Raw

Lidi, něco si ujasněme. Tohle není realismus a vtipný to je zcela záměrně. Protože kdyby to nebylo zvrhle a podvratně vtipný, buď by se to kvůli té depce nedalo dokoukat, nebo by se to zvrhlo ve skutečně směšnou neintencionální parodii. Takhle se ale smějete a zároveň se cejtíte blbě (že se smějete i z toho, co se na plátně děje). Logika hadr? Jistě, to vám nechám, ale nevzpomínám si, že by kdy někdo vyčítal Bergmannovi, že jeho Persona vlastně nedává smysl (a že nedává). Tohle je artovka, těžko stravitelná a rozhodně se nemusíte stydět za to, že se vám nelíbí (nebo že ji nechápete), protože ani nemíří na širší publikum. Jen na nás, pár úchyláků s morbidní láskou k filmů, kterým jde v první řadě o vyvolání nejednoznačných a silně nepříjemných pocitů v jejich divákovi. A že to není gore? No, nevím, jak vy ostatní, ale mě bývá nepříjemně spíš z naturalismu, než při sledování potoků krve v Kill Bill. Tady je ta explicita sice silně přes čáru, ale nemyslím, že je samoučelná. Myslím, že je silně obnažující - nahota, krev, fyzická nevolnost, ruce v zadku krávy, ... - v drtivé většině ukazují postavy v jejich zranitelnosti. Proto nepovažuju "inflaci" nahoty za vypočítavou, nebo pozérskou, ale jako prostředek ke sblížení diváka s jinak ne moc ztotožnitelnou postavou skrze spoluúčasti na její zranitelnosti. Sice pár dní nebudu jíst a silně pochybuju, že se na film v nejbližší době znovu podívám (spíš si budu pořád říkat, že jo, že bych si ho rád pustil znovu, ale když už ho budu mít v ruce, radši ho zahodím a pustím si Rychle a zběsile 487), ale určitě bych Raw zařadil mezi TOP 5 filmů loňského roku. Možná TOP 3. Plná a trochu jiná recenze. (08.04.2017)

Snímek „Grave“ si rozhodně najde své fanoušky, protože je velmi dobře natočený a nebojí se ukazovat i něco, co je opravdu hnusné. Není to film, který by byl plný násilí, ale zvrácenost zde rozhodně najdete. Navíc to není film, který by byl bez příběhu, je to snímek, který v sobě má děj, který i někam směřuje. A to je na něm příjemné. I tak vám ale může přijít, že ty nechutnosti jsou někdy trochu samoúčelné. (19.03.2018)

Tak hlavně si nepouštějte Raw s očekáváním hororu. Prvky tam samozřejmě jsou, ale jsou spíše odmocněné okolními situacemi, které jsou hlavně vtipné, někdy trapně vtipné, jindy absurdní a nebo zkrátka nechutné. Žánr psychologický bych osobně odsud asi vymazala, i když by se o tom dalo polemizovat. Raw je každopádně pro okrajové publikum, nesedne všem už kvůli svému námětu, potažmo explicitním scénám o kanibalismu. Tento francouzský artový snímek okouzlí cílovou skupinu asi hlavně humorem a nevšedním prostředím veterinářské školy. Hlavní hrdinka je navíc velice sympatická a vedlejší postavy groteskní. Já ani nevím, jak slovy Raw co nejvěrněji přiblížit, tohle se musí prostě zažít. Co vím, ale s jistotou je, že ho chci určitě vidět znovu. (Weird Europe 2017) (01.05.2017)

Znalci New french extremity sa asi pousmejú nad kvázi šokujúcou explicitnosťou Raw a asi budú film považovať v rámci žánru skôr za mainstream. Dôležitejšie ale je, že film má spád, do internátnej školy sa hodí (pôsobí trochu osemdesiatkovo, čo je možno náhoda, možno nie) a ústredné herecké trio je skvele obsadené. Ak by došlo na súboj s Hanibalom Lecterom, ten by mal asi navrch, ale ak by sa pridala celá rodina, už by nebolo tak jasné, koho mozočky by boli hlavným chodom na večeru. Skôr chutná jednohubka než plnohodnotná večera v luxusnej reštaurácii. (04.02.2024)

Určite sa nejedná o žiadnu prepracovanú psychologickú sondu do hlavy preorientovanej vegetariánky, ale rozhodne ani o žiadny béčkový horor, prišlo mi to ako taký zlatý stred a to filmu s takouto tématikou sedí rozhodne najlepšie. S filmom mám vlastne iba jeden problém, trvá príliš krátko na to, aby mohol plnohodnotne ukázať všetko potrebné, tie dôležité medzníky v zmene zmýšľania hlavnej hrdinky prichádzajú až príliš rýchlo po sebe a to mi tu moc nesedelo. Hlavne som sa tešil na tú jej vnútornú dilemu a boj s preorientovaním sa, ale toto tu nemá žiadny priestor a zmení sa až prekvapivo ochotne a rýchlo. Takže tu by som kľudne uvítal minimálne aj polhodinu navyše a neprekvapilo by ma, keby som bol potom z filmu už úplne nadšený, lebo aj takto ma to až mimoriadne veľmi bavilo. Nielen, že zápletka je už na prvý pohľad atraktívna, ale aj dejovo mi to prišlo nadmieru zaujímavé, plné výborných momentov a sekvencií a navyše aj správne úchylné, ale presne v tej najlepšej možnej miere, aby som si nemusel pri sledovaní pomyslieť, že tvorcom šlo len o nejaké lacné šokovanie. Možno sa tu nájde nejaký ten moment, bez ktorého by sa film kľudne obišiel, napríklad to oblizovanie oka, čo nemalo pre film absolútne žiadny význam, ale inak všetky drsné a úchylné momenty tu majú svoje miesto a tak aj hodnotu. A najlepšie sú asi časť s prstom, alebo uzmierenie sa sestier po nenávistnej bitke. Inak sa film našťastie nezvrhne do žiadnej hlúpej vyvražďovačky, aby to už pôsobilo prehnane, čoho som sa obával, ale film si stále drží svoju úroveň, štýl a relatívne aj uveriteľnosť. Plusom je aj obsadenie, hlavná hrdinka mi sadla až prekvapivo dobre, bola nielen sympatická, ale aj v úchylnejších a drsnejších scénach plne dôveryhodná, čo vždy poteší, ale nemal som problém ani s jej sestrou, spolubývajúcim na internáte, ale ani s nikým iným, aj keď v popredí sú len títo traja. Režijne tu nemám čo vytknúť, vzhľadom na taký nezávislejší štýl som možno očakával aj takú pasívnejšiu verziu so statickejšou kamerou, ale toho som sa nedočkal, toto bolo nápaditejšie a vizuálne dostatočne atraktívne, sedelo mi to. Takže skutočne škoda len tej krátkej dĺžky a tým pádom zrýchleného scenára, ale aj takto ma to veľmi bavilo a s radosťou si to ešte pozriem. 81% (05.06.2017)