Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V románu Ta třetí jde o niterné drama Jiřího Mánka, čtyřicetiletého pokladního v Živnostenské bance, který má umělecké nadání, vlohy hudební i malířské. Po zkušenostech z bojišť první světové války si zvolil zaměstnání, které ho velmi dobře zajišťuje existenčně, ale neuspokojuje ho v jeho ambicích. Žije osaměle s matkou, dobře si rozumí s bratrem Teodorem, s kterým ho spojuje láska k hudbě. Vzruch do Jiřího života vnese náhodné seznámení s mladou atraktivní dívkou Adélou, se kterou si, aspoň v počátku, připadá uvolněný a jakoby omládlý. Adéla je otevřená a přímá, až někdy netaktní a provokativní. Její vyzývavost a Jiřího přecitlivělost jsou stále silnějším zdrojem konfliktů, které vrcholí ve chvíli, kdy se Adélina bezděčná koketérie stává příčinou pokusu o sebevraždu Jiřího synovce. Problematický vztah s Adélou se ještě zkomplikuje, když do Jiřího života vstoupí bývalá kamarádka z dětství Milena. Jiří bezvýchodnost nedokáže vyřešit jinak než únikem ze života. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (44)

nevermore 

všetky recenzie používateľa

Jsou to dva dny, co jsem viděl "Tu třetí" z roku 1968. Tady ta novější se sice věrněji drží předlohy, starší se zase lépe držela šosu mého vkusu. Jiří tady rovněž působí daleko inteligentněji a sympatičtěji než v Havlíčkově románu, zato Vondráčková se sem prostě vyloženě nehodí. Knižní Adéla byla zkrátka opravdu jiná, a vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejdůležitějších postav, musím to promítnout i do hodnocení. A právě proto, že tady ta verze se té předlohy drží daleko více, ať už časovou osou nebo celkově příběhem, vadí mi některé ty přesahy, které zejména v závěru neměly nikdy nastat, jako například Jiřího setkání s Mildou po rozchodu s Adélou, setkání Mildy s Adélou a to dokonce před Jiřího smrtí (pro mě asi největší průser celýho filmu!!) a v neposlední řadě také třeba reakce na Jiřího smrt. To tam prostě nepatří... ()

waits 

všetky recenzie používateľa

Dlouhý s Vondráčkovu v tomhle televizním filmu předvedou Havlíčkovu novelu na takové úrovni, za kterou se často marně vydávám do kina. Zejména Vondráčková mě překvapila tím, jak svou cukrářku podala (ty očí v závěru..). U Dlouhého a Pavelky jsem tak překvapen nebyl, ti mě už přece jen potěšili mnohokrát. Klein trefil přesně tu pravou atmosféru, příběh vypráví pomalu a klidně, tak jak si předloha žádá, dobře vybraná je i Viklického hudba. Jedna z malých náplastí na televizní poplatky.. ()

Reklama

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Dej pozor, aby ti na podzim ta tvoje vlaštovka neuletěla," radí matka v podání Blanky Bohdanové svému synu, čtyřicátníku Jiřímu Mánkovi, kterého zcela excelentně ztvárnil Vladimír Dlouhý. Jiří si postupně uvědomuje, že ve svém věku již nestačí na svou až přes příliš přímočarou mladičkou přítelkyni Adu, se kterou musí být člověk "furt ve střehu" a kterou "čím více poznává, tím více se od ní vzdaluje". Rozčiluje ho přitom svými řečmi o tom, že "aspoň budeš vždy vědět, jak na tom jsme." Rád by proto zakotvil v klidném přístavu, který by pro něj mohla představovat jeho kamarádka z dětství Milena, která je přesným opakem Ady. Přesto je její krása nakonec silnější než jakékoliv racionální úvahy... A Ada? Ta se poprvé za dobu jejich společného vztahu nezachová podle toho, co o sobě až dosud tvrdila. A tragédie je na světě... Přiznám se, že i já jsem podlehl kouzlu Ady v podání Lucie Vondráčkové, která se své role zhostila bravurně. Občas si říkám, proč ona si svou reputaci v posledních letech zkazila filmy jako Babovřesky apod. Přitom zde hraje naprosto věrohodně. Možná je to i zásluhou Dušana Kleina, který taky má za sebou řadu spíše lehčích filmů, ale tohle se mu vážně povedlo. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Navenek nenápadná televizní retroinscenace, která přesně zachytila a převedla svou literární předlohu do digitální podoby (připomíná značně SATURNINA nebo Škvoreckého adaptace). Kultivovaný naturalismus, který byl vůdčí metodou Jaroslava Havlíčka, v Kleinově režii zůstává zachován; Vondráčkové Adéla osciluje mezi dívčím věkem a rodícím se vampýrem, až nečekaně velkou vnitřní nerovnováhu v sobě skrývá Dlouhého legionář. Ostatní postavy jsou více načrtnuty než vykresleny snad s výjimkou Mileny Ilony Svobodové, jejíž kultivovaný herecký projev se má oč opřít. V kontextu devadesátých let se jedná o nadprůměrné a zdařilé dílo, které se dokázalo vyrovnat důstojně i s postižením prvorepublikové atmosféry, v níž se náš tragický příběh odehrál. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Druhá adaptace stejnojmenní Havlíčkovy prózy, kterou Jaroslav Balík v první filmové verzi z roku 1968 zasadil do současnosti, si ponechává původní dobové reálie 20. let. Co mají oba verze společného, jsou skvělí herci. Vladimír Dlouhý znamenal sázku na jistotu, pozitivním dojmem působily i Ilona Svobodová nebo v roli matky Blanka Bohdanová (v první adaptaci si zahrála jednu ze dvou milenek). Ale především velice překvapila jednaadvacetiletá Lucie Vondráčková v typu role či filmu, jaký si snad už nikdy později nezopakovala a nezopakuje (a že byla jak kouzelná, tak hodně přesvědčivá). Pokud jde o hudební složku, stařičký swing mi zde k příběhu sedl lépe, než psychedelický rock ze zlatých šedesátých u Balíka. Přesto mne tento příběh o muži, který zamilovaně váhá mezi mladou slečnou a starou kamarádkou z dětství, a ze své neschopností dát přednost jenom jedné se nakonec zastřelí, nijak výrazně neoslovil ani teď v tomto odlišném podání. Celkově za mne opět lepší průměr. 60% (Filmová výzva: Padme_Anakin) ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (2)

  • Stejnojmenná kniha spisovatele Havlíčka, podle které byl film natočen, vyšla poprvé v roce 1939 a nese autobiografické prvky života autora. (sator)

Reklama

Reklama