Záhradníctvo: Tri sestry

Vracím se s kina nadšen a z dobrou náladou. A ani ostatní drzí návštěvníci, mi jí nezkazí. Úvod byl teda dost rychlý a divný. Sice jsem si zde již všiml dobré filmařiny, ale jinak jsem se ztrácel a nudil. Ale již scénky s Vánoc mi napravily náladu. Nebyly dlouhé. Ale vybaveny milým humorem, lidskými citlivými dialogy a kouzelnou atmostférou. Zbytek filmu mi připadal výborně natáčený, se skvěle napsanými dialogy a občas až nezapomenutelnými pasážemi (příjezd Jindřicha, rozhovor v posteli, tanec Jiřího, konec s deníkem.) Nesouhlasím, s tím že je to málo dramatické a emotivní. Já přitom filmu pociťoval nějáké emoce pořád. Vlastně už dlouho, jsem neviděl tak emotivně obohacujíví film. Dlouhé scény, zde skutečně mají svůj význám. Beru je jako výraz pro žánr melodramatu, kterému očivïdně oba tvůrci rozumněli. Třeba Tanec Sokola s Melíškovou je neodmyslitelný a řadil bych ho mezi nejlepší scény českého filmu. Celé je to VELMI kouzelné a příjemné. Ovšem, zcela přirozeně. Bez patosu a kýče, Takový film je v dnešní době potřeba. A na konci jsem skoro čekal, že všichni vstanou a zatleskají. Nestalo se. Tak jsem si zatleskal sám. Těším se na další díly. 90 % (29.04.2017)

Válečné milostné melodrama se nekoná. Nevím jestli Hřebejk neumí herce vést nebo jestli pro estrádního herce Sokola a neherečku Geislerovou je nad jejich možností skrývanou vášeň zahrát, ale ze spousty jiných lepších filmů víme že to jde zahrát jediným pohledem. Film nemá rytmus, chybí korektní dramaturgická stavba. Úvodních konspiračních dvacet minut je celkem zábavných, jakoby se tam odehrálo vše podstatné._____V neúměrně natahované střední části se čas vánoční stává časem nekonečné dlouhé nudy, kdy máte podezření jestli se ty prkenné promluvy za svátečním stolem místo druhé světové neodehrávají náhodou za mnohem delší třicetileté války._____ Vskutku bizardní je přiznání nevěry - útrapami zdecimované vězenkyně chtěly být zbouchnutý protože věděly že nepřežijí ?! a tak došlo ke gruppensexu ve vězeňském lágru za hvizdu padajících bomb a bortících se stěn?! :-))) Po tomto dialogovém extempore film jako šedivá myška nenápadně vyšumí do ztracena. Chladné strnulé nezajímavé. Propadák se zoufale slabou režií. _____Někteří říkají, že „mnozí mylně čekali drama, odboj, napínavý děj. film je ale o tom, že se neděje nic“ – s tím nelze než souhlasit. Aby se tedy dělo alespoň něco, vzdejme hold těm zdejším komentátorům, kteří se CinemArtem nedali koupit !!! Produkce: Česká Televize (05.12.2017)

První díl Zahradnictví je jako dárek, který je zabalený v nádherném balení, je na něm efektní stuha a Vy se nemůžete dočkat, až ten dárek rozbalíte a naleznete stejně nádherný a kouzelný obsah, jako bylo balení. A pak přijde to obrovské zklamání, že uvnitř nenaleznete nic anebo téměř nic. A ten film je vážně velké NIC. Zvláště první půlka filmu byla naprosto zbytečná, nudná a nikam nevedla, druhá polovina už se zlepšila, přinesla i některé světlé momenty, ale celkově jde o rozvleklou a nafouknutou záležitost. A je to škoda, když máte po ruce plejádu divadelních herců a hereček, s nimiž můžete natočit cokoli a jakkoli. Jedno pozitivum na závěr - Hřebejk stále umí skvěle točit scény u jídelního stolu. (21.12.2017)

Nechci být nevděčný. Opravdu si hodně vážím toho, že mě Cinemart pozval na předpremiéru do Lucerny. Také jsem přijal s nadšením, i když Lucernu nemám za rohem. Těšil jsem se totiž na nový český film, protože český film obecně mám hodně rád. Jaké ale bylo moje zděšení, když po první scéně se Sparťanem Novotným přišlo scénáristické spražení v podobě nelogického seznámení se třemi sestrami, které na první pohled s Novotného Zahradnictvím nemají nic společného. Vnímal jsem to tak, protože druhá scéna trvala snad půl hodiny a já během toho vůbec nechápal, kam film směřuje a co je vlastně ten příběh. Scénář mě v tomto případě opravdu hrozně zklamal. Až po hodině jsem zjistil, že příběh je daleko jednodušší, než na první pohled vypadá. A jak je jednoduchý příběh, tak si film zjednodušuje i samotnou atmosféru. Tíživost tehdejší doby film neukazuje vůbec. Například z kraje vůbec nevysvětluje, proč Finger s Macháčkem skončí ve vězení. Jasně, má to nějakou spojitost s odbojem...ale jakou? Naopak mě sejme neuvěřitelně afektovaná Sabina Remundová, která rozjíždí nejchytřejší tetku z města, kterou jí sice nemám za zlé, ale do filmu mi vůbec nesedí. Stejně tak, jako samotný Ondra Sokol, který, na to, jak velkou roli měl, příliš vážnosti nepobral a tak jak se jeho role prolíná životem, tak se s ní nakonec rozloučíme na konci filmu. Naprosto bez emocí. Film mi nakonec přišel prázdný stejně jako exteriéry filmu, které díky kameře působí sice suprově, ale neuvěřitelně uměle. Kde se jako sakra vzal ten funkcionalistický barák uprostřed polí? No nevím...člověk se těší a nakonec přijde solidní zklamání. Alespoň to zachraňovaly ty suprové dětské role, které film zjemňovaly svým neotřelým humorem nebo tři sestry, které herecky byly standardně dobré. Když už nic jiného, tak alespoň to mi udělalo radost. Kéž by zbylé dva díly byly o poznání lepší. (26.04.2017)

Pamatuji si tehdy, když jsem na film viděl někde plakát, jak jsem vyprskl smíchy. Já jako teda nejsem markeťák, ale rád bych si z dálky prohlédl množinu diváků, které do kina přiláká něco, co se jmenuje Zahradnictví: Rodinný přítel. Více usazený a nevzrušivý název příště prosím říkala prababička. Krom toho je Rodinný přítel zatím asi nejsilnějším průkazem tvůrčí zakonzervovanosti a izolace Hřebejka s Jarchovským, kde opravdu šíleně selhal dramaturg. Výsledkem je narativní avantgarda, kde je úplně bizarně rozložený čas mezi zápletkami, podzápletkami a ilustračními momenty. Pro diváka se tak film stává vlastně takovým trochu interaktivním dobrodružstvím, kdy se z filmu snaží odhadnout o čem teda že jako vypráví a čím vlastně chce být. Myslel jsem, že lépe ponesu "vážnou" roli Sokola, protože vzhledem tomu, že jsem ho nikdy neslyšel říct něco vtipného, nepovažuji ho za komika, leč jeho herecký rejstřík obsahuje jen zvláštně infantilní polohu na rozmezí mladého Daniela Craiga a starého Marilyna Mansona. V závěru mě pak fascinovaly dva záběry, kdy nejprve vidíme panorama terezínské ulice, ze kterého se střihne těsně poté, co se začne zvedat jeřáb s kamerou a pak ten poslední, ve kterém jednu postavu zastíní stropní lampa, ale střihne stejně až po tom, co herečka dojde na značku, akorát již pět vteřin není vidět. Jasně to naznačuje, že do konce to neviděl z tvůrčího týmu nikdo. Na další díl, který, tentokrát skrze plakát, naznačuje další pevný zářez do vlny "new Czech weird cinema" se s odpornou zlomyslností těším. (29.08.2022)