Tá, ktorá odišla

zbytečně zdlouhavé záběry těch 226 minut je až moc při tom kolik toho příběh sdělil.Černobílé záběry jsou proč?Není to jedno v jaké barvě se vše odehrává?Pointa vyjde nastejno.Dosti mi dělalo problém s postupem času rozlišit kdo je kdo obličeje postav byly až moc podobné.A je jedno jestli muži nebo ženy. (14.01.2019)

Hodně moc mi to chvílemi připomínalo Jeanne Dielmanová, Obchodní nábřeží 23, 1080 Brusel, jen to přes ten poklidný a velmi pomalý děj nebyla taková nuda. Až jsem se divil, vlastně se tam moc nedělo, přesto. Bylo to pěkně civilní a minimalistické, ale možná díky tomu zajímavé. Pořád jsem dokola myslel na to samé, ty vole já jsem rád, že jsem narodil, kde a kdy jsem se narodil. I přes ty sračky, co zažívám, mi to přijde jako nic. Nic v porovnání s tím, jak mohou ve skutečnosti sračky vypadat. Můžou vypadat jako naprosté zoufalství, ze kterého není cesty ven. (17.11.2023)

Silné existenciální drama o ženě, která si i přes veškerou nepřízeň osudu dokázala uchovat dobré srdce. Kdo z nás to o sobě může říct? Při sledování filmu Ta, která odešla budete mít dostatek času na to, abyste si uvědomili, že nemáte ani potuchy, co znamená prožít těžký život. Vnímavému jedinci ten veskrze realistický obraz chudinských čtvrtí na Filipínách podpořený krásnou černobílou kamerou pořádně provětrá myšlenky. (85%) (29.05.2021)

Skutečně těžké, dost depresivní, plné marnosti...nihilismu, žádný tropický ráj, Filipíny jako temný, černobílý svět, ve kterém je potřeba umět přežívat. Horácia se vydala na cestu pomsty, nicméně její zbraní, vedle pistole, je hlavně upřímné lidské pochopení, navzdory vlastnímu utrpení dokáže pomáhat, prosvětlit druhým tu všudypřítomnou šeď a tmu. Dlouhé, statické záběry a scény, bez jakéhokoli náznaku tónu, vypráví příběh pomsty, jenž se postupně rozmělňuje ve zcela autentické atmosféře a více či méně obsáhlých příbězích (ne)obyčejných lidí, kteří se na zmíněné cestě naší hrdinky, jejíž osud si jen těžko dokážeme představit, objeví. Silný, naturalisticky laděný filmový zážitek o hledání dobra v člověku a jeho souboji s lidskou nenávistí, to vše z oblasti Dálného východu, kde je domorodý jazyk plný anglických výrazů a kde se asiaté modlí k Bohu. (18.10.2020)

Nádherný film, viděl jsem ho v kině na LFŠ 2017. Od té doby jsem na něj nikde nenarazil až teď na Edisonline. Tak jsem si dopřál ty necelé 4 hodiny znovu. A musím říct, že to bylo stejně silné jako poprvé. Ano, je to pomalé, ale i v těch zdánlivě statických záběrech je na co koukat. Krásný příběh, krásná kamera! (05.07.2022)