Réžia:
Jaroslav BalíkKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel MarešHrajú:
Karel Höger, Dana Medřická, Antonie Hegerlíková, Libuše Švormová, Josef Langmiler, Zdena Hadrbolcová, Jan Teplý st., Dušan Urgošík, Gustav Heverle (viac)Obsahy(1)
Dvojice, pro kterou autoři oceňovaného televizního filmu J. Otčenášek a J. Balík použili příměru veronských milenců, není ani mladá a ani její příběh nekončí tragicky. Svého Romea a Julii na konci listopadu (ve skvělém hereckém podání obou hlavních představitelů) sledují autoři s pochopením, zatímco ne bez ironie kreslí ty, kteří jim jejich cestu za pozdním štěstím komplikují… Když se šedesátiletý Karel Pluhař (K. Höger) seznámí s Marií (D. Medřická), ženou v mnohém nešťastnou, pocítí, že chopí-li se této příležitosti, bez ohledu na malicherné zájmy a zábrany, může se ocitnout na prahu nového štěstí. Společně s Marií poznává, že se člověk nemá vracet k planému lítostivému vzpomínání, ale až do poslední chvíle života má s nadějemi a kurážnou podnikavostí hledět vpřed. Jen tak se mu život bohatě znásobí, nezadržitelně uplývající čas ztratí svou drtivou hořkost a člověk nepozná tíživé myšlenky stáří … (Česká televize)
(viac)Recenzie (96)
Asi nejkrásnější a nejdojemnější (český) film o lásce jaký jsem kdy viděl. U Karla Högera (podobně jako např. u Rudolfa Hrušínského) nikdy nepřestanu obdivovat jejich geniální herectví, kdy i beze slov jen třeba pouhým pohledem dokážou vyjádřit vše. A Dana Medřická jakbysmet úžasná. No a jako třešnička na dortu nadpozemská hudba Karla Mareše, TA HUDBA OMG! ()
Jsem si při dnešním deštivém pondělku vykoledovala melancholickej infarkt :-) krása.Ten film pořád funguje. Alespoň na mne. Jednotlivé scény, dialogy... "Opera nebo balet, to máte jedno. Hlavně hudba! Člověk ani nedejchá". Slova mistra Högera podepisuji. Tady je přenádherná hudba ve vzácné symbióze s děním na plátně. Tu pátou * si tento film zaslouží. Sypu si popel na hlavu za původní čtyři. ()
Pokud jde o Karla Högera a lásku v pozdním věku, ještě více než Romeo a Julie na konci listopadu se mi líbí Lístek do památníku. Díky Hubačovu scénáři je takový lidštější, hlubší a nesoustředí se jen na ústřední postavy, ale má poměrně široký záběr. Zato scenáristé Romea a Julie udělali přesný opak - postavy Karla Högera a Dany Medřické obdařili širokou škálou emocí a výrazů, ale ostatní odbyli. Možná to byl úmysl, možná ne, ale obzvlášť rodina mužského hrdiny složená ze čtyř prachsprostě jednoduchých karikatur špatných lidských vlastností mi opravdu pila krev. Přesto nedám nižší hodnocení, protože panu Högerovi a paní Medřické to spolu tak slušelo. ()
Dva geronti se do sebe zamilují aneb o seznamování v dobách bez internetu :-). Ne, teď vážně, s takovými hereckými personami nemohl žádný film dopadnout špatně a tudíž i na tuto "romanci" se velmi příjemně kouká. Hogerova rodinka mi sice docela pila krev svojí šablonovitostí, ale naštěstí tam nebyli tak často. Rozhodně lepší než většina současné televizní produkce, což je na zamyšlenou. ()
Nádherný melancholicky laděný film, jeden z nejlepších, co kdy ČT udělala. Radost pohledět opravdu. Příběh o lásce dvou stárnoucích lidí plný sentimentu a podzimní nálady, ale i konfliktů v mladé rodině. Duo Höger-Medřická zahrálo opravdu precizně a už jen tato dvě jména povýšila tento film na vysoký nadprůměr v tehdejší tv produkci. Výkony obou hlavních herců jsou zde dokonce lepší než samotný příběh. V dnešní především seriálové době můžete tedy srovnávat. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- Natáčelo se v Praze (např. Pluhařův dům se nachází ve Střešovicích, ul. Cukrovarnická), dále v Písku. Most, jenž Pluhař (Karel Höger) stavěl a s Marií (Dana Medřická) navštíví, je dálniční most mezi Senohraby a Hrusicemi. (rakovnik)
Reklama