Lady Bird

Nahoru to vzlítá díky dojemně akcentovanýmu vztahu matka - dcera, který Gerwig čechrá precizními, povědomými dialogy, v nichž se nálada mění i v rámci jediné roztržky. Potěší i shovívavá ironie na téma mladického pozérství, takže jedinou a nutnou škodou je, že tahle coming of age škatulka je prostě už trochu okoukaná. Call Me By My Name. 70% (21.01.2018)

Lady Bird s největší pravděpodobností není dílo, které by s vámi svou sofistikovaností či emocionálním nábojem vytřelo podlahu, je to pouze a jen kvalitně napsané "feel good" drama. Je to film univerzální, kombinace inteligentního příběhu, charismatických postav a odlehčeného humoru připomíná např. ty lepší kousky Jasona Reitmana. Celkově si nedokážu představit, že by těch 94 minut u Lady Bird někdo litoval. 8/10 (10.03.2018)

U filmu jsem se sice nenudil, ale na druhou stranu jsem se ani příliš nebavil. Christine se vlivem puberty a přílivu hormonů bouří proti všem a všemu a nic víc už vlastně příběh nenabídl. Původně jsem chtěl snímek ohodnotit dvěma hvězdičkami, ale nakonec jsem jednu přidal za výkon Saoirse Ronan, která byla naprosto přesvědčivě protivná, a za školního trenéra, který dokonale režíroval divadelní představení. Hra jako hra, že jo? (18.04.2018)

V porovnaní s ostatnými snímkami iných žánrov možno vznášať námietky, ktoré môžete mať k nezávislým filmom tohto typu všeobecne - že sú de facto o ničom, nemajú veľmi dej a viacmenej pozostávajú len zo všedných scénok, ktorých variácie ste už mnohokrát videli v iných podobných nezávislých filmoch, nasledujúcich identické mustry. Lady Bird v tomto prípade ešte akcentuje problematiku dievčenského dospievania, prvých lások a vzťahu medzi matkou a dcérou, čo sú však tiež dosť okukané témy. Celá snímka tak pozostáva z toho, že sledujeme trochu svojskú, v niečom sympatickú, v niečom naopak otravnú, ale inak v podstate úplne obyčajnú babu na prahu dospelosti, ako prežíva úplne prosté radosti i strasti svojho života, od prvého bozku po maturitný ples, sem tam sa s niekým poháda, potom sa s ním zase zmieri, občas má prúser v škole alebo doma, ale v podstate nič zásadné neprežije. (11.12.2019)

Ak už niečo na tento štýl tak idem radšej do Japonska alebo Číny. A čo sa týka Ameriky, tak Olivia Wild minulý rok debutovala lepším filmom ako je Lady Bird. Je to príjemné a v zásade nenásilné ale toto sme videli hádam už stokrát. Stále tá istá hrdinka, stále tie isté vzťahové problémy, bez ozvláštnenia, možno len s inou atmosférou, ktorá niekomu sadne a niekomu nie. Je tam všetko. Ale zároveň nič natoľko silné, aby ma to chytilo za srdce a ani nič natoľko úsmevné, že sa viem s niekym stotožniť. Typický žánrový štandard. Celkom nechápem tie oslavné ódy. Ale to nevadí. Svoje kvality to určite má a kto ich vie nájsť, tak videl skvelý film. Ja by som bez neho dokázal žiť aj ďalej. Ronan je ale dosť v pohode. P.S. Nevidel som ešte všetky ale zatiaľ tie, ktoré som videl mi len potvrdzujú, že Chalamet je pre mňa ako herec neznesiteľný a pózerský. (24.01.2020)