Lady Bird

Malý, nenápadný film a hlavně hořkosladký, přesně jako mám rád, asi jsem našel svého oscarového favorita. Pravděpodobně se jedná o první a možná poslední film z prostředí Sacramenta, který jsem kdy viděl a uvidím. Příjemné překvapení a nadšení v mnoha ohledech - naprosto dokonalá Saoirse Ronan, postava Lady Bird jí snad byla napsána na tělo, výteční Laurie Metcalf a Tracy Letts ve vedlejších rolích, stejně tak mladé naděje Hedges a Chalamet - čím to je, že hrají v samých oscarových snímcích? Skvěle napsaný scénář, výborný střih, hudební složka a především mistrně vystižená atmosféra sice hlavního kalifornského města, ale současně toho nejméně známého. Humor je občas břitký, sarkastický až černý, ale smál jsem se nahlas, naopak spousta podnětných myšlenek či silných motivů je zpracována velmi citlivě, nenásilně a působivě - tak nenápadně, že může divákově pozornosti až uniknout. No a sestra Jonaha Hilla jako nejlepší kámoška? To už je třešnička na dortu. V Helsinkách budu 4. března držet pěsti tomuto snímku. (13.02.2018)

Greta Gerwig považovala za nutné seznámit nás se svým dospíváním, s obdobím po 9/11 a prostředím katolické střední školy kdesi v Sacramentu... ale proč?? Tento film v sobě nemá ani špetku originality, je to jen další nevýrazný coming-of-age film, a navíc se bere dost vážně, není to komedie, je to relativně vážně podané drama zejména o vztahu hlavní hrdinky s matkou... Kam se to hrabe na Booksmart. Příště si dám radši osvědčenou klasiku Ghost World nebo třeba Napoleona Dynamita, já nevim! Cokoliv, jen ne tuhle přehlídku průměrnosti. (20.04.2020)

Lady Bird je v podstatě jednoduchý film. Odehrává se na začátku 21. století, krátce po událostech 11 září aby se inspiroval dospíváním režisérky snímku Grety Gerwig. Ta si napsala i scénář a obdržela nominaci na Oscara. Film celkově získal 5 nominací s nominací na nejlepší film a nevyhrál nic. A dá se říct, že je v podstatě dobře, že nic nevyhrál jelikož prostě na Oscara ten film úplně není. Gerwig se nedá upřít, že se s postavami mazlí, každou dokáže udělat něčím zajímavou a ty postavy jsou dobře zahrané. Problém je ale v tom, že nejsou nijak sympatické. Hlavní hrdinka je strašně nesympatická postava která když to nejde jak ona chce je klidně schopná vyskočit z jedoucího auta. Její matka však na tom není o nic líp jelikož prostě odmítá svojí dceru podpořit v tom co by chtěla i přesto, že jim to jejich platové možnosti nedovolují. I přesto, že jsou obě postavy skvělé zahrané, sympatie si u diváka prostě nevybudují. Film zbytečně občas až příliš přestřihává a když například mají dvě postavy zajímavý dialog, střih ho rychle ukončí a ani nevidíme závěr rozhovoru. Jaksi tedy chybí vypjatost konfliktů a jakmile se někdy do někoho obuje následuje rychlý střih aniž bychom viděli reakci toho druhého. Lady Bird se také snaží být film trošku podporující feminizmus. A to kvůli tomu, že se snaží aby ženské hrdinky byli ve filmu silné, aby stáli samy na sobě. To se filmu celkem občas daří, na druhou stranu ale kromě otce hlavní hrdinky chybí jakákoliv silná mužská postava sama o sobě. Ze dvou kluků hlavní hrdinky kteří jsou zahrání Lucasem Hedgesem a Timothéém Chalametem se postupně ze sympatických klučíků nakonec stanou nevýrazné figurky šachovnice. Lady Bird není špatný film. Je to oukey film. Není to však vůbec geniální film Je škoda, že je z této nadprůměrné komedie celkem pozdvižení jenom kvůli tomu, že poslední dobou moc dobrých komedií nevzniklo. (05.03.2018)

(1001) Film mi silně připomněl dobu, kdy jsem každý den přemýšlela o tom, jaké by to bylo zabít se, takže asi správně zachycuje ducha určité životní etapy, řekla bych. Za nejcennější momenty filmu považuji nedůležité důležité rozhovory o pár větách: s Dannym, s tou cool holkou, s bratrovou přítelkyní, s tátou, roztroušené mezi pokusy spojit všechno jednou fabulí - která by podle mě nakonec nebyla ani potřeba, vzhledem k tomu, že stejně moc nefunguje. (05.03.2018)

Není nijak překvapivé, že Greta Gerwig, u jejíchž rolí jsem měl vždycky pocit, že do značné míry hraje trochu sama sebe (filmy Rebecky Miller, Noaha Baumbacha, bří Duplassových, Joe Swanberga), ve svém čistě sólovém režijním debutu vytvořila hlavní hrdinku, která je další verzí rejstříku jejích dvojnic (v tomto případě skrze Saoirse Ronan). Což ovšem filmu nijak neubírá na hodnotě. Naopak. Je celkem jedno, nakolik se Gerwig inspirovala u svých "mumblecoreových" filmařských kolegů či u Baumbacha, nebo zda jde o přirozené tíhnutí podobně založených osobností, jež tvoří v současném americkém nezávislém filmu určitou rodinnou podobnost. Obzvláště vzhledem k tomu, že jde o autorský film a zároveň její režijní debut, jde o docela vyzrálé a sebevědomé dílo. (03.04.2018)