Příběhy 20. století - Normalizace (2017) (séria)
Obsahy(1)
Neběžná a velmi těžká dermatomyozitida se u Julia Vargy rozvinula poté, co byl v roce 1971 na základní škole očkován vakcínou dovezenou ze Sovětského svazu. Potřeboval špičkovou lékařskou péči – a jeho rodiče se proto obrátili na ministerstvo zahraničí se žádostí, aby směli se synem vycestovat na Západ. Soudruzi jejich prosbu zamítli. V osmdesátých letech se stal Julius Varga „postrachem“ Státní bezpečnosti na Šumpersku. Ačkoli jeho tělo umíralo, duch sílil: přijal řeholní svěcení a stal se dominikánem, v jeho bytě se scházeli k diskusím disidenti, kněží, někdejší političtí vězni, intelektuálové, studenti. Julkovi mladí přátelé vzpomínají, že si od něj odnášeli samizdatové publikace, sílu do života, prožitek svobodné diskuse. Příslušníci StB Julia Augustina Vargu sledovali a předvolávali k výslechům, ale s odvážným mužem na vozíku si nevěděli rady. Nebál se jich. Zemřel v roce 1996. (Česká televize)
(viac)Recenzie (2)
Malý nenápadný příběh. Tohle není zrovna reklama na očkování proti covidu. Jsem velký příznivec očkování a okolnosti očkování řeholníka nejsou v dokumentu vysvětleny. ()
V 50. letech pronásledovali komunisté každého faráře a řeholníka. Každý třetí skončil v pracovním lágru. A lidé přesto stále chodili na bohoslužby. / "Maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 - za to se šlo klkidně na 2 roky do vězení." / "On přijal Boha, stal se křesťanem, a pak došlo k bytostné proměně, kterou jsem nikdy nedokázal pochopit." / "Nevím, jestli bych to na sebe měl takhle říkat, ale on jestli ten pasivní přístup, který jsem měl... jestli to vlastně taky není napomáhání režimu. Nevím." ()