2046

Je to vydarená mierne sci-fi ladená umelecká romantická dráma od Wong Kar-Waia. Má dosť dobrý príbeh o spisovateľovi, ktorý sa nasťahuje do bytu s číslom 2046, kde začne písať knihu odohrávajúcu sa v budúcnosti. Ale v skutočnosti do nej prenáša svoje skutočné zážitky, rozličné vzťahy, ktoré prežil s viacerými ženami. So spracovaním som veľmi spokojný, ale k dokonalosti tomu ešte trochu chýba. Už po prvých pár sekvenciách je jasné, že toto bude dosť netradičný zážitok, pričom cítiť veľký potenciál naprieč niekoľkými žánrami a ten sa aj podarilo z väčšej časti naplniť. To jediné, čo tu môžem čiastočne vytknúť je, že dej akoby tak smeruje odnikam nikam a po celý čas sa drží prakticky na tej istej vlne, ale tým to zároveň aj končí, pričom ani toto nie sú žiadne výrazné zápory, skôr len tie jediné menšie prekážky, ktoré bránia k celkovej dokonalosti. Inak ma to skutočne bavilo, po celý čas sa postupne mení niekoľko známostí hlavného hrdinu, pričom s každou prežíva trochu odlišný vzťah, ale všetky sú zaujímavé. Chválim aj celé to prepojenie medzi budúcnosťou a minulosťou, prípadne realitou a tým sci-fi až fantasy štýlom, na tomto film rozhodne nestojí, nemá to moc priestoru, ale je to skvelo zvládnuté a celé to tak zaujímavo ozvláštni. A navyše po celý čas sa to nesie v skvelej atmosfére s výrazným umeleckým štýlom, ktorý mám rád a tak aj tá vyše dvojhodinová dĺžka mi prešla veľmi rýchlo, chytilo ma to a až do konca nepustilo, pričom najradšej mám fázu so susedkou Ziyi Zhang. Herecké obsadenie je vynikajúce, skvelý Tony Leung Chiu Wai v hlavnej úlohe a perfektné ženské zloženie, či už spomínaná Ziyi Zhang, ale aj Gong Li, Faye Wong, Carina Lau, len Maggie Cheung mohla mať viac priestoru. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, tradične úžasný a nápaditý vizuál, pričom niektoré sekvencie majú úžasné čaro, k tomu tá spomínaná atmosféra, Wong Kar-Wai je nesmierne talentovaný. A opäť nesklame ani hudba. Upraviť pár spomínaných prvkov v rámci scenára a neváham s plným hodnotením, ale aj tak je 2046 výnimočný film, ktorý si ešte párkrát musím pozrieť. 80% (26.09.2013)

Musím říct, že film Kar-Wai Wonga na mě působí jako když se režisér rozhodl ušetřit, použitím kostýmů a prostředí z filmu Stvořeni pro lásku, a peníze, které na film měl vrazil do vytvoření několika jistě náročných futuristických scén. V jednoduchosti to vyjádří rovnice: 2046 = Stvořeni pro lásku + Blade Runner. Rok 2046, to je datum, kdy se Honk Kong už bez všech ochran a vyjímek stane součástí Číny. Tento rok zde symbolizuje nejistou budoucnost. Svou nejasnou dešifrací upomíná 2046 na Lynchovo Mulholand Drive. Příběh je do sebe uzavřen jako legendarní had Middgard. Rok 2046 je hraniční datum, za něž nelze dohlédnout. Za rok 2046 dějiny Honk-Kongu nesahají a tak je se třeba neustále vracet do vzpomínek a minulosti. -- Ono pohybování se mezi minulostí a budoucností nabízí vizuálně vytříbené spojení futuristických vizi s retro-filmem. Film vyprávějící o spisovateli erotických povídek se odehrává v 60 letech. Ale začíná, končí a neustále se vrací k číslu 2046. Hotely, prostituky, nejisté povolání, nic v hrdinově životě není stálého. Vše má ráz jen přechodného stavu. -- Přes vše, co bylo výše řečeno je nakonec 2046 (stejně jako ostatní Kar- Wai Wongovy filmy) především filmem o vztazích. Lyricko-eroticko-intimně laděný příběh je zasazen do vytříbeného prostředím plného alespoň zdánlivého přepychu. Barevné ladění je dáno převládáním červené a černé barvy. Pomalý ladný pohyb žen (pohupování v bocích) a stejně pomalý neladný pohyb androidek udává pomale plynoucí atmosféru celému filmu. -- Právě atmosféra, je hlavní devízou celého filmu. Pokud půjdete na sci-fi budete nepochyně zklamáni. Mě se však 2046 líbilo, a to víc než třeba právě Stvořeni pro lásku. Důvodem je právě onen časový přesah, jež dodává filmu další dimenzi. (30.11.2004)

Krásný, téměř hmatatelně pocitový film vonící po slzách. Neúspěšný spisovatel Chow Mo Wan cestuje časem a během této "cesty" mu do života vstupují různé ženy, přičemž každá z nich je charakterizována specifickou hudební skladbou. Můžeme tak ženu přirovnat k melodii... K melodii snů, pohledů, vůní, gest... Hudba k tomuto filmu je opravdu nádherná. Plna melancholie, smutku a zvláštní, těžko uchopitelné nostalgie, které zas a znovu s potěšením podlehnete. ...Vzpomínky jsou pouze stopami slz... (01.06.2006)

Slabší než Stvořeni pro lásku - zatímco tam byl Wong Kar-Wai schopný vyhnat intimitu mezi dvěma lidmi na maximum, tady jen ukazuje muže, který se plácá mezi několika ženami a snaží se, aby ho tyto dámy citově nezranily, zároveň se snaží najít opravdovou lásku, kterou kdysi zažil a která se ve své síle (a s jinou ženou) už asi nikdy nevrátí. Charakter pana Chow se od prvního filmu výrazně změnil - a i v průběhu celého 2046 jsem měla pocit, že sleduji pokaždé jinou osobu, jen se stále stejným obličejem Tonyho Leunga. Stále se ale jedná o svým způsobem omamný snímek, který je neskutečně pomalý, ale nenudí. (22.06.2007)

Nechce se mi uvažovat nad definicí art-filmu, ale řekněme, že toto art-film je. Natočil ho Kar-wai Wong, tak proč ne..? Bylo to pro mne složité koukání - ze strany autora bylo ulehčováno především nádhernou kamerou a neméně přitažlivou Ziyi Zhang, ale co se obsahu týče, místy se mě už už dotýkal, ovšem vždy se mu podařilo mne pustit či snad mi nedovolit ho uchopit. Vidím v tom spíše smutné umění pro umění - onanii pro onanii (tu režisérovu samozřejmě). (07.01.2010)