Reklama

Reklama

Epizódy(11)

Obsahy(1)

Příběh anime Battery se zaměřuje na mladého chlapce Takumiho Haradu, který se během letních prázdnin stěhuje se svojí rodinou do jednoho horského města v prefektuře Okayama. Takumi má obrovský talent jako nadhazovač a baseball je jeho jediným smyslem života. Takumi touží po tom přidat se k baseballovému týmu na zdejší střední škole a dostat se do státního přeboru. Takumi si věří, ví, že jeho schopnosti jsou na mnohem vyšší úrovni, než mají ostatní chlapci v jeho věku, a na odhodlání získat velké sportovní úspěchy mu ještě přidá jeho první setkání v novém městě s chlapcem jménem Kou Nagakura. Kou totiž nejen že sdílí Takumiho vášeň pro baseball, ale je navíc velmi schopný chytač, který by mohl dokázat chytit i Takumiho nejrychlejší nadhozy... (Jeoffrey)

(viac)

Recenzie používateľa Jeoffrey k tomuto seriálu (1)

Baseballový tým (2016) 

Minimálně ze začátku mě to zaujalo víc, než druhé letošní letní sportovní anime o fotbale... Zpočátku se to tvářilo jako taková sportovní klasika o tom jak se potkají 2 kluci a ti spolu vstoupí do baseballového týmu a ten se pak bude prokousávat dopředu až k vysněné národní lize. Bohužel postupem času se ukazuje, že o tom to vlastně vůbec není... Tady je toho sportu a zápasů opravdu jako šafránu a tak se ve většině dílů prakticky dokolečka řeší vztahy mezi spoluhráči v týmu, fakt že hlavní hrdina je sebestředný a namyšlený k*kot a jak s někým takovým hrát, i když má dotyčný opravdu neskutečný talent. Dále se tu plácáme s problémem s kým hrát a na závěr probíhá jistá podivná romance na téma "pálkař a princezna". Takže místo dramatických zápasů sledujeme dosti nepovedené a nudné dialogy mezi protagonisty, točení se v kruhu bez nějakého výrazného posunu k opravdovému souladu v týmu i mezi jednotlivými postavami, no a v momentě kdy si člověk říká, že by se snad mohlo něco udát je prostě konec... Měl jsem z toho pocit, jako kdyby mě potkalo na první pohled sympatické děvče, utrousilo cosi o sexu a pak mi hodiny dávala přednášku z psychologie, která by byla přesvědčivá asi jako zprávy z Blesku, no a když bych jí po nesnesitelné době doprovodil domů na jednu stranu dosti znuděný, ale zároveň i napnutý jak struna, že snad už konečně něco bude, protože na pohled je docela hezká, tak by mi řekla "čau" a zavřela dveře před nosem... Ze slušného průměru jsem se propracoval přes slabý průměr až k výslednému neuspokojivému. 3/10 ()

Reklama

Reklama