetrhání vazeb s původními komunitami při touze o začlenění do konformní většinové společnosti. Je ale relativizována správnost tohoto rozhodnutí. Sice vítězí nezávislý duch toužící po rozletu, který se v přírodních komunitách příliš nenosí, nicméně ony komunity si udržují svoji hrdost a hýčkají si své způsoby, přestože jsou většinou všemožně perzekvováni. Druhá polovina filmu, od odklonu a útěku Elle-Marie, však byla na můj vkus dosti vláčná, atmosférou polevující a od rasistické problematiky ustupující. Už to bylo čistě jen o protloukávání se životem. Ale aspoň, že to stále mělo ten severský šmrnc. Dobrý film. (07.03.2018)

„Jedeš za tím Švédem?! Nikdo tě nemá rád! Nikdo tě tu nechce. Myslíš jen sama na sebe. Nikdo tě tu nechce! - „Seš laponskej smrad, co ničemu nerozumí! Máš malinkatej mozeček. Nikdo NÁS tu nechce! Jste idioti, co neumějí sami myslet.“ A Elle-Marja byla výjimkou, což jí značně komplikovalo život…Šaty dělaj člověka, v tomto filmu více než kde jinde. Ale ještě víc původ. To nesmazatelné stigma, které hlavní hrdinku neustále ani ne tak provázelo, jako spíš přímo pronásledovalo, bylo maximálně určující. Její snaha převzít švédské způsoby, zbavit se onoho „cejchu“ a přestat být brána za podřadnou se tak stalo bojem, u kterého ve výsledku nešlo ani tak o smíření se s okolním světem (či zavrženou komunitou), nýbrž sama se sebou. Sámská krev je vhledem do zajímavé problematiky, o které jsem toho věděl málo. A až na to pomalé tempo vyprávění, jistou odtažitost a (administrativně) naivní přijetí nemám více výhrad. Naopak musím vyseknout poklonu oběma sestrám (na jejichž perspektivách film staví), byly autentické, výborné. Celkově solidní 4*. (23.05.2021)

Sámská krev je film s hodně zajímavým tématem, průměrně filmařsky zvládnutým 90 minutovým flashbackem a naprosto stupidním dramatickým rámcem. Aneb bába přijede na smuteční oslavu sámských příbuzných, všechny hejtuje, potom se u okna zasní jak to všechno hejtovala i v dětství a najednou jí přepne v makovici, vydrápe se na kopec a z minuty na minutu zcela přehodnotí svůj celoživotní postoj. To je z mého pohledu totální scenáristický bullshit, který předpokládá, že když divák prožije 90 minutový flashback, bude mít pocit, že došlo k vývoji postavy. To nedokážu přijmout a celý film tím pro mě jen ztrácí na smyslu. 5/10 (02.02.2018)

Ďalšia kvalitná severská dráma, tentokrát z prostredia divokého a chladného Laponska. Musím uznať, že príbeh 14-ročnej dievčiny Elle-Marje ma veľmi upútal a jej etnický rozkol bol pútavým základom celého filmu. Neustále ponižovanie a pocit menejcennosti spraví svoje, obzvlášť, keď človek cíti, že by chcel mať vyššie životné méty ako chov sobov. Ale vydať sa na cestu nového života nie je vôbec také jednoduché... Lene Cecilia Sparrok zahrala hlavnú postavu znamenito a celý príbeh pôsobil dosť hodnoverne. Navyše, aj vizuál a výprava pôsobili skutočne kvalitne (tie laponské kroje boli krásne). Akurát mi bolo ľúto, že dialógy trochu pokrivkávali (ale to sa pri severských filmoch stáva dosť často). (17.11.2018)