Oranžáda

Naho dostane dopis od svého o 10 let staršího já, které se jí snaží přesvědčit, aby změnila svůj vztah k novému spolužáku Kakeru a zbavila se výčitek, které ji i po tak dlouhé době trápí. Po "ověření pravosti" dopisu se do pomoci Kakeru ať už úmyslně nebo neúmyslně pouští celá pětice středoškolských kamarádů. Příběh má dost nepřesností, Naho čte dopis po jednotlivých dnech a nepřečte si ho až do konce, což je totální blbost (ale vzhledem k tomu, že se má něco dít ve všech 13 dílech se to dá pochopit), jakže se vlastně ona korespondence dostala do minulosti vlastně vůbec netuším, atp., atp., ale vlastně mi to ani nevadí, protože mě válcuje takové to příjemné "milo" tohohle příběhu. Kresba mi přišla zvláštní, ale postupně jsem si zvykla a vlastně se mi dost líbila (až na ty pánské nahé hrudníky při sportu, to mi fakt hlava nebere - nebo jsem jednoduše zmlsaná z Free!). Další z těch příběhů, kde jsem se nezamilovala do (sice sympatického) hlavního hrdiny, ale do toho chudáka, který si kvůli své lidskosti pošlape štěstí. Každý anime zrzoun v posledních pár dnech je pro mě jednoduše Suwa. Líbil se mi ending Mirai od Kobukuro. (05.01.2017)

Dlouhou dobu jsem odkládala shlédnutí tohoto anime, začala jsem někdy v půlce února a dokončila to až nyní. Asi bylo málo času, přestalo mě to po první polovině bavit, netuším. Nápad dobrý, provedení bylo však podprůměrné. Hlavní hrdinka brečela snad v každém dílu, až jsem měla chuť to ukončit ihned. Nakonec jsem to mučení vydržela a musím říct, že jsem zklamaná. Na jednu stranu jsem opravdu čekala, že se toho nápadu chopí zcela jinak. Ve výsledku jsem tedy jenom zklamaná. Soundtrack mě tentokrát nijak neoslovil, opening i ending jsem přeskakovala. Tak si tedy lámu hlavu, proč jsem jim tedy dala ty slabé 2*? Grafika taky nic moc... No už to měnit nebudu. Je to anime, které jsem shlédla a do týdne jistě zapomenu, o čem to bylo. (13.04.2017)

Ve své podstatě musím souhlasit s komentářem Jeoffreyho, proto se nechci nikterak moc opakovat. První dvě třetiny byly i na čtyři hvězdičky, ale konečný vývoj Kakerua mě zklamal, a lezl mi nesmírně na nervy. Poctivě vykreslená postava je především Suwa, kterého jsem měl mnohem raději. Nechal jsem si několik dní rozležet v hlavě poselství tohoto seriálu, a nakonec mi bohužel spousta věcí nedávala smysl, především jednání některých postav, které postrádalo vnitřní logiku. Příjemná hudba, poctivá atmosféra japonských škol, ale Kakeru je hodně nepovedený charakter, který to prostě poslední třetinu seriálu nesmírně kazil téměř ve všech aspektech. Škoda, slabší tři hvězdičky. A to jsem se na tento seriál delší dobu těšil! Kladně ovšem musím vyzdvihnout několik dobrých myšlenek skrze práci s časovými liniemi, které se mi líbily. Rovněž se dá říct, že některé lidské psychologické aspekty seriál celkem solidně vykreslil. (12.05.2024)

Zvláštny názov. Pokúsim sa písať bez spoilerov. Chápem, že 3* budú dominovať. Príliš vás to baviť nebude a logika trochu stagnuje. Ano, dostaneme list z budúcnosti, ale čítam raz za čas pár slov „pretože sa hlavná hrdinka bojí“, našťastie nie dosť, aby vyšilovala a berie takúto raritu celkom v pohode. Je to žánrovo dráma/romantický/sci-fi. A v tom je aj jeho sila. Orange je o silnom priateľstve a láske. Odporučil by som ho aj divákovi, ktorý anime nesleduje, pretože je jedno z mála, ktoré absolútne neobsahuje ich klišé a retardáciu. Nie. Plnohodnotná dráma v prakticky filmovom podaní, s naprosto fungujúco zasadeným občasným inteligentným humorom, ktorý pasuje k situácii a posúva dej ďalej. Niečo, čo nájdete v dobrých amerických drámach. Po rokou som Orange pozrel znovu, a bolo to na ešte vyššej úrovni, než som si pamätal. (27.05.2018)

Já těch pět hvězdiček prostě dám. Protože mi po seriálu zbyly výhradně sladký pocity. A to i přesto, že Kakeru byl občas na facku a víc než občas byl na facku (nebo možná spíš facepalm) ten srdceryvný patos. Jenže. Já jim to prostě věřila. Všechno. A někdy během sledování druhé poloviny dílů jsem se přistihla, že si přeju, aby ten seriál nikdy neskončil a dokonce pokaždé sleduju i to příšerně dlouhý intro, protože vím, že se mi bude stýskat. Ve výsledku jsou totiž všechny ty postavy prostě hrozně milé a ráda bych znala jejich příběhy víc do hloubky, klidně i z jiných realit - například jsem si nějakou dobu myslela, že když dělá Kakeru takové tajnůstky ohledně toho, koho má rád, třeba je tím vyvoleným Suwa a tuhle nevšední romantiku z nějakého dalšího paralelního vesmíru bych si pustila hned. SPOILER. Jinak co se týče konce, doufala jsem, že Kakeru sice přežije, ale Naho si pak stejně uvědomí, že Suwa je ten real jackpot, prostě mi ta láska Naho a Kakerua nepřišla moc pevná a trvalá. To se sice nestalo, jenže krása dopisů, co cestují v čase je v tom, že taková paralelní linie vývoje událostí klidně existovat může, takže pro mě to tak v nějaké jiné realitě prostě dopadlo. KONEC SPOILERU. Jo a mimochodem, mě třeba to, že Naho čte dopis postupně, neotravovalo ani trochu. Takže tuhle výhradu, která se tady v komentářích často opakuje, moc nechápu. Přišlo mi to naopak celkem logické a víc než dopis mi to připomínalo deník, takže přečíst si ho do konce by podle mě nemělo moc význam. V úvodu se dověděla všechno potřebné a naprosto chápu, že přečíst si všechny ty regrets dopředu by pro ni bylo extrémně overwhelming. A navíc - tolik by se toho stejně nezměnilo, protože konkrétní události, které má napravit by si Naho stejně musela přečíst předtím než na ně má dojít, protože všechno by si skoro rok dopředu nezapamatovala. (07.03.2021)