Svatební cesta do Jiljí

Střet naprosto odlišných charakterů. Precizní, přesně plánující statistik a jeho "na zdař bůh" chodící partnerka, která jako by toto heslo používala nejen při procházkách po lese. Protiklady se ovšem, jak je známo, přitahují. Hynek Bočan je záruka kvalitní režie a manželský herecký pár, zase záruka té kvality herecké. Lehký humor a výborný vývoj děje s nádhernou snovou realitou, která je ovšem dost daleko od té hmatatelné. (08.02.2013)

Přiznám se, že po přečtení několika zdejších komentářů jsem čekala více důvodů ke smíchu, ale možná mi jenom chybí nějaké ty životní zkušenosti. Asi nejvíc se mi líbilo zahánění zmije :). A Libušce se divím, že manžela nedonutila oholit si ten příšerný hrudník. "Vystupme." "Nemůžeme, najeli bychom na kmen." "Ale vždyť jsme teď zastavili a klidně stojíme." :) (20.06.2015)

Už první scéna ve Ztrátách a nálezech byla hotovou demolicí bránice a pak už to následovalo v rychlým sledu. Dialogový humor, vztahový humor, spousty až absurdních situací ukazujících na mnohdy pro druhé pohlaví nepochopitelné myšlení mužů a žen. Libuška s Josefem jsou herci od boha a navíc z některých záběrů bylo cítit, že k sobě chovají sympatie i mimo kameru. Na odreagování a pobavení je tenhle vztahovej teambulding pro tvoji bránici rajc nad rajc. (17.06.2015)

Na tento film jsem se vždy velmi těšil, líbí se mi hlavně ta perfektní cesta, čundr jak má být a ještě k tomu s nádhernou Popelkou.. Co víc si přát. Dnes opět v tv jako letní oddechová komedie. Už se těším. Motto: Víš jak člověka nejlépe poznáš? Když s ním cestuješ. 100% pravda už od dětství z vlastní zkušenosti.Na cestách se musí snášet neustálé útrapy, jako třeba déšť, horko, dopravní zácpy, dlouhé celodenní cestování v rozpáleném autě, únava po horské túře, fronty do památek, hlad, komáři, dříve nekonečné fronty a buzerace na celnicích, hledání ubytování atd, Poslouchat někoho, kdo stále remcá a neužívá si to, nezajíma ho nic, nevnímá krásy přírody rovná se zkažená dovolená. A i na tu dlouho vzpomínky přetrvávají. V tomto komediálně laděném filmu je hodně pravdy a proto ho mám rád nejen pro tu úžasnou atmosféru tak jako v jiném skvělém filmu „ Jak dostat tatínka do polepšovny". (11.06.2014)

Mimořádně nadhodnocený film, ovšem i mou vinou. Příjemná béčková komedie. I když motiv "zkušební" předsvatební cesty je docela vtipný, celá tahle roztomilůstka stojí a padá s Abrhámem a (hlavně) Šafránkovou, kteří jsou prostě nádherní. Čtyři hvězdičky si to nezaslouží, jedná se však o snímek, který z těžce identifikovatelných příčin miluji. Vyvolává ve mně nesmírně příjemný pocit. Asi díky tomu fíglu, že stačí, abych se jako divák ztotožnil se sympatickým Abrhámem a získám neochvějnou, v "těžkých zkouškách" neporaženou lásku krásně romantické Libušky Šafránkové (která ovšem "sežene i drezínu"). Pak ta blažená výletnická atmosféra z roku, kdy mi bylo šest. Především jsem ale tento film v těch svých šesti letech viděl a bylo mi při tom moc dobře (přestože jsem ho částečně prožíval jako drama), z čehož zůstala jen mlhavá vzpomínka na něco velmi příjemného. Když jsem ho nyní, po více než čtvrtstoletí, konečně objevil (a zjistil, že Kolářová s Hanzlíkem se mi tam přimotali odjinud), kupodivu zafungoval přesně dle libé vzpomínky. (Pro sběratele kuriozit: Smoljak, Svěrák, Gerendáš a jiní.) (23.02.2011)