Mŕtvi ľudia (E03)

60% — Sloky Luboše Nováčka alias Kroky Františka Janečka a Jana Plodková předvádějící „choreografii“ Markéty Muchové, to bylo dobré. Líbila se mi i ta mírová píseň „Né, bombu né, to radši lásku, jémine!“, protože podobné umělecké hodnoty tehdy opravdu vznikaly. A ten pokrokový Kanaďan měl být Američan Dean Reed? Na druhou stranu — jestliže jsem někde před uvedením četl, že seriál nechtěl být sentimentem ve stylu retro jako třeba Vyprávěj, ale že chtěl ukázat tehdejší dobu ve své syrovosti, musím říct, že se veze spíše na vlně parodie. Tu lepší, tu horší, ale pořád je to parodie a nikoliv ukázka reality. Neumím si představit, že by v roce 1982 někdo, byť vyšší důstojník SNB, pronesl v rozhovoru se svým podřízeným něco ve smyslu „Mluvte slušně, nepřítel naslouchá“. Minulost (rozuměj rok 1982) a současnost (rok 2017) se nám opět trochu prolnuly, uvidíme, jak se seriál bude vyvíjet dál, a hlavně, jak to celé skončí. (17.01.2017)

Zatím rozhodně nejlepší díl. Zápletka byla tak neuvěřitelně profláknutá, až byla geniální, navíc obohacená o neuvěřitelnou partu esenbáků, kteří z toho hned udělají politiku a válku ideí nebo co, a taky o Janu Plodkovou, díky níž dám možná šanci hitům osmdesátek. Není snad ani nutno zmiňovat, že ani jeden z herců nebyl zklamáním, hlavně se mi líbili Taclík a Budař, a taky Doležalová byla skvělá. Nevím co říct, prostě paráda! Čest. (16.01.2017)

Moc dobrý, zatím jednoznačně nejlepší díl. A to i přesto, že se vlastně skoro nic nevyšetřuje. Ale podání festivalu politické písně je dokonalé, a to od ředitele festivalu, přes závadovou mládež, až po kapelu Sloky v čele s démonickým Lubošem Nováčkem. A do toho všeho Neužil s Trojanem práskají ty svoje sarkastické poznámky - super. (18.01.2017)

Já mám radši lásku než-li bombu, s láskou taky daleko dál dojdu. Já mám radši lásku než-li válku, raketou řízenou na dálku. Mám radši slunce nežli atomovou bombu, zbrojení a za penězi honbu. Já mám radši slunce než-li válku, spálím se spíš radši na koupáku. Já mám radši lásku než-li bombu, proto mám ráda tadyhle Tondu. Já mám radši lásku než-li válku, ta se dělá lépe v obýváku. Já mám radši Tondu než-li bombu, věnuje se kytaře a kombu. Nebudeme žít z válečných fondů, a nechci ve svém těle jinou sondu. Ne, bombu ne, to radši lásku jémine. Ne, bombu ne, ta aspoň žádného nemine. Říkám: Ne, bombu ne. Atomi tu nechceme, ne, bombu ne, pane Regane. ---- jj Festival politické písně v Sokolově... super díl a měně než 5 hvězd se opravdu nedá dát :P (19.09.2019)

Tohle je mnohem víc než jeden díl nějakého televizního seriálu. Parodie na celý ten konzumní normalizační fetišismus s pseudohudební broží na veksláckém tričku v podobě Janečka a jeho Kroků je nejen vtipná, s bravurním Budařem, Plodkovou i Taclíkem, ale zároveň dost mrazivá, jak věrně z hlubin historie vytahuje zdrcující bahno, které nás tehdy paralyzovalo – jako bychom se tu dívali na opravdové zrození soudobého českého národa. Herci jsou fantastičtí – vypíchnout bych chtěla taky drobnou vsuvku s Markem Brodským, který svého bubeníka pojal nechutně realisticky – se songy se někdo trefně vymazlil, a velký aplaus pro Ondřeje Štindla. (21.01.2017)