Dom z piesku a hmly

Jeden z nejlepších dramatických snímků, které jsem kdy viděl, a u něhož jsem minimálně pětkrát přemýšlel nad tím, kam ho zařadit do TOP 10, má jednu z mého pohledu podstatnou vadu. Tou je dost podivný konec, kdy se chování několika charakterů promění tak nepochopitelným způsobem, že jsem to prostě nerozdýchal. Názor si musí udělat každý sám, a já nepochybuji, že snímek jako tento si najde tisíce milujících fanoušků, ovšem já se v jeho závěru nestačil divit. Přišlo mi, že inteligence postav si vzala deset minut dovolenou (že by důsledek nervového vypětí všech zůčastněných?), a Perelman najednou neví, jak to celé zakončit. JENŽE. Jak jsem podotknul, žádné jiné nedostatky nenacházím. Film je to bezvadně natočený, s nezapomenutelnými hereckými výkony, a tunami silných momentů. Na Bena Kingsleyho jako tvrdošíjného, ortodoxního arabáka nikdy nezapomenu, a Jenn Connelly se mi svými nebeskými rtíky konečně nastálo přisála k srdíčku. Herečku jsem si tímto snímkem totálně zamiloval, a jsem jí tak okouzlen, až tomu sám nerozumím :-). Connelly má dar jednoho z nejkrásnějších a nejsmyslnějších obličejů Hollywoodu, to nelze přehlédnout. Ale zpět k filmu samotnému: neudělení maximálního hodnocení mne bolí o to více, že jsem byl schopen se rozplakat hned při úvodní scéně, a během dalších 100 minut to nebylo naposledy. Je to doják, ale ne prachsprostý a ne útočící. Takže jak říkám, snad to vyjde příště, protože až na poslední dvacetiminutovku jsem nadmíru spokojen. (26.10.2009)

"Poletoval kolem, narážel do stěn. Cítila jsem na obličeji pohyb jeho křídel..." Jak rozehrát optimální psychologickou a emocionální hru? Dosadit na posty hráčů postavy, z nichž žádnou nebudeme moci jednoznačně odsoudit. Kathy je mladá žena, jejíž život nešlape tu nejšťastnější cestu, navíc byla zrovna díky úřednímu omylu vystěhována z domu. Dům za zlomek ceny kupuje plukovník Behrani, íránský imigrant, snažící se tvrdou prací rodině alespoň částečně nahradit zašlou prosperitu. Zatímco Kathy přes úřady usiluje o svá práva, Behrani plánuje dům opět prodat, několikanásobně dráž nad aukční cenou. První polovina filmu plynule teče především představovací rovinou. Kathy bředne v bahně vlastní zoufalosti, občasně se nadechujíc v podobě návštěv "svého" pozemku, kde však tvrdě naráží na nezdolnou zeď odmítavosti Behraniho. Jistotou se jí tak stává jen Lester Burdon, zástupce šerifa, a citové pouto, které mezi nimi roste. Behrani je cílevědomý muž, nikoliv však chladný a bezcitný. Ke své ignoraci Kathyina problému má důvody neotřesitelně pevné, jelikož dům se zdá být branou, jíž může konečně se svou ženou a synem projít opět na cestu ke klidu a štěstí. Spouští destruktivní zbraně se stává Lester. Jeho náklonost ke Kathy, stejně jako potřeba jednat, může v dané situaci mít devastující následky jak na jeho vlastní rodinu a zaměstnání, tak i na Behraniho... a Kathy samotnou. Napětí roste. Nejsilnějšími devízami filmu, spolu se scénářem, jsou herci. Ben Kingsley mě po nedávno viděné Smrti a dívce znovu odrovnal, Jennifer Connelly úspěšně sekunduje, výborní jsou i herci ve vedlejších rolích - zejména Shohreh Aghdashloo jako Behraniho žena Nadi, hotově ztělesňující dobro. Snímek je protnut řádkou atmosférických záběrů, v nichž hraje hlavní roli valící se mlha, podtržen smutnou hudbou Jamese Hornera a citově několikrát znásoben ve druhé polovině, kde aroma soukromé apokalypsy nabírá intenzitu. Sklíčenost je ve filmu přítomná od začátku, ale možná tragédie může mít několik vyústění a dlouho není jasné, které to bude... Některé scény ze závěru (běh o syna, Behrani v uniformě) jsou emotivně zdrcující. Velmi silný film, schopný člověka psychicky rozebrat na atomy. ----------SPOILER---------- Scéna zastřelení Behraniho syna mi svou vypjatostí málem vzala chuť koukat na film dál a Lesterovi jsem v ten moment přál spolykat pytel žiletek. Negativní a zkázonosně tragický vrchol filmu... Celková katarze má kořeny hlavně v uvědomění si, jak bude moci Kathy dále žít s vědomím, že ačkoliv činitelem byl Lester, celá tragédie vzešla z její neschopnosti postavit svůj život na nohy. (16.01.2008)

Režie je velmi rozvážná a střih vlažný. Celý film je naplňen takovou zvláštní dusnou atmosférou, která jen umocňuje celkový prožitek. Je tam sice pár hluchých míst a občas se zdá, že je to až příliš dlouhé, ale neubírá to až tak zásadně na kvalitách filmu. Dost depresivní věc, na kterou musí mít člověk náladu a chuť objevovat po filmařské stránce něco nového. (25.11.2004)

Ako môže dopadnúť súperenie dvoch naprosto odlišných ľudí stojacich na okraji spoločnosti, ktorých spája len jeden spoločný záujem - snaha nadobudnúť pocit istoty a bezpečia? A ako v tomto smere zamieša karty slepá, možno až šialená láska? Aj o tomto pojednáva tento myšlienkovo bohatý film, okorenený skvelou réžiou a veľkou dávkou emócií (hlavne k záveru). Naozaj, človek si niekedy až príliš neskoro uvedomí, čo je v živote to najdôležitejšie. Mladším je možné takúto chybu do určitej miery tolerovať, ale keď si to neuvedomujú starší, tak to je potom hotová tragédia. Presne ako v tomto filme. 85/100 (08.10.2015)

Komorní drama s dobrými hereckými výkony a silnými emocemi. Je pravda, že scénář je ke konci až zbytečně moc vyhrocený, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Fascinuje mě, že scenárista dokázal vytvořit takový příběh, kde chápete jednání a motivace obou hlavních rivalů. Myslím, že Dům z písku a mlhy je první film s Benem Kingsleym v hlavní roli, který jsem viděl a jeho výkon je vynikajicí, opravdu mě dostal. Jeho výkonu připisuji na vrub emocionálně nejsilnější scénu filmu ( nemocnice), kde se mi draly slzy do očí. Ovšem i Jennifer Connellyová je velmi dobrá a navíc i krásná. (24.05.2005)