Lev v zime

Znovu je na místě se zamyslet nad tím, jak je možné, že jinde televizní tvorba s klidem zastíní tu filmovou, a u nás občas člověk mívá pocit, že všechny náklady na díla naší TV by se mohly hodit do chřtánu Molochovi a vyšlo by to nastejno. Předesílám, že neznám verzi s O´Toolem a Hepburnovou, i když vzhledem k reputaci těchto herců věřím, že se jednalo o záležitost, která člověku nevypadne do druhého dne z hlavy. Ale jen s obtížemi si umím představit, že by něco mohlo zastínit tuhle verzi. A to v rámci celého historicko-dramatického žánru, nejen tohoto tématu. Obvyklá slabina - scénář - nám podává obraz událostí v živých barvách a nesklouzává k obvyklému patosu, typickému pro historické filmy stejně jako pro psa štěkání. Jazyk a obraty jsou neuvěřitelně živé a oživují i postavy samotné, které pro nás rázem přestávají být polobájnými postavami z dob zašlé slávy. Protože to byli lidé stejně jako my a 12. století mělo, přiznejme si to, do nějaké slávy daleko. Atmosféra by samozřejmě byla ničím bez herců, kteří do jednoho odvedli na svých postavách skvělou práci a Jonathan Rhys-Meyers vytvořil další ze svých bravurních úlisně androgynních kreací. Nikdo z nich ale nemůže zastínit ústřední dvojici. Patrick Stewart coby král s mocí, které se mohl rovnat málokdo v Evropě té doby, ale současně unavený, stárnoucí a roztrpčený muž, který září na politickém poli, ale prohrává na tom osobním, dává zapomenout na své dokonalé a poněkud odosobněné Picardy a Xaviery, Glenn Closeová je jako Eleanor, která s lety a prohrami neztrácí nic ze svého šarmu a pohotovosti, ale její slabina tkví v jejích vlastních citech, o kterých je přesvědčená, že dávno zahynuly, strhující, pochopitelná a děsivá současně. A jako v životě necítíme na konci ani zvláštní triumf, ani zdrcující porážku, jen posmutnělou smířlivost s faktem, že i na nejsilnějšího lva čeká jeho zima. A mnohdy nejvíc mrazí nepochopení a nesváry s těmi, kdo by měli být člověku nejbližší. Pokud jste si někdy třeba jen na okamžik mysleli o své rodině, že je děsná, pravděpodobně se jí po dvouapůlhodinovém pobytu s králem, královnou a jejich třemi potomky půjdete omluvit. A doufat, že něco podobného nepotká jednoho dne vás a vaše blízké. (10.07.2007)

"Bože, jaká to chamtivá trojice: král, král, král!" Jindřich a Eleonora, co se mají pořád svým způsobem rádi, jejich povedení synové a směšné sobectví všech v boji o moc. Dialogy jsou geniální ("Národ bude v šoku, až se dozví, že naše manželství bylo bezdětné."), díky kterým ale Lev v zimě často působí až moc ukecaně a příliš čpí divadelní předlohou. Opět se ovšem ptám, kam mizí naše peníze v ČT. Do Poslední sezóny? Podobným způsobem by totiž šel zpracovat "bigamista" Přemysl Otakar I. a jeho dvě manželky, to by bylo taky panečku drama. (16.11.2006)

Úžasný herecký koncert P. Stewarta a G. Close. Príbeh sa odohráva zväčša počas jedného dňa, na vianoce r. 1183. Rozplieta sa pred nami sieť intríg, uzatváranie a rušenie spojenectiev, kde hlavným cieľom je následníctvo na anglickom tróne. Neriešim, či sa film drží historických faktov alebo nie. To tu nie je dôležité, určite by sa našli chybičky. Na filme je najzaujímavejšia dynamika zvratov a s nimi spojená zmena emócii jednotlivých postáv, hlavne ústrednej manželskej dvojice. Najskôr láska, potom nenávisť, potom láska atď.... Herci, hlavne predstaviteľka Eleonóry, sa museli veľmi snažiť aby vyjadrili tak presvedčivo svoje postavy. Z toho dôvodu dejová linka vôbec nenudila aj keď je príbeh pomerne jednoduchý. TV film opäť raz príjemne prekvapil. 80/100 (25.04.2014)

Nevyhnu se srovnání s britskou verzí ze '68. Oproti ní se Steward a Close představují v o něco více filmovější verzi téže divadelní hry. Více filmovějších záběrů, více pompéznějších obrazů, více filmovější hudby. Zprvu mi neseděla Glenn Close, obecně jí nijak nemusím, ale postupem filmu i byla snesitelnější a obě hlavní postavy skutečně nádherně své role zahrály. Co se královských synů týče, ti mi, proti britské verzi, byli o něco více ... ukradení, nebyli zahráni špatně, jen nijak zapamatovatelně, takové v ději se stále objevující se vedlejší postavy. Francouzský králíček se ale také povedl. Celkově se to povedlo, na 5 hvězdiček to ale nemá, přeci jen 150 minut je dost, a rovné 4 hvězdičky si po právu zaslouží Peter O'Tool a Katharine Hepburn. 3 by ale pro Patricka s Glenn byly málo. Končalovskiho adaptace tak ode mě dostane 3,5*. Sice se zobrazí hvězdičky 4, ale já budu vědět své. Já vím. Vy víte, že vím... ;) (11.08.2012)

Původní verze patří vůbec k mým nejoblíbenějším filmům, takže do remaku jsem šel s despektem a to hodně silným. Ale zažil jsem obrovské překvapení. Končalovskij nechal všechny dialogy i scény prakticky nezměněné a dokonce dodržel takový detail, jako že mužské party hrají britští herci, zatímco královnu Eleanor Američanka. A právě ve výběru herců měl neskutečně šťastnou ruku. A troufám si říct, že v některých partech méně známí herci své slavnější kolegy přehráli. Konkrétně Andrew Howard a Jonathan Rhys Meyers v rolích Richarda I. resp. Filipa II. Augusta a i slavná závěsová scéna tady vyzněla lépe pro remake. Líbilo se mi i jiskření mezi Patrickem Stewartem (Jindřich II.) a Glenn Close (Eleanora) a zálibně jsem s díval i na Julii Vysockaju. Kvalit originálu tohle zpracování nedosahuje, protože Peter O'Toole je s rolí Jindřicha II. srostlý a Eleanora Akvitánská bude mít navždy podobu Katherin Hepburn, ale i tak se budu určitě ke Končalovskému často vracet. 90% (19.03.2014)