Sieť

To se nám jako snažil Kim Ki-duk sdělit, že obě strany jsou stejně špatné? Celé mi to přišlo moc ploché, předvídatelné a jednání chudáka rybáře až moc čisté a těžko uvěřitelné. Proč pomáhal vyřídit ten vzkaz? Proč ho po návratu pustili za rodinou? Ten důvod s penězi mi přijde dost chatrný. A vám přišlo uvěřitelné chování těch dvou vyšetřovatelů, kteří se jeden snažil rybáři pomoct a druhý se z něj snažil mermomocí udělat špiona? Pro Evropana film bude zajímavým vhledem do vztahu dvou Korejí, ale jen velmi letmým a povrchním. (13.12.2020)

Bylo potěšením sledovat, že Kimovi ještě neodbilo (jak v tvorbě, tak v hlavě). Po poslední příšernosti Stop! a scénáři ke stejně zhovadilému kousku Made in China by se tak mohlo zdát, i když při poslední návštěvě MFF KV v roce 2015 vypadal zcela normálně - chodil na několik filmů denně, dobře věděl, které autory si vybírá, s každým se rád vyfotil, na každého se přirozeně usmál atd. Nyní ve svém nejnovějším filmu předkládá syrovost až na dřeň - násilí v jeho dřívějších filmech bylo zabaleno do poetiky a formální vytříbenosti, zde se nic takového neděje. Možná může trochu vadit poměrně televizní vizáž celého díla, ta ale zcela s touto syrovostí koresponduje a nijak mě vlastně ani nerušila (i kdyby to neměl být záměr, ale důsledek toho, že po Stop! se prostě těžko shánějí důstojné peníze). Kim staví hrdinu a diváka před otázky, na které se těžko hledá uspokojivá odpověď, ale nesnaží se ji podsouvat prostřednictvím podprahových vsuvek, propagandy, svérázných postojů apod. Vše podává naprosto racionálně a každá scéna dává smysl. Odpověď na ty otázky nechť si najde divák sám, je-li to vůbec možné. Dále odkazuji na komentář Enšpígla, k němu snad jen dodatek - neznám korejskou náturu, projevy chování apod., ale přijde mi, že ono "přehrávání" je u nich prostě normou, jen na nás působí místy nepatřičně. Minimálně v Kimových filmech tomu tak vždy bylo. (30.03.2017)

Film má svůj názor a myšlenky pod které se zcela podepisuju. Jedna věc je odporná diktatura v KLDR a druhá konzumní svobodná jihokorejská - potažmo i naše společnost. Nikdy jsem nepřemýšlel způsobem jaký mně servíruje film a musím říct, že je to mazec, když člověk poslouchá dialog severokorejského rybáře v Soulu "Vy máte všechno, jídlo vyhazujete na ulice a přesto dopustíte, aby žena prodávala svoje tělo, aby mohla uživit rodinu." Je to silný téma k diskuzi a za to filmu odpouštím již tradiční přehrávání jihokorejských herců v emotivně vypjatějších scénách, zde zejména v první třetině, protože nosnost myšlenek vydá na tři filmy. (29.03.2017)

Či komunizmus alebo kapitalizmus, oba režimy dokážu človeka polapiť do siete a minimalizovať slobodu. Oba majú svoje za a proti. Uvedenú tézu ilustruje zdanlivo jednoduchý príbeh rybára zo Severnej Kórey, ktorý sa technickou závadou na lodi (do motora sa mu zamotajú siete) dostane na územie Južnej Kórey, ideologického nepriateľa. Tam je automaticky považovaný za špióna. Prejde si tvrdou psychickou i fyzickou tortúrou. Hnaný túžbou vrátiť sa k rodine je navrátený späť, aby si následnú analogickú tortúru vytrpel od severokórejských súdruhov. Ideologicky zvrhlá komunistická diktatúra sa ale k svojim otrokom stavia o poznanie panovačnejšie a bezohľadnejšie. Základy mučenia, psychoteroru a absolútneho pohŕdania vôľou jedinca ostávajú v oboch režimoch v zásade rovnaké. (24.07.2020)

Obdivujem ľudí, ktor robia titulky ku korejským filmom. Ja málokedy zvládnem prečítať mená hercov. Ale k téme. Tá je naozaj geniálna a presne ako Enšpígl trefne opisuje, ide o krásne porovnanie chudoba vs konzum. Film obsahuje výborné myšlienky, hoci našincovi nemusia byť vždy blízke či pochopiteľné. Len to prehrávanie je strašné, aj keď je to určite súčasť ázijskej kultúry - buď byť úplne ticho alebo kričať s nekontrolovanou mimikou. Pôsobí to rušivo. (21.09.2019)