Kaidžú sóšingeki

V tomhle filmu co není, to nejspíš neexistuje a existovat nebude. Patlanina, u které člověk jen přemýšlí, jestli prostě Honda opravdu musel použít všechny latexové obleky a rekvizity ze všech Godzilla filmů naráz, nebo mu to opravdu přišlo jako dobrý nápad jen tak spontánně. Nebudu si tu stěžovat na ztrátu ducha, konzistenci ztratil Godzilla už pradávno, tohle radši ani ducha nemá. (23.05.2014)

Jedna z mých prvních Godzillovských dobrodružství. Dnes mě to spíše nudí ale za nostalgii a hodně kvalitní efekty dávám 3*, je to jako každá jiná Godzillý eskapáda jen určena pro děti. Takže nečekejte žádné velké ničení města, a ani nějaký lepší příběh, dětský film na jedno zkouknutí, ale musí se nechat že Honda umí. (09.01.2013)

Inu, doba takovýmhle pakárnám přála. Nicméně, někdy se i mistr unaví, a toto mi přišlo poněkud odfláklé. Honda se snažil nahradit kvalitu kvantitou, prostě vzal všechny ingredience (spolu s Godzillou všechna monstra, co měl, i nová, ufony, japonský vesmírný program, hrdinnou a maximálně neschopnou armádu, vědeckou skvadru...), nacpal je do hrnce a podusil. Ten eintopf je asi do půlky neslaný nemastný, nelíbil se mi. Teprve když se začnou dít věci v Japonsku, je konečně druhá půle obvyklý standard. (28.04.2012)

Jistě, doba pokročila, takže to působí jako blboučká amatérština. Triky jsou levné, zápletka i dialogy komické, herecké výkony ochotnické. Přesto nepostrádá jisté kouzlo naivismu kombinovaného s dětsky naivní hrou poháněnou fantazií bez limitů a omezení. Přesně v duchu bitev, které třeba v mých dětských letech probíhaly každou volnou chvíli v mém pokoji na koberci. A účastnila se jich tehdy i plastová Godzilla. Fialová. Ta samozřejmě nechybí ani tady (i když tedy není fialová), a navíc jsou tu všichni další staří kámoši, od Angilase až po Rodana. A ještě navrch jako bonus létající talíře, které jakby právě ulítly z filmů Eda Wooda a ufoni v pláštěnkách s kapucí. A všichni se mydlí, města se řítí k zemi podupána desatery monstry, lasery, exploze, tanky. Co víc si dítě ve mně může přát. (25.02.2016)

Mé první setkání s Ishiro Hondou a jeho filmy s Godzillou, Mothrou a dalšími monstry, které se všechny vlezly do tohoto snímku. Všechny tyto příšery obývají ostrov Monsterland, který je obehnán bariérou, aby se odtud nemohly dostat. Ale přiletí mimozemšťané s cílem ovládnout planetu Zemi, zmanipulují monstra a pošlou je po jednom na hlavní města po celém světě (Moskva, Paříž, Londýn, New York...), které zničí a následně se všechny dohromady sejdou na "ničené" v Tokiu. Lidé to tak samozřejmě nechtějí nechat a s mimozemšťany bojují. Ovládnou znovu tyto monstra a naopak je zase pošlou proti mimozemské základně kdesi v japonských lesích, kde se odehraje asi nejzajímavější část filmu, kdy všechny zrůdy bojují proti Ghidrah, tříhlavé létající vesmírné stvůře. Pět dlouhých minut se perou při doprovodu neuvěřitelných pazvuků. Nevím jak hodnotit, pokud bych měl hodnotit stejným metrem jako všechno ostatní, samozřejmě je to odpad. Ale ačkoliv to Japonci mysleli vážně, já to tak samozřejmě myslet nebudu a dávám aspoň ***, protože je to mnohdy zábavnější než mistrné kousky Eda Wooda. (28.09.2004)