Vertigo

(1001) Nikdy bych neřekla, že zrovna Hitchcockovy filmy mě budou inspirovat k psaní básní, ale už je tomu tak: "vběhnout do prázdného kostela/zahlédnout tam lem jejích šatů//ta možnost tady je". Jinak je Vertigo hrdým členem jednoho filmového klubu, který jsem založila. Jmenuje se "Klub filmů o (starých) mužích, kteří jsou pro mě nesmyslně a dětinsky posedlí neživotnými a neskutečnými ženami" a jeho dalšími členy jsou třeba Lesní jahody nebo Velká nádhera. Z posměšného tónu názvu klubu vyplývá, že tento typ filmů nemám příliš v oblibě, ale u Vertiga tomu tak úplně není, protože v jeho případě se mi velmi líbí, jak to všechno vypadá. Práce s kamerou a střihem se mi totiž zdá tak zajímavá, že u toho zapomínám na to, že nemám příliš pochopení pro téma. Jsem pod vlivem dojmu, že Stewartova topornost a herecká bezradnost (Je vážně pravda, že je považován za jednoho z nejlepších amerických herců v historii? Cary Grant říká, že prošlapal cestu Marlondu Brandovi a jeho stylu mluvy. Nemůžu tomu vůbec uvěřit.) dodává filmu nádech takového zoufalství a tápání v údělu, jaké tam Hitchcock snad ani neměl v úmyslu vkládat. (25.04.2015)

Vertigo je jeden velký žert. V prvý řadě si vystřelil Hitch z producentů – film prodělal, tak to svedl na Stewarta a Novak, která byla povolána na poslední chvíli a přetvářela si postavu podle svýho. Hitch byl v tý době etablovaný tvůrce, čili ho to pochopitelně netrápilo. Za druhý si vystřelil z diváků planýrováním žánru. Vertigo není ani horor, ani thriller, ale zničující mysteriozní tok – holá lynchovina! Hitch je důkazem toho, že ke zmatení diváka není potřeba LSD, ani přebytečná neurvalost, jelikož jeho filmy jsou velice čisté (což je dáno kamerou – u Vertiga na pomezí doznívajícího technicoloru a nástupu barevného negativu). A za třetí si Hitch vystřelil z kritiků. A to tak že pořádně. Ohledně Vertiga existují desítky a desítky výkladů. Nikdo ale neví, který je ten správný. (01.01.2008)

Dokonalá zápletka, ktorú nám Pán režisér odhalí až na konci filmu priam vyráža dych. A to nehovorím o závere samotnom! Hudba je opäť naštelovaná na nabudenie tej správnej atmosféry a kamera bola tiež prevratová. Trošku mi vadili úvodné rozjazdové scény, ktoré mohli byť živšie, ale inak paráda. 80%. (04.10.2006)

„Here I was born and there I died. It was only moment for you; you took no notice.“ Kim Novak je kočka a James Stewart agorafobická myš. Všichni víte, jak to vypadá, když si hraje kočka s myší. Ale všichni taky víte, jak se chová myš zahnaná do kouta.. Hypnotický thriller Hitche o třech nenaplněných osudových láskách podbarvený skvostnou hudbou Bernarda Herrmanna. Takový cudnější Basic Instinct, ale o to rajcovnější.. (10.04.2009)

Napoprvé z toho vznikne v hlavě mírný chaos, nicméně kladné dojmy jej přebijí. Napodruhé už je to ale totální špička, prostě nejklasičtější Hitchcock v tom dobrém slova smyslu. Nezapomenutelní James Stewart a Kim Novaková svými výkony musí většinu diváků nadchnout, zvláště když jim geniálně propracovaný scénář umožňuje rozvinout jejich herectví do maxima. Ani jeden z nich sice není zrovna charakterní herec, ale oba to dokonale předstírají a divák jim to prostě uvěří, i když jejich role mezi charakterní zrovna nepatří. Zařadil bych tento film do "povinné četby", kdo to neviděl, netuší o čem to tady melu. (10.01.2003)