Vanishing Point

Neobľubujem bezcieľne prechádzky a nechápem potrebu bezcieľneho jazdenia len preto, "aby si človek vyčistil hlavu". Z uvedeného vyplýva, že nie som správnym divákom pre tento film, kde sa jazdí a jazdí a jazdí, i keď nie bezcieľne, pretože sa policajtom uniká a uniká a uniká. V rámci toho sa očakáva, že automobiloví nadšenci budú obdivovať ladné tvary Dodge Challengeru, muži okrem toho aj ladné tvary motorkárky a filmoví nadšenci budú v tom všetkom hľadať hlbší filozofický podtext. Autá ma zaujímajú iba ako dopravný prostriedok, vymýšľať podtext sa mi nechcelo a kvôli motorkárke tretiu hviezdičku nepridám. Liberté, egalité, automobilité. (01.06.2011)

Čtu tady ty vyhoněný komentáře a nemužu uvěřit vlastním očím... další nadhodnocená nudná sračka, kde se jenom jede a má to přes 50 minut nudných záběrů na hipíky, trapnej niga u rádija co pouští to nejhorší ze sedmdesátek místo aby tam pustil něco co se aspon k tý jízdě hodí, tak pouští nějaký bláboly z kostela a brnkající kytaru polomrtvýho hipíka.. hipíku je tu samozřejmě taky hodně a v tu ránu jsem měl jasno jak tuhle hromadu hoven ohodnotit. Nebýt tý pěkný káry a prvních dvaceti minut, který vypadali fakt lákavě dal bych to na bezmilosti na smeták. Stejnej případ mrdka Easy rider. (28.02.2018)

Dodge Challenger 1970 se řítí rychlostí vyšší než vysokou z Denveru do San Franciska a za volantem bývalý policista a také bývalý automobilový závodník Kowalski. Policie to nenechá hodlat jen tak... -- Dle všeho kulťák let sedmdesátých s nezaměnitelnýkm puncem své doby. Motivace není důležitá, jde o vzpouru proti autoritám. Nulový obsah se ztrácí pod výtečnou vizuální stránkou - jde především o pastvu pro oči - dynamická kamera, převrácená policejní auta, opuštěné pouštní silnice... Téměř celý film je prakticky jedna velká automobilová honička (ve stylu Mad Max 2) s charizmatickým hlavním hrdinou. Jednohubka, ale velmi chutná... (09.08.2006)

Vanishing Point je přesnou ukázkou rozdílu mezi americkou kinematografií 70. let a tou současnou, a přeneseně také mezi 70. léty a současností obecně, to, co bylo dříve symbolem svobody, je dnes vytěsněno politickou korektností a utažením neonormalizačních šroubů. Dozvuky absolutní svobody 60. let, Bezstarostná jízda, kdy čopra nahradil osudově bílý Dodge Challenger, filmové ,,Born to be wild" a všude okolo je jen Dvouproudá asfaltka... Co z tohohle světa dnes zbylo? Poměrně přesnou odpověď dává Eastwoodovo Gran Torino. Už jen nostalgie... (Mimochodem, tenhle subžánr road movie je ryze americký, v Evropě by něco podobného už jen z hlediska dopravní infrastruktury natočit, natož realizovat asi nešlo...) (29.12.2012)

Je hrozně obtížné ohodnotit něco tak úžasného a přitom tak jednoduchého, jako je tento film. Frajer sedne do auta, které má dopravit do vzdáleného USA-státu a jede a jede. Po cestě nezastavuje policistům, nedbá vůbec jejich výzev. Časem se o něm dozvídá celá Amerika díky místnímu ne příliš legálnímu rádiu a stává se nechtěně "národním hrdinou". Je to profesionální řidič, závodník, bývalý policista, prostě schopný a zkušený chlap. Na své cestě potkává zajímavé postavy, které s ním chtějí občas vyjebat, a nebo mu spíše pomoci... Rychlost, rychlost, rychlost ... Cesta "od nikud nikam", žádný hlubší smysl ... A nebo ano? Cesta za svobodou, nezávislostí atd.? 70. léta jak když vyšije, opravdová nádhera, nenáročný starý grindhouse. Ovšem naprosto úžasný a perfektní. I když se v něm jako by nic moc neděje, bavil jsem se neskutečným způsobem od začátku do konce. Naprosto úžasný a krásný 70.kový film... (a ta nahá kočička na motorce ... uuufff...) (05.03.2009)