Ostré předměty

Vyprávěno ženskou optikou. Novinářka Camille Preakerové, novinářky se pracovně vydává ze St. Louis, druhého největšího města v Missouri, do rodného "zapadákova" Wind Gap. Ale jizvy vězí hlouběji. Nejen v duši Camille, která se traumatickou rodinnou i osobní minulost snaží spláchnout doušky vodky, schované v lahvi od neperlivé vody. Celé město Wind Gap ovládá duch doby, kdy jižanská aristokracie žila uzavřená ve slonovinových věžích, zatímco otroci na plantážích česali bavlnu. Camille se vrací do rodného sídla, které honosností a nazdobeností připomíná domek pro panenky, jen ho místo nich obývá ježibaba Adora. Camillina matka. A ta svou dceru nepřijme zrovna vlídně. Camille se vrací kvůli reportáži o vraždě mladé dívky, ale od prvních chvil je jasné, že Ostré předměty nebudou klasickou kriminální historkou, jakým se nyní v televizi daří. (03.10.2018)

Příběh o stigmatech v nás (už to že každý název dílu má hrdinka vyrytý na svém těle...). -- Seriál vás povodí po světě zvrhlých manipulací, touhy vymanit se z pokřivených pseudokřesťanských konvencí, ničivém světě neschopnosti vyrovnat se sami se sebou. A když už se ke konci dobereme jakože katarze je nám v posledních dvou minutách dost hnusně připomenuto , o čem že to taky bylo. O zabíjení. (pro mě seriál roku) (02.03.2019)

Fascinující svět žen, v němž vládnou hutné stíny minulosti a režijní mistrovství. Samozřejmě, Gillian Flynn dodala silnou papírovou oporu, ale ta je bezpečně sešitá v pevném tvaru díky Valléeho virtuozitě. Mám letos nakoukáno málo, tak možná doba pokročila, ale tady jsem osm hodin bezmezně obdivoval pedantsky přesnou práci s herci a střihovou skladbu, která přesně zasazenými půlvteřinovými záběry narušuje běžnou strukturu a nechává napětí houstnout do netušených rozměrů. Hlavní ženské trio si diváka omotá od prvních chvil a donutí jej nespustit z nich oči. Tradičně výtečná Amy Adams i děsivá Patricia Clarkson se nechávají doplňovat Elizou Scanlen, která tu polohu „spoiled bitch“ jede naprosto s přehledem. Ano, děj by šel sfouknout za dvě hodiny a pořád by z toho mohla vzejít silná žánrovka, ale to natažení na osm dílů dovoluje netušené věci a ono „nic“, tíživé bezvětří, kdy už se modlíte, ať se to pohne, je příjemně mrazivým způsobem nesnesitelné. Škoda, že to ve stejné poloze neutáhne i závěrečný díl, který dosavadní řád poruší a překotně vše uzavře. Pocit z vysoce intenzivní podívané to nepřebilo, ale v dlouhé debatě mě pak žena utloukla argumenty, že vůči zbytku je to škoda a vlastně až neuctivé. A v tomhle seriálu ženy vládnou. Hodně ostrých 9/10. (24.10.2018)

Neustálé flashbacky skvěle navozují znepokojivý pocit při sledování. Vallée má tento svůj trademark skutečně dotažený do dokonalosti. Amy Adams si životem omlácenou krásku uhraje s přehledem a Clarkson je jako zrůdná matka také hodně přesvědčivá. Po letech navíc přichází twist, který je jako ranou palicí po hlavě a člověku pak není vůbec dobře. S1: 85% (06.02.2019)

8/8 Zdánlivě další ideální HBO drama. Skvělé obsazení (především Amy Adams), výborná režie Jean-Marc Valléea, tempo je krásně pomalé... samozřejmě se řeší nejklasičtější kontrasty amerického fiktivního vidlákova Wind Gap v Missouri a velkého světa, který v tomto případě představuje Chicago. Ale zároveň se jedná o adaptaci debutu a Gillian Flynn zas až tak skvělá autorka není. Několik jejích románů vyšlo i u nás, včetně Sharp Objects, ale hltá je jen masa konzumentů šedé masy bestsellerů. Takže výsledkem je cosi nevýrazného, nepřesvědčivého. (12.06.2024)