Stop Making Sense
Stop Making Sense
Stop Making Sense
Stop Making Sense
Stop Making Sense
Obsahy(1)
O niektorých kapelách sa už počas ich existencie vytvorí mýtus a stanú sa kultovými. O Talking Heads to platí dvojnásobne. Nielen preto, že spolupracovali s Wimom Wendersom a Brianom Enom, ale aj preto, že názov kapely Radiohead je odvodený z ich skladby, ktorá poslúžila Thomovi Yorkovi ako zdroj inšpirácie. Kapela bola na hudobnej scéne od roku 1974 do roku 1991 a za tento čas vydala 8 albumov, ktoré silno ovplyvnili postpunkovú scénu. Z ich turné v roku 1984 vznikol vďaka Jonathanovi Demmovi koncertný film Talking Heads: Nerieš to! s množstvom pódiových ozvláštnení, kostýmových hier, netradičných tanečných kreácií a Byrnových odkazov na francúzsku novú vlnu, napríklad na Godardov film Na konci s dychom. Tento film je Transmitter!, ako sa spieva v skladbe Radio Head. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (24)
David Byrne přijde na pódium s kazeťákem, bláznivým výrazem vraha a odpálí sólo 'Psycho Killer'. Ty jeho taneční kreace jsou neskutečný. A jak ke konci vytáhne sáčko aspoň o deset velikostí větší... mistr. Koncert je složený z těch nejlepších písní, živý, pozitivní a dobře poskládaný (postupné přidávání hudebníků, osvětlení, aranžmá). Skladby 'Burning Down the House' a 'Once In a Life Time' jsou tady odehraný naplno, nadčasový pecky. Nadčasový možná i celý koncert, protože díky režii a hlavně kameře se dá dneska těžko věřit, že rok nahrání je '83. -"Same as it ever waaaaaaaas!" ()
David Byrne je hyperaktivní hudebník, který v tomto záznamu dokazuje, že do každé písně dá zcela vše. On nevystupuje jen skvěle, on tomu dodává i herecký výraz uhranutého podivína. Scéna je jednoduchá, písně a styl avantgardní a nasvícení nadčasové. V jednoduchosti je síla. První píseň s kazeťákem je dokonalá. ()
Talking Heads rozhodně není kapela, která by byla mojí krevní skupinou, což je dáno tím, že jsem ji v podstatě vůbec neznal. Některé její písně ano, ale samotnou kapelu ne. Ten dokument je ale natočen tak dobře, že i když mě hudba nijak zásadně neoslovila, bavilo mě muzikanty sledovat. Některé hry světla a stínu byly skvělé. ()
Dávno před tím, než "umlčel jehňátka", natočil Demme film, který je dodnes označován za jeden z nejlepších hudebních dokumentů. Záznam vystoupení legendární novovlnné kapely Talking Heads je překvapivě uměřeně nasnímán (na tak ambiciózního režiséra a to navíc za kamerou stál Jordan Cronenweth, který předtím točil Blade Runnera !) bez zbytečných střihů a speciálních efektů. Velký podíl na jeho působivosti má frontman kapely David Byrne, jeho charismatický nervní projev a "divadelně" vystavěná gradující show. Film se v roce 1999 dočkal prodloužené (99 minut) a remasterované (zvuk) podoby. ()
Hudba Talking Heads neni zrovna muj salek caje (je to prilis pozitivni), ale kdyz jsem slysel ze vsech stran chvalu a videl schopneho rezisera, ktery ma na konte treba Silence Of The Lambs, byla povinnost se tomu podivat na zoubek. Jako hudebnik rozhodne ocenuji ryzi hudebnost, ktera z toho cisi, i kdyz to na me pusobi az prehnane v NY funk stylu a vesmes vsechny songy zni stejne, nebo minimalne hodne podobne. Mozna mam prirozenou neduveru v neco, kde se na podiu pohybuje cca 10 lidi vcetne 4 zhulenych afroamericanu tvoricich chaos a hrajici na bonga. Pozitivne ale vnimam silene divadelni kreace Davida Byrnea a peknou stage show, ktera si hraje se svetly a screeny. Na dobu vzniku urcite pokrocily kousek. 6/10 ()
Galéria (18)
Fotka © Arthaus/Studiocanal
Reklama