Réžia:
Martin McDonaghScenár:
Martin McDonaghKamera:
Ben DavisHudba:
Carter BurwellHrajú:
Frances McDormand, Caleb Landry Jones, Kerry Condon, Sam Rockwell, Clarke Peters, Darrell Britt-Gibson, Woody Harrelson, Abbie Cornish, Riya May Atwood (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Mildred Haynesovej (Frances McDormand) zavraždili dcéru. Vyšetrovanie sa už niekoľko mesiacov bezvýsledne vlečie, preto sa Mildred rozhodne konať. Pri vjazde do mesta vylepí na tri billboardy veľmi kontroverzné odkazy adresované váženému šéfovi miestnej polície (Woody Harrelson). Týmto činom začína bitka medzi Mildred a zástupcami zákona. Keď sa do prípadu vloží ešte ďalší policajt (Sam Rockwell), nevyzretý mamičkin maznáčik so záľubou v násilí, súboj medzi miestnym policajným oddelením a osamelou, ukrivdenou a hlavne rozzúrenou bojovníčkou sa môže začať. (CinemArt SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (1 149)
Vzácný příklad filmu, u kterého jsem si hrozně přál, aby šlo o seriál a já si tak mohl na ploše deseti hodinových dílů užívat interakci všech postav. Martin McDonagh možná nenapsal (pokud mluvíme o ději) svůj nejlepší scénář, ale pokud jde o charaktery, ještě nikdy mě jeho paleta podivuhodných existencí tak nebavila. Životem otrávená Frances McDormand, buranský Sam Rockwell, otcovský Woody Harrelson nebo Peter Dinklage s psíma očima. Ti všichni byli do jednoho fantastičtí. Radost být v takové společnosti, i když je to v Ebbingu, Missouri, zapadákově s třemi bilboardy. 90% ()
Martin McDonagh má inteligentní smysl pro černý humor, vytříbený cit pro absurditu a trefné užití vulgarit i násilí. Ve svém doposud nejlepším díle se notně inspiroval u bratří Coenů a natočil lepší film, než oni dokázali za posledních 10-20 let (přesto je však v ničem nevykradl). Tři billboardy poskytují široké spektrum filmových mini-zážitků, které v souhrnu utváří komplexní film nemající jedinou slabinu. 9/10 ()
Jakmile jsem tento film shlédl, okamžitě jsem si vzpomněl na devadesátkové Fargo. Tři billboardy kousek za Ebbingem jsou totiž dost podobné. Podobné hlavně v kvalitních hereckých výkonech a americké maloměstské atmosféře. Ebbing je totiž typický americký vidlákov, ve kterém ale žije série dost zajímavých postaviček. A tyto postavičky jsou tu tak brilantně napsané, že nedýcháte a marně přemýšlíte, co se s nimi v dalších minutách asi tak stane. Frances McDormand, Woody Harrelson a Sam Rockwell tu mají tak silné role, že jsem místy měl co dělat, abych neoněměl blahem. Scénárista a zároveň režisér Martin McDonagh tu jejich role natolik vyšperkoval, že se dočkáte hned několika šokujících momentů, které mají zásadní vliv na vývoj celého filmu. Dokonce jsem se tu dočkal i jedné scény, ve které má hlavní slovo Sam Rockwell, a která se okamžitě zařadila mezi ty nejlepší scény, co jsem za poslední roky viděl. Celkově vzato musím přiznat, že i přes určitou absurditu v příběhu se jedná o jednu z nejlepších amerických kriminálek, co jsem za poslední léta viděl. Během sledování jsem si připomínal starší americké kriminálky, které mám rád a zároveň se uklidňoval, že americká kinematografie má stále čím oslňovat. ()
Poutavé, zajímavé drama o tom, že zákony, právo a spravedlnost se často ubírají zcela rozdílnými cestami. Příběh je vyprávěný se spoustou dějově i psychologicky překvapivých zvratů, které se ve výsledku nečekaně ukážou jako zcela věrohodné. Výtečné Frances McDormand sekunduje vyladěný herecký tým ostatních herců. ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (27)
- „Jelenová scéna“ byla natočena společně s jelencem běloocasým jménem Becca původem z Western North Carolina Nature Center narozeným v létě roku 2013. (willy1)
- Režisér Martin McDonagh se inspiroval k napsání filmu již téměř 20 let před samotným natáčením – stalo se tak poté, co viděl billboardy o nevyřešeném zločinu při cestování „někde dole v Georgii, Floridě a Alabamě“. (willy1)
- Dcera Mildred Hayes (Frances McDormand) má jméno Angela (Kathryn Newton). Angela Hayes je rovněž jméno postavy z filmu Americká krása (1999), kterou zde ztvárnila Mena Suvari. (LucasAbelle)
Fascinující. McDonagh, ten sršící živel, proti svým předešlým filmům totálně změní rytmus a zpomalí tempo vyprávění tak, že za stejnou dobu, co jindy zrychleně odvypráví třeba padesátku bláznivých a překvapujících příběhů, které jsou ale v závěru tak dokonale provázané a do jednoho tak krystalicky srozumitelné a průzračné, že by se z nich dal napsat třetí díl Bible, vám tentokrát nabídne příběh jenom jeden, v ději málem ospale rozvláčný a nikam nepostupující, a ještě takový, že se v něm pořádného konce a zadostiučinění nedočkáte ani u jediné z postav (fakt, ani ten vnitřně napravený polda, co se má stát detektivem, nedostane v rámci požadované katarze po dobu děje placku nazpátek, a kdoví, co se stane pak). A i když tohle udělá, stejně celý film utáhne s absolutní jistotou ohledně toho, co má na srdci a na mušce - a skoro zázračně přitom neztratí vůbec nic ze své živelné kadence, s níž sází své sarkastické a ironické zvraty a pointy, které tnou vždycky do živého, ať už se u nich smějete nebo trnete. Ani půlminuta vás nemůže nechat lhostejné a nezpytující, a přitom všem má film svou neochvějně nonšalantní a velice klidnou gradaci (zde je to ovšem anti-gradace, pro zdárný vývoj v nitru postav, které mají dojít většího pochopení, vzájemného porozumění a klidu, dává čím dál hlubší smysl, že navenek vlastně pro nikoho nic nedopadne uspokojivě). ***** Téma je pro McDonagha stále stejné, jak vyplývá už z mých komentářů k Šestiraňáku, Bruggám i Sedmi psychopatům. Zajímá ho téměř laboratorně, jak se dá všelijak otáčet a proměňovat morálka a kdy případně nastupuje skutečný dušezpyt: s charismatickým důvtipem rozpitvává šedou zónu nejrůznějších provinění a trestů, řetězení příčin a následků, od těch nejbanálnějších drobnůstek, jaké si lidé provádějí z nejrůznějších důvodů, až po ty nejzrůdnější zločiny, ale zajímá ho na tom především rožnění pokrytecké morálky, jakou se do různých ožehavých situací vyzbrojují různé typy postav, a jak dlouho s ní vydrží, než se spálí na uhel (buď ona, nebo oni). Zajímá ho to propalování morálky a co zbude, jde-li to skrz. A samozřejmě nepochybuju, že ho to samé co u postav zajímá i u živých lidí a diváků. Nastavuje důmyslnou soustavu všelijak pokřivených, detaily zveličujících zrcadel, ale není pochyb, že v nich pořád vidíme v extrémech předvedené aspekty našeho vlastního chování a vzájemného jednání a pokřivování a narovnávání duší, které to zahrnuje. ***** Představuji si, že kdyby jednou Bible měla mít třetí díl, už by to asi nebyla kniha, tady je kanonický materiál vyčerpán a sdělovací kanál pokryt maximálně. Ale představuji si, že by se takovým třetím dílem Bible mohla jednou stát samovolně tlakem věků slisovaná filmová kytice z děl Tarantina a McDonagha a že by se z nich lidem selektivně a s komentáři promítaly výňatky při nedělních kázáních. Protože oni oba vlastně fakt točí samé překvapivě důmyslné, střelené, urychlené a ulítlé paraboly, podobenství, alegorie, apokryfní příběhy, bajky a anekdoty, které poskytují pestrý materiál k dumání o zdrojích dobra a zla, o jejich boji v duši člověka a o možnostech (a limitech) očisty, ať už formou vzájemné pomoci i vlastní nápravy. ***** Chápu, že hodně lidí McDonagha považuje za sympatického magora, který srší vtipem a umí báječně bavit i na ožehavá témata, a já jsem se při všech jeho filmech taky zatraceně nasmála, ale to nic nemění na tom, že smysl jeho děl je mnohem hlubší a vážnější než se sluší na nezávazné ulítlé komedie. Dá se říct, že pokud ji pochopili, McDonaghova tvorba (stejně jako Tarantinova) diváky zavazuje. *~ () (menej) (viac)