Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Táta je šašek, který Luciena dávno nebaví. Táta možná zajímá děti v obecenstvu, ale Lucien už přece dávno není dítě, tak se nebude smát klaunovi. Navíc, když je ten klaun takový nanicovatý. Naštěstí má klaun Jacques dobrého kamaráda Andrého, který si vezme Luciena stranou a odvypráví mu příběh z II. světové války. Hrdiny toho příběhu jsou André a Jacques. Oba milovali Lucienovu mámu Louisu. A aby jí dokázali, že jsou hrdinové, rozhodli se pro partizánskou akci, vyhodili do povětří výhybkářovou boudu na nádraží. Rozpoutali tím smrtelně nebezpečnou hru, která mohla mít tragické následky nejen pro ně. (Snorlax)

(viac)

Recenzie (31)

Ozzy2 

všetky recenzie používateľa

Než se film trochu rozjede, strávíte mnoho času ve smrtelné nudě a přemýšlíte, jestli je to drama,. nebo komedie, nebo to máte vypnout.Hlavní postavy hodně nesympatické.Pokud se mám dívat na to, jak byli Němci hloupí, tak si radši pustím podesáté Stepující stonožku, nebo Sedmou rotu,ale tohle už nikdy. ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Nosný nápad fajn, ale ne v tomhle kabátě a s těmito herci. Pokud chtěli natočit film o tom, jak dva vesničani sabotovali německou armádu a co to všechno nečekaného přineslo, měli vzít vážnější herce (což blbec k večeři Jacques Villeret prostě nebyl) a nedělat z toho komedii. Anebo to vzít na způsob sedmé roty povidlácku a pak ale netlačit na pilu u jámy. On ten motiv s německým klaunem je totiž hodně silný a dojemný. Špatný dabing, v němž neminete Švarce, Terše ani Jakuba Saice (Zavřel a Rychlý super). ()

Reklama

emma53 

všetky recenzie používateľa

Jak jsem zjistila, tak jsem film viděla už dřív, ale teprve teď k němu píšu komentář. Chvíli jsem přemýšlela o tom, proč je zařazen do kategorie drama, protože na mě rozhodně alespoň v první polovině filmu tak nepůsobil. Celé jádro příběhu je o tom, jak si nedělat unáhlené názory o lidech kolem nás, včetně svých rodičů, jak bylo vidět i v příběhu mladého Luciena vzhledem ke svému otci. A tak mu přítel jeho otce Jacques začne vyprávět jeden téměř zapomenutý příběh z války. Jednou jsem slyšela moc hezká slova : "Dřív než budeš soudit můj život, obuj si moje boty a projdi moji cestu, projdi moji minulost, pociť moje slzy a zažij moji bolest. Projdi roky, kterými jsem prošel já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopl já! Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já! A až potom můžeš soudit moje chování a tvrdit, že mě znáš." Určitě to platí nejen pro Luciena, ale všeobecně pro každého z nás. ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Prijemny maly francuzsky film o dvoch bojazlivych dedincanoch, ktory sa kvôli zene zapoja pocas 2. svetovej do odboja. Jacques Villeret a André Dussollier su skvela dvojka, ktora sa uz stretla aj v predoslych filmoch a stale medzi nimi funguje komedialna chemia. Horsie je to so vsetkymi ostatnymi postavami, ktore nie su prilis zaujimave a zo samotnej zapletky sa dalo tiez vytazit viac. Napriek tomu ma film prijemnu atmosferu aj ked sa miestami deju smutne veci a hlavne vdaka ustrednej dvojici sa oplati vidiet. 6/10. ()

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Neviem, či Nemci mohli byť takí dôverčiví alebo hlúpi, ale ako vymyslený príbeh o ľudskej statočnosti to môže byť. Hlavne začiatok filmu je veľmi nudný, ale s jamou prichádzajú filozofické momenty a potom tie naozaj silné. Je ich však zúfalo málo a sú vo filme tak osamotené, že to filmu vystačí len na tri hviezdy. –––– Jestliže jsme vůbec schopni z paměti vše vymazat, pak je smutek nepatřičný. – Jenomže vědomí toho, že jsme z paměti vše vymazali, může být zdrojem utrpení. –––– Máme dost slov na vyjádření toho, co cítíme. Ale to, co cítíme tady, musel cítit Adam v ráji. ()

Galéria (14)

Reklama

Reklama