Mŕtvy muž (E09)

60% — Když jsem si s předstihem přečetl informace k tomuto dílu (zde na stránkách), bylo mi hned jasné, který z policistů to odnese. Je škoda, že tato postava neměla v seriálu žádný jiný smysl, než být v předposledním díle zastřelena v sedě na Tatramatce a stát se tak katalyzátorem v boji mezi Filipem a Klementem. Marvanovo chování bych ale hodnotil jako značně hysterické, těžko říct. Na druhou stranu se ukázal smysl druhého dílu seriálu, který mi původně připadal takový bezvýznamný. Holt karma, no. Teď, na konci předposledního dílu, jsou všechny knoflíky otočeny na matoucí strany a těším se na to, jak se v posledním díle o ten správný kousek pootočí, všechno to do sebe zapadne a já udělám „Wow!“ (28.02.2017)

Blíži sa koniec a ide do tuhého. Mŕtvy policajt ako súčasť plánu na odstránenie Marvana, ktorý zazmätkuje a stáva sa štvanou zverou, doslova. Doteraz fantazijné stavy (poväčšinou ku koncu epizód), ktoré prepájali Marvana s rokom 2016, dospeli do štádia, keď otvorene hovorí, že je z budúcnosti. Pod vplyvom liekov sa jeho výjavy umocňujú a scéna s matkou na konci bola desivá. Na začiatku kompromitovaný, neskôr lovený, nakoniec porciovaný. Parádny záver epizódy. (27.02.2017)

"Proč se SNB přejmenovalo na DNA?" Tak to je jediné, co mě na této epizodě opravdu bavilo - výslechy za asistence pentotalu sodného. Když totiž začal Marvan blouznit o současnosti, tak se v tom nádherně ztratili estébáci i pan primář. To bylo fajn, ale jinak to bylo jenom o tom, jací byli soudruzi svině či jak mlátili podezřelé. To se sice dělo, což mohou potvrdit má záda, ale mám dobrou zprávu pro všechny, kteří s tím nemají osobní zkušenost - děje se to i v současnosti. Jinak jsem byl trošku zklamán z toho, že zmizel humor, který mě tak potěšil v minulé epizodě, ale to nemění nic na tom, že se těším na finále. Opovažte se mě zklamat, soudruzi. (28.02.2017)

Podle některých komentářů je zřejmé, že někteří jedinci patrně netuší, co byla STB zač. Označení agent na papírku u mrtvého policajta s vypáčenou skříňkou v práci bohatě stačilo u nepohodlného člověka na likvidaci a nic víc nebylo zapotřebí - navíc u někoho tzv. bez minulosti. Ostatně důvod se vždycky našel, pokud toho bylo zapotřebí. Rozhodující zkrátka bylo odpovídající zadání a ne nalezená a následně zaměněná nábojnice. Vraždit přece nutně nemusel služební zbraní a Klement toho jistě do bytu naservíroval více než dost... Na druhou stranu je dobře, že už si dnes někdo něco podobného nedokáže představit a připadají mu podobné scénáře nesmyslné... Zatím jsme si tak jen hráli, soudruhovali a svým způsobem se bavili. Nyní jde do tuhého. Ale i to odpovídá době minulé. Ledacos působilo v časech hlubokého socialismu směšně, ale pořád to byl nebezpečný režim, který dokázal zlikvidovat, koho chtěl. A na důvody se nikdo neptal. Prostě byl takový jedinec nepohodlný a dle toho s ním bylo zacházeno. Nicméně ona podstrčená nábojnice ještě bude mít svou dohru. Ani bych se nedivil, kdyby kapitán Klíma dospěl k názoru, že Marvan měl komplice a jím hledaný agent nemusí být jediný. Tím by se do popředí zájmu dostal Martin Plachý, který bude patrně jako skutečný agent odhalen. Nicméně bych nevylučoval ani to, že jeho postava nemusí být úplně kladná...Režim měl v různých zinscenovaných provokacích docela zalíbení. (27.02.2017)

Totalitní past Světa pod hlavou je těsně před sklapnutím Od prvních dílů, které místy budily rozpaky, mi seriál před očima vyzrál tak, že vyzrál i na mě. Příběh, jak je vyprávěn, vás konečně polapí a zprostředkovaně na sobě i vy zažijete totalitní moc. Předposledním dílem se základní teze, na níž Svět pod hlavou stojí, rozvinula do své nejhrůznější možné logické podoby a maximálně využila svůj ochromující potenciál a vliv, aby dala divákovi úplně pocítit, jak vypadá a co je totalita. Nikoli pouze totalita jako společenské zřízení, to by ještě totalita nebyla, ale totalita, která si systémově učiní absolutní nárok na vaše myšlení sebe sama, vašeho světa a vašeho sebeurčení. Ze seriálu se tím konečně stalo - alespoň právě pro teď - špičkově sklapnuté, pečlivě zrežírované dílo-past, které dovede zastavit srdce a rozběhnout mozek, ale také naopak. Nečekala jsem to a jsem upřímně nadšená. Chystali to pomalu a skoro nenápadně, ale mají mě přesně tam a přesně tehdy, kde a kdy mě chtěli těsně před koncem příběhu mít, přiznávám to, jsem jejich divák, vodí si mě - dovedu si teď představit i to, že postkomunistická budoucnost a naše přítomnost je jen fixní idea agenta Filipa Marvana, stejně jako všechny ostatní alternativně zlé konce, které se najednou děsivě a zcela racionálně nabízejí. Dovedu si představit i ty dobré, z nichž stejně nebude možné setřít pel nostalgie a nános prožité bolesti, takže přinejmenším nic laciného či plytkého tu nehrozí. Nemůžu se dočkat závěru a rozuzlení a jen si držím palce, aby bylo stejně překvapivé jako uspokojující. Šance je teď obrovská. *~ (01.03.2017)