Upíri

No, ani nevím, co k tomu vlastně napsat. Hodně se mi líbila povedená kombinace (tehdy) moderního světa s gotickým, všechny ty auta a do toho klasický starý barák se vším všudy. Příběh měl docela zajímavou zápletku, jen se mohl trochu víc rozjet a odvázat, tak z toho všeho nějak vyšla vlastně jen povedená hraběnčina proměna. Ta zaujala. A mladá hraběnka. On to vlastně enní vůbec špatný film, jeho jedinou chybou je, že mohl být lepší. (13.10.2012)

Natočit film o upírech v Paříži bez upírů a v Římě... ale proč ne. Horor to určitě není, ale docela slušná detektivka s mysteriózním nádechem jo. Solidní atmosféra, pěkná hudba, standardní hororové kulisy záhadného domu uprostřed moderního města. Za krásnou Giannou Marií Canale nijak nezaostává neméně pěkná Wandisa Guida. Vlastně ani nevím, proč jsem to chtěl vidět. Asi studijní důvody. (16.02.2013)

Upírina je to iba v prenesenom slova zmysle a ako horror to určite nefungovalo ani v čase svojho vzniku, ale isté brakové, rodokapsovou literatúrou šmrncnuté kúzlo to predsa len má. Neuvidíme teda dekadentných švihákov so špicatými trojkami, ale potešia aspoň kulisy honosného šlachtického sídla s neodmysliteľnými pavučinami, tajnými chodbami, šialeným vedátorom a tajuplnou, výstrednou šľachtičnou, postihnutou (pozor, spoiler!) "bathory syndrómom". Naivné a zároveň pôvabné - presne v intenciách béčka na jedno použitie. BTW: dnes, v čase pogromu na fajčiarov, ma fascinovalo, ako hlavný hrdina, reportér Pierre Lantin (s vizážou a hereckým "talentom" Lexa Barkera) húli jednu od druhej a nezahasené špaky hádže pokojne na zem - zásadne, keď je v interiéroch. (08.03.2010)

Spíše kriminální sci-fi s hororovými prvky než horor (v Itálii bylo díky fašistické orientaci točení hororů od 30. do 50. let zakázano). Taková raná italská "wallaceovka", ovšem s dobrou černobílou kamerou Mario Bavy a gotizujícím výtvarnými efekty. Proměna tváře mladé hraběnky (Gianna Maria Canale) v stařenu je na svou dobu výborně zvládnuta, údajně pouze s využitím světla a maskérského řemesla. Tento film ve stylu postviktoriánské gotiky je dnes zajímavý spíše jen z hlediska dějin evropského hororu. (18.05.2012)

Taliansku horrorovú filmovú školu považujem za klenot svetovej kinematografie. Som ultra fanúšikom talianskych horrorov, gotických snímkov a giallo filmov z minulého storočia. Obdivujem tvorbu talianských režisérov. Preto som sa velice potešil, keď som naďabil na dvd s titulom "Upíri" (l vampiri). S radosťou a nemalým očakávaním som si pustil túto taliansku klasiku z roku 1957. Páni Riccardo Freda a Mario Bava ma nesklamali. Naservírovali mi tajomný, starosvetský, čiernobiely, kriminálny horror. Kto stojí za sériou úmrtí mladých žien? Prečo ich niekto zbavil všetkej krvi? Útočia v Paríži upíri? *** (20.09.2019)