Réžia:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (169)
Tak tohle patří do zlatého fondu cimrmanova odkazu. Tak revoluční pojetí divadelní hry, to se jen tak nevidí. Retrospektivní vložky a alternativní Fiedlerova verze, v kombinaci s komentáři a semináři - a hlavně s hromadou vynikajícího humoru - to je až nebezpečně skvělé. Hlášky jako "Cos to udělal, Pepiku?", "Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím." nebo "A tak se návštěvou Járy Cimrmana proměnilo ospalé lázeňské městečko přes noc v překrásnou uhelnou pánev." - to mě dostalo úplně do kolen. A to ani nemluvím o špionskejch babkách kořenářkách. A to je jen zlomek všeho, co je v této hře k vidění. Jedna z jejich top her. ()
Ano, to je možné: ve stínu jakéhosi dobrodružného thrilleru sledujeme dosti zajimavej výpad pahrbku geniality všestranného vynálezce, všestranného světce, básníka, ale i vášnivého odpůrce neortodoxní lykantropie..., kdy vlastně dojde k letmému uždibnutí docela malinkatého kousku z řad tajemný sekty všehoschopných papoušků a její možná neplánované kompozice v poněkud rozmázlém odéru sušených hub - avšak není zde žádného divu, vyřizuje Štruncová :-D ()
"Tatínek je blbec!" Tato slova by z úst Jana Svěráka nebo Filipa Smoljaka byla určitě rouháním, protože němý Bobeš je další mistrovské dílo geniální autorské dvojice. Klasická konstrukce her DJC (přednáška, hra) tu byla rozbořena, aby byl humor podáván v trochu jiném balení, založeném na úžasném handrkování mezi Prahou a Vídní a dohledávání chybějícího textu, podle míst čitelných pod zátěžemi. Výsledek je skvostný a my můžeme být jen rádi, že jistá Růžena Málková neuměla plovat, protože jinak by asi tahle hra nevznikla. ()
"Chtěl bych touto cestou poděkovat vedoucímu filmového archivu Praha Žižkov panu Kučerovi za to, že nám umožnil shlédnout krátký film Tatranský národní park, část druhá, Srny a kamzíci." aneb formálně nejambicioznéjší kus ŽDJC s božským uštěpačným střetem našeho pražského týmu a naivního řešení vídeňského profesora Fiedlera. "Kdepak náš Walter! To je pašák!" ()
Jednu ze slabších Mistrových her jeho propagátoři zdařile osvěžili líčením potíží, na jaké narážejí při rekonstrukci Mistrova díla. Můžeme jen litovat, že pasáž, kterou Petr Brukner charakterizoval jako "nuda, nuda - šeď, šeď", je zřejmě nenávratně ztracena. Alespoň že víme tolik, že Pelhřimov je Pelhřimov. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (10)
- Jedno z představení hry navštívil tako Jan Werich. (gjjm)
- Původně lékař, který očkuje proti neštovicím do pravé paže, nebyl Petiška z Brandýsa nad Labem, ale Šubrt z Brodu. Petiška se ve hře objevil až po jeho smrti v roce 1980. Ve filmu Nejistá sezóna (1987) má Josef Vondráček, který ve filmu představuje Františka Petišku, jméno František Šubrt, což na původní jméno lékaře v Bobši naráží. (mnaucz)
- Dr. František Petiška z Brandýsa nad Labem, který je zmíněn v první ukázce, byl hercem Divadla Járy Cimrmana. Zemřel v roce 1980. (gjjm)
Reklama