2046

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 29: HONGKONG: Dnešní večer jsem se ocitl s filmovými hrdiny ve vlaku a zároveň v hotelu... až se mi (snad i právem) zdálo, že obě prostředí v rámci kreované a předváděné vize splývají dohromady, tak jako číslo pokoje tvoří v rámci symboliky spřízněnou duši s rokem vysněného života z budoucnosti. Život se do jisté míry neměnném fikčním světě zastavil, aby současně jako ten vlak běžel dál a v tomto paradoxním soubytí pohybu a pokoje nechal zaznívat oživené a znovu do mysle vstupující vzpomínky. Oslnilo mě audiovizuální zpracování tohoto cizokrajného filmového skvostu: promyšlené kompozice záběrů, stylizované pestré barvy a různá osvětlení, rámcující futuristické scenérie, nesmírně podmanivá hudba v pozadí mnoha scén... Ač se necítím jako ten pravý divák pro romantické filmy, celkem úspěšně ke mě doléhal i milostný příběh s nadpozemsky mířenou otázkou, nakolik je možné milovanou osobu nahradit (v budoucnosti dokonce přímo dokonalou androidkou?), později s vyústěním v další atraktivní motivy psaní románů či karetního hazardu. Snad jen toho sexu v jedné části na mě bylo trochu moc, ačkoliv ve dvou ze tří divočejších scén musím ocenit úžasně decentní způsob snímání skrze burácející se zdi a nábytek! Možná se mi párkrát zdál film příliš dlouhý či na takovou stopáž postrádající více silnějších okamžiků, ale prožitek z atmosféry a vnímání formy naštěstí pečlivě propojené i s obsahem, byl často magický. [85%] (29.07.2023)

Asi sem přesně nepochopil, co tim životem Tonyho Leunga chtěl Wong Kar-wai říct a často sem se ztrácel v příběhu, i když to se dělo jen na začátku a na konci, ale přesto to působí nesmírně zajímavě a hudba je jedním slovem vynikající, horší už ale je, že to působí i trochu přeplácaně a někdy zdlouhavě. Horší 4*, na mě až trošku přespříliš poetický a s moc beznadějnou atmosférou (15.11.2008)

2046 je snímka obdarená dusnou atmosférou a neskutočne krásnou hudbou - tieto dva varianty mi stačili k tomu, aby som prežila meditatívne hľadanie lásky a vzápätí jej nevysvetliteľné unikanie pomedzi prsty, lásky, ktorá je večná a zároveň pominuteľná ako ľudská materia - mohla by som nachádzať zákonitosti, princípy, podoby tohto chemického útvaru, pretože režisér si pre mňa pripravil ťažkú hádanku, ktorú som nebola schopná rozlúsknuť. Je to pomalé a duchovné bádanie v zákutiach ľudskej duše, chvíľami však sprevádzané nevysvetliteľnými alebo zbytočnými scénami a najmä privádzajúce do neistoty - "ako to v skutočnosti vlastne bolo"... hoci tá nadčasovo magická hudba mi bude znieť v hlave ešte veľmi dlhý čas.70% (01.02.2010)

"Všechny vzpomínky jsou stopy slz. Láska je záležitost načasování. Nemá smysl potkat tu správnou osobu příliš brzy nebo příliš pozdě." (4.3.2010) --- Mám z toho podobně frustrovaný pocit jako z povídkových filmů. Potenciál je veliký, ale vše pohřbí ten pocit, že nedokáže udržet jednu myšlenku déle než pár minut. (14.2.2022) (04.03.2010)

Vazeni, predem se omlouvam, ze me hodnoceni bude vzhledem k vasim chvalozpevum pusobit jako pest na oko, ale nemuzu si pomoct - bylo to strasne slabe. Predchozi filmy Wong Kar-Waie se mi libily, ovsem thle byl muj nejhorsi filmovy zazitek za posledni dobu. Zaprve - mel jsem pocit, ze v tom kine sedim tri dny. Uz dvacetkrat se zdalo, ze se blizi konec, ale ten zdaleka neprichazel. Zadruhe - hlavni predstavitel byl presvedcivy asi jako nasi politici. Jeho slova "pak jsem se zamiloval..." jsem mu neveril ani za mak. Zatreti - hudba byla sice pekna, ale poslouchat ten samy hudebni motiv neustale znovu a znovu divaka brzo omrzi. Zactvrte - kamera byla sice taky napadita, ale na chlup stejnou sledujeme i u predchozich reziserovych filmu. A zapate - dej se potacel odnikud nikam, byl zbytecne roztristeny, stridani a prolinani casovych rovin je dnes ve filmu vice nez bezne, takze ani to me nezvedlo ze zidle. Pokud nekdo u filmu vydrzel do konce, i kdyz chtel uz petkrat odejit, gratuluju. A pokud vydrzel proto, ze si myslel, ze v nem nakonec neco najde a nenasel, nemusi se stydet. Ono to tam totiz nebylo. (01.03.2006)