Povraz

Bravurně natočené divadelní drama schopné i po více než 60 letech "popřít svou dobu". Ladná kamera s neviditelnými střihy, strohá a účelná mizanscéna, jedna znepokojivá večerní párty plná intrik a v jejím centru charismatický a vychytralý James Stewart. Velká škoda, že atmosféra nebyla hustší, popř. temnější a znepokojivější. Taktéž psychologie zasloužila více propracovat, celé odhalování "dokonalé vraždy" závisí jen na přehnaně labilním Philipovi a jeho přešlapech. Velký respekt si u mě film získal subtilní kritkou tehdy ještě teplého (ehm) Hitlera, potažmo celého konceptu lidské nerovnosti a rádoby oprávněného vyvražďování (otázka do pléna: bylo úmyslem kritizovat i Nietzscheho teorii nadčlověka?). 8/10 (01.03.2013)

Snímku se musí nechat, že byl dobře odvyprávěn, to Hitchcock zkrátka umí. Klasická konverzačka. Ale zápletka byla hnusná a scénář mizerný. Dva přátelé se rozhodnout jen tak z plezíru zabít třetího. Jeden je zhýralý synáček, trochu magor, co vede řeči o nadřazené rase jako Hitler, druhý je spíš vyklepaný. A pak ho odklidí do truhly a ve stejné místnosti uspořádají oslavu s jeho rodinou a přáteli. Ukázka diletanství – vražda ve více lidech zvyšuje riziko prozrazení, nota bene když je jeden z nich labilní, ke všemu si pozvat společnost a navíc někoho, o kom vím, že mu to pálí! Zajímavá rekonstrukce, ale jako film se mi to nelíbí; nemohl jsem se chytit ničeho, co by někam směřovalo. # [viděno: v noci, TV, sluchátka] # příběh 5 | hudba ? | humor 0 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 3 (23.08.2012)

Philip a Brandon sú študenti Harvardu. Obaja pochádzajú z dobre situovaných rodín. Majú teda všetko načo si pomyslia. Láka ich len jedna nepoznaná "vec". Objavenie pocitu z odobratia života. Ich obeťou sa v luxusnom apartmáne stáva David Kentley. Aby toho nebolo málo, trúfalí mladíci v danom byte podnikajú párty pre pár priateľov, kde je medzi pozvanými otec či snúbenica zavraždeného. Komodu do ktorej uložia telo, obložia jedlom, ako by sa nič nestalo. Prejde im tento obludný čin bez povšimnutia, alebo dostane spravodlivosť do zadosťučinenia? Film je vyobrazením rôznych charakterov osobností, ktoré prejavujú svoje povahové črty. Sarkazmus, sebaistota, či strach z nepoznaného. Je vedený formou dialógu o udalosti ktorá sa stala, no nikto okrem hlavných "aktérov" o nej netuší. Divák hľadajúci akciu či napätie klope na nesprávne "dvere". Najsilnejšou stránkou sa tak stávajú dvojzmysly, postupný prejav emócii a hlboká Hitchcockova myšlienka - kto má právo zobrať život inému, napriek akejkoľvek sebaistote, že je práve on tým "vyvoleným"? (05.12.2013)

Komorne ladená konverzačná dráma a výborná štúdia charakterov jednotlivých postáv s postupným vývinom vzťahu medzi ústrednými postavami. Príbeh, aj keď vo svojej podstate minimálny a priamočiary, ma dokázal zaujať. Celé mi to prišlo ako divadlo, kde bol tento pocit umožnený hlavne reálnymi zvukmi s minimom hudby (tá tu vlastne bola len keď hral Philip na klavíri) a javiskovým snímaním celej scény, s čím som sa zatiaľ u Hitchcocka stretol po prvý krát. Nemôžem zabudnúť ani na Jamesa Stewarta (Rupert), ktorého ako herca začínam mať čím ďalej radšej. To ako dokázal celej veci prísť na kĺb bolo fenomenálne. 85/100 (10.08.2015)

Pro Hitchcocka dost stěžejní záležitost. A to hned ze tří důvodů: první Hitchcockova vlastní produkce po jeho trhnutí se od filmového magnáta Davida Selznicka, první Alfrédův barevný film a pak především první Hitchova spolupráce s jeho pozdějším dvorním hercem Jamesem Stewartem. Co se týče toho tolik připomínaného (ne)střihu, jednotlivé záběry mají většinou přibližně desetiminutovou délku - tedy akoráť tak na jeden filmový svitek. (31.05.2005)