matka!

Ze zjevných důvodů jsme se vyhnul už Noemu obloukem. A měl jsem to asi udělat i u Matky!…když mě tolik lákalo podívat se na nového Aronofského dílo! Ale pěkně popořadě. Zpočátku mě film velmi bavil. Ačkoliv s hlavní hrdinkou jsem bojoval. Na jednu stranu jsem jí rozuměl, na nezvané hosty, kteří pod různými záminkami nechtěli odejít, a jejich drzost spolu s absurditou chování se stupňovala, bych reagoval podobně. Jenže ta její neustálá, místy dost neopodstatněná úzkostlivost byla dost otravná. A když si k tomu člověk dodá fakt, že ona je introvertka, ještě k tomu hodně majetnická, a manžílek je silným extrovertem milující společnost…a pak je tu to „dvojí čtení“. Dobrovolně přiznávám, že se mi na film touto optikou dívat pranic nechtělo, ačkoliv mě k tomu Darren (do)nutil. Znepokojivá atmosféra byla místy dost fajn, Javier sedící, soustředěně hledící byl výborný, ale čím dál větší „fantasmagorie“ na plátně mě stále víc ubíjela. A konec vyloženě minul. A tak mi zbyly jen dosti rozporuplné dojmy, proto hodnotím pouze průměrem. (09.01.2018)

Darren Aronofsky je režisér, který mi svou tvorbou sedl málokdy, točí hodně kontrovérzní filmy pro své publikum, ale tímhle dílem mě absolutně rozsekal a dokázal, že má Koule. Film Matka je herecký koncert skvělých herců- Vynikající Jennifer Lawrence, která si sáhla až na dno svých hereckých schopností a předvádí oscarový výkon, to samé se dá říct o Javiéru Bardemovi a velmi potěší i účast Eda Herrise a Michelle Pfeiffer-O takovém cástingu si lec který Horor/Thriller může jen zdát. Námět je velmi zajímavý a dá se říct, že se jedná o velkou noční můru, kterou by nechtěl zažít hádám nikdo. Romantická Idylka spokojeného páru v nádherném velkém domě začnou narušovat nezvaní hosté, kterých začne přibývat a ke konci se z baráku doslova stane Bitevní Pole! Film má hodně dusnou a nepříjemnou atmosféru, po dlouhé době mi při sledování bylo opravdu úzko až nepříjemně, poslední půl hodinu film graduje tak, že mi hlava nebrala, co vše si Režisér troufá ukázat a místy byl až explicitně drzý vůči divákům, holky si definitivně budou zavírat oči a otrlí diváci si budou "chrochňat", Při závěrečném zvratu si spousta lidí v kině řeklo " What the Fuck!" Spousta lidí může naštvat, mně osobně něco tak originálního a podivně zajímavého hodně překvapilo. Drsný paranoidní, halucinogenní, inteligentní a atmosférický Thriller, jaký zde nebyl posledních pár let. Finále je takovéj WTF úlet, který si chci zopakovat okamžitě hned. Film definitivně bude dělit na dvě skupiny : Hodně spokojení a hodně naštvaní diváci, já patřím do té první. 85% (17.09.2017)

“BÁSNÍK ŘÍKÁ, ŽE TENTO DŮM PATŘÍ VŠEM“... /// Začíná to jako horor, pokračuje to jako horor a končí to jako horor. Straší podivný postavy, straší i dům – nebo jen Jennifer straší ve věži? O záměrech lidí (a baráku taky) víme hovno, takže je to dlouho fakt solidní psycho. Psycho způsobuje i kamera. A to chování… prostě psycho horor, kterej mě nenechává klidným, i když zároveň vím, že je to strašná píčovina! Tohle prostě normální člověk s normálním počtem koleček nevymyslí. Hezký jsou Aronofskyho výjevy, ty ale obdivuju vždycky. Jenže… pak to začíná bejt ještě větší píčovina, než jsem myslel (a než to celý vypadalo). Místo nervů a depresí se začínám smát. Možná je to smích šílence, nevím, nejsem si už jistej ničím. Možná, že zrovna tohle Darren očekával. Možná, že jsem vlastně nic nepochopil, protože jsem před projekcí vynechal rozbor Bible. Ale možná jen Darren prostě moc dlouho poslouchal Mimikry. Druhá hvězda je za herce. Hrát v takovýhle magořině a ještě vypadat, jako že to celý chápou… Tenhle film posunul hranici filmovýho šílenství na neúnosnou diváckou hranici. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stará skuhrá, že byl porod těžkej. 2.) Adam a Eva. Kain a Abel. Ježíš. Aronofsky. 3.) Noe byl na mě trapně srozumitelnej. 4.) Nevím, jak ze starý dostat lásku. 5.) Thx za titule „Sarinka.luc a UniCorn“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (13.01.2018)

(1001) Takhle to dopadá, když lidem nehraje v domě/životě žádná hudba. Nesouhlasím s premisou, že to zaklepání přišlo na dveře ráje. V rozporu s tím, co jsem si o filmu a jeho autorovi přečetla v názorech mnoha jiných lidí, mi tady přijde Aronofsky nebývale pokorný. Nemyslím si, že by se pokoušel o něco megalomanského, spíš se prostě kouká z okna a v reakci ze sebe prudce a skoro bezmyšlenkovitě chrlí všechny úzkosti, strachy a obavy, které to v něm vytváří. Výsledek možná působí trochu naivně, ale já to řeknu: mně přijde opravdový. Bratry hráli bratři a svět na mnoha místech doslova hoří. Asi si budu muset ještě sednout a porovnat si matku! s Trierovými pokusy o příběh Zlatosrdéčky, protože zatím se mi zdá, že Trier (ačkoliv skoro nevěřím, že to říkám) na to jde víc žensky, zatímco Aronofsky ženskou perspektivu jenom předstírá. Díky tomu se nedivím, že režisér a herečka byli v době natáčení filmu milenci, ale teď už spolu nejsou. Nicméně plakát s Jennifer v zahradě bych si doma klidně pověsila. (01.05.2019)

Vnímám rozpolcenost publika, ale jako jeden z mála filmů poslední doby se ve mě matka! dokázala usadit, růst a (s)tvořit myšlenky. Ať už náboženskou symbolikou, eko vnímáním nebo vůbec zhmotněním ženské empatie a lásky, která naráží na svět mužů. Během sledování mi šli na mysl filmy jako Repulsion, Rosemary má děťátko a další, které se fragmenty matce! podobají, ale každý z nich sleduje odlišný směr (i když prvně jmenovaný svým způsobem není daleko). Darren si jde za svým a dělá si věci po svém, a i přes mou lásku k Fontáne (nesrovnatelné s matkou! - stylisticky i příběhově) věřím, že jeho magnum opus teprve přijde. (24.01.2018)