Stanfordský väzenský experiment

První, opravdu podle skutečné události, natočený příběh ze Stanfordu přesně tak, jak byl. A musím říct, že to bylo hodně mrazivé představení. Nejvíc samozřejmě člověka zdrtí dvě myšlenky: "Proč jsi to dělal?" "Protože jsem mohl."---"Víš, jakej je rozdíl mezi náma dvěma?" (vězeň,stráž) "Ne." "Hod tou mincí." 90% (17.07.2017)

Stanfordský vězeňský experiment mě, nebojím se říci, fascinoval od chvíle, kdy jsem o něm poprvé slyšela. Vážně jsou obyčejní lidé bez jakýchkoli odchylek či úchylek schopni páchat tak nepěkné věci, stát se během pár hodin někým jiným, ačkoli celou dobu vědí, že je to "jen hra"? Těžko říci, možné to asi je, i když mi to asi hlava stále úplně nebere. Jak se vše přesně odehrálo, jestli to celé bylo "přirozené" nebo dozorci třeba byli trochu ponoukáni, konkrétněji instruováni k různým naschválům či krutostem a vězni zase svá zhroucení lehce přehrávali, ví asi jen samotní účastníci celé této akce. Už samotný nápad něco takového provést je ale jistě unikátní. A děsivý zároveň, zejména, když člověk sleduje, co pak jeho realizace dělala s jednotlivými aktéry v čele se samotným strůjcem nápadu. Billy Crudup hraje Philipa Zimbarda, neotřelého, originálního a trochu démonického psychologa, kterému jeho vize trochu začínají přerůstat přes hlavu, dokonale. Stejně jako se do svých rolí skvěle ponořili představitelé všech jeho spolupracovníků i vězňů a dozorců, díky čemuž měl pak člověk při sledování nejednu chvíli velmi nepříjemné tísnivé pocity, asi ne úplně nepodobné těm, které zažívali účastníci celého toho experimentu. Ty příjemné, které zřejmě minimálně chvílemi, ujímaje se svých pokusných rolí, měli někteří dozorci nebo Philip Zimbardo, jsem tedy nezažívala. A jsem za to ráda. Ale kdo ví, jak bych se chovala, kdyby mi někdo nabídl těch 15 dolarů, dal obušek, sluneční brýle a moc... 75 %. (04.02.2023)

Když to srovnám s německou verzí z roku 2001, tak tohle je jen slabý odvar. Šikana na mě nepůsobila až tak moc šikanózně, herci nebyli příliš přesvědčiví a vypjatá atmosféra mi tu chyběla úplně. Pár slušných momentů se tu určitě našlo, solidní úroveň měly konverzace ze zákulisí, ale celkově je film pro měl velkým zklamáním. 50% (10.12.2015)

Sice je tahle verze nejspíš nejblíže realitě, ale i tak se moc nepovedla. Chybí jí pořádná atmosféra, nějaké napětí, sympatičtější a zajímavější postavy (o většině z nich jen víme, že prostě existují), silné scény, nápaditější kamera a taky - což mě dost zklamalo - pořádně rozebraná psychika postav. Jestli měl německý originál nějaké slabiny, tak hlavně tu, že nebyl pořádně rozebraný po psychologické stránce. A The Stanford Prison Experiment je na tom ještě o něco hůř, bohužel. Nejhorší na celém film je ale to, jak nezajímavě je natočen, protože asi právě kvůli tomu ani ty scény, které měly potenciál být velmi silné, na mě nezapůsobili. A herci na tom svůj podíl mají taky, protože jim prostě něco chybělo (a především hlavnímu strážci, který se sice snaží, ale chybí mu ten svinský výraz a tón hlasu, který v německém originále měl Justus von Dohnányi). Jako, dívat se na to dá, některé scény alespoň zaujmou, ale celkově to na mě působilo poněkud chladně, mdle a průměrně. Strašná škoda, ale tuhle látku evidentně dokáží napínavě zpracovat jen Němci. 3* (12.05.2020)

Atraktivní tématika, výborně natočená i zahraná. I přes všechny otázky ohledně etiky onoho experimentu je strašně zajímavé sledovat, jak se psychika obyčejného člověka dokáže během relativně krátké doby změnit. Však si člověk vybaví, jaká zvěrstva dokázaly obě válčící strany ve vietnamské válce. Upřímně se nedivím, že se profesor Zimbardo zdráhal experiment ukončit. Jak by to pokračovalo, kdyby to nezarazil? A jak by to vypadalo, kdyby byly role rozděleny opačně? Otázky, samé otázky... (02.12.2016)