Vertigo

Zpočátku nemastné neslané a hlavně prakticky vůbec napínavé. Vše se otočí asi 30 minut před koncem až začne Alfred pomalu utahovat smyčku. Nevyhnutelné je blízko. Vertigo je typ filmu, který si zaslouží přibývající počet opakování a garantuji každému že důvod proč je film tak dobrý vězí právě zde. Po pár dnech a já jej mám stále v hlavě. 75% (28.02.2009)

Tenhle skvostný kousek s nablýskaným obalem Alfreda Hitchcocka jsem odkládal velmi dlouho a po závěrečných titulkách jsem zjistil, o jakou krásu jsem se tak dlouho okrádal. Scénáristicky originální a překvapující, herecky vyvážené, romanticky provoněné dílo až do krimi/thrillerového ponořeného koutu. Film, který je postupem času pro nás stále významnější. (25.02.2012)

No tak toto bol opät skvely scenar. Film, ktory vas pohlti ako Bermudsky trojuholnik do deja, budete sa pytat a cakat na odpovede, az kym vam v druhej polovici filmu reziser nevyrazi dych mysterioznym a prekvapivym zaverom :-) Ja neviem, kam ten pan Hitchcock chodil na tie scenare, ze sa mu podarilo natocit az tolko skvelych filmov. Zatial ma trosku sklamal iba thriller OKNO DO DVORA (1954), ale to asi preto, ze som mal od toho filmu velmi velke ocakavania, takze na tento film som sa pripravoval s rezervou a dopadlo to velmi dobre, aj ked sice nie na plny pocet, ale bol som spokojny. Moje najoblubenejsie filmy od Hitchcocka su zatial PSYCHO (1960) a NA SEVER SEVEROZAPADNI LINKOU (1959)... 01.02.2010 ______ James Stewart - (Detektiv John ´Scottie´ Ferguson) +++ Kim Novak - (Madeleine Elster) +++ Barbara Bel Geddes - (Marjorie ´Midge´ Wood) +++ Tom Helmore - (Gavin Elster) +++ Henry Jones - (Ohliadač mŕtvol) +++ Raymond Bailey - (Scottieho doktor) +++ Ellen Corby - (Manažérka hotela) +++ Hudba: Bernard Herrmann +++ Produkcia: Alfred Hitchcock +++ (01.02.2010)

Dvě provokativní psychoanalytické teze - "žena neexistuje" a "žena je jen symptom muže" - nacházejí ve Vertigu své závratně přesné a přitom jednoduché vyjádření. Hrdina posedlý fantaskní konstrukcí femme fatale (ženy, která je příliš křehká na to, aby skutečně existovala) prochází dvěma klíčovými fázemi - bouřlivou melodramatickou lovestory a deziluzivním psychologickým dramatem. V první části, poplatné konvencím, sledujeme archetypální příběh romantické lásky k ženě odsouzené zemřít, v té druhé rafinovanou analytickou studii mužské posedlosti fantazií, nemožností naplnit ji "skutečností", až sadistickou touhu přetvořit reálné ženské tělo v nereálný fantaskní tvar (rozkoš, naplnění). Závěr pak rafinovaně otevírá otázku, v čem spočívá skutečná hrdinova závrať- v prožitku "hloubky" reálného světa nebo v hrozivé hloubce ženského pohledu, který ukrývá bizarní a nepolapitelné tvary potenciálních myšlenek a konceptů? Zdánlivě prostý a v některých fázích snad až překombinovaný syžet je ve skutečnosti precizním rozborem vztahu muže a ženy, který takřka důsledná "desexualizace" zestárlého Jamese Stewarta činí ještě výmluvnějším. Fantastický film, nad nímž se může zatočit hlava, protože přesně pojmenovává děsivou prázdnotu touhy. (21.12.2010)

V první polovině se občas daří Hitchcockovi vytvořit nějaký napětí a dá se říct, že se mi Vertigo celkem líbilo, což jsem moc nečekal. Ve druhý polovině ovšem dojde k dost ujetýmu zvratu v ději a od tý chvíle už mě to vůbec nebavilo. Navíc mi to přišlo tak neskutečně naivní a hloupý, že jsem nad tim jen kroutil hlavou. Sice chápu, že v 50. letech se točily ještě naivnější a hloupější filmy, ale já se opravdu neumim přepnout do pohledu diváka v roce 1958 a pak to timhle pohledem hodnotit. Jinak mam pocit, že snad půlka filmu byla točená někde v ateliéru s naprosto příšernou zadní projekcí a občas dokonce s kreslenym pozadim, což teda vypadalo fakt hodně blbě. Hitchcock mě prostě nebere. (31.08.2012)