Prezident v pořadí

Je to ještě lepší, než jsem čekala. A to jsem čekala opravdu hodně. Tohle bude pořádná závislost. Kiefer Sutherland si to jako obvykle neskutečně dává, navíc tentokrát má dost velký prostor pro vývoj postavy, takže se jistě máme na co těšit. Doufejme, že zbytek řady bude stejně povedený jako úvodní díl. Pilot - 100% (23.09.2016)

Nerealistické, předvídatelné, patetické. Designated Survivor je show, kde je prezidentovi dovoleno, aby se bez ochranky a neprůstřelné vesty procházel po místě výbuchu navzdory tomu, že desítky osob v jeho okolí nebyly nijak prověřeny; kde je generál takovou karikaturou bojechtivého šílence, že si naprosto iracionálně dovolí porušit prezidentův výslovný zákaz; kde prezidentův mluvčí využije den svého jmenování k tomu, aby před novináři v Bílém domě pronesl příšernou řeč o tom, jak nikdy tuhle pozici nechtěl, ignorujíce všechny profesionální protokoly a předpokládaje, že jeho osobní život bude v čase krize vůbec někoho zajímat. Před dvaceti nebo třiceti lety by podobný formát mohl ABC projít, v době, kdy však kvalitu politických dramat nastavilo House of Cards a Borgen, je to velký krok vedle. Na Netflixu jsem viděla první čtyři díly a dál navzdory svým sympatiím ke Kieferu Sutherlandovi pokračovat nebudu. (15.11.2016)

Forma 24 hodin, kde jediné o co šlo bylo akčně-konspirační hutné tempo, charisma Sutherlanda a tomu se podřizovalo vše, že moc nevadila chabá logika příběhu, ploché postavy a celková "chytrost" seriálu. Co jsem tak nějak u agenta Bauera dokázal ignorovat, to u prezidenta USA nedokážu. Megapatos, megapatriotismus a především naprosto zvráceně podané uzavřené prostředí politické elity, která v reálném světě veškěré své jednání a hodnoty podřizuje boji o moc . Tady máme dobro a zlo, ultrasprávňáka prezidenta proti padouchům, zkrátka čitelný a srozumitelný svět, který dává krom zábavy divákovi i klamný pocit jakéhosi bezpečí a orientace ve světě. Nepřijde mi to celé jako nevinná zábava a napínavá pohádka, tak trochu se z toho chce zvracet. (25.05.2017)

Jack Bauer si splnil svůj americký sen a z pozice budoucího předsedy Mezinárodního palačinkového výboru to za pomoci drobné detonace dotáhl až do Bílého domu, z kterého bude nyní ochraňovat Ameriku před všudypřítomnými teroristy. No ještě se národu ani nepředstavil do televizních kamer a už si stihl připsat první diplomatický úspěch v podobě odvrácení války s Íránem. Jenže pohádka nemusí mít dlouhého trvání. Během těch pár minut v prezidentském úřadu si totiž stihl vytvořit spoustu nepřátel, takže spiklenci již kují pikle na jeho odstranění. Jsem nadšen. V rámci oddechové televizní zábavy nemá podobný námět konkurenci a já už napjatě očekávám, jakým směrem se bude scénáristova fantazie ubírat dále. (22.09.2016)

Seriál se celkem záhy rozdělí na dvě linky. Ta první se dá označit za vyšetřovatelsko-konspirační, kdy se agenti FBI snaží odhalit pozadí a původce atentátu a je docela zábavná, byť to v ní občas zaskřípe. Ta druhá je víceméně politická a nezkušený prezident se v ní snaží vypořádat s nově nabytou mocí a z ní pramenící odpovědností. Tady už to trošku hapruje, protože Sutherlandův "určený přeživší" je správňák od kosti a dělá téměř všechno podle příručky Mirka Dušína. Navíc je tu hromada klasického amerického patosu. To sice bylo zpočátku tak nějak mile naivní, ale postupem času mi to docela začalo lézt na nervy. A jestliže je klišovitá postava prezidenta, tak to samé se dá říct i o ostatních aktérech a byť si seriál místy snaží hrát na House Of Cards, moc mu to nejde. Ale i když je tu much nepočítaně, na mě to docela fungovalo, protože to má spád, takže člověk celkem snadno některé nedostatky přehlédne a vydařil se i casting. Tak snad to tvůrci v další řadě ještě vyladí. 70% Edit: Po sedmém díle druhé řady končím. Je to pořád na jedno brdo, postavy se nikam neposouvají a vlastně to samé se dá říct o ději. (19.05.2017)