Kamera:
Tristan OliverHudba:
Clint MansellHrajú:
Douglas Booth, Holly Earl, Chris O'Dowd, John Sessions, Helen McCrory, Eleanor Tomlinson, Aidan Turner, Saoirse Ronan, Jerome Flynn, Cezary Łukaszewicz (viac)Obsahy(1)
Diela holandského fauvistu a expresionistu Vincenta Van Gogha patria k tomu najhodnotnejšiemu, čo výtvarné umenie kedy splodilo – nachádzajú sa vo svetových galériách i súkromných zbierkach a ich cena sa ráta v miliónoch. Van Goghove práce, ale aj jeho pohnutý osud a záhadná smrť, inšpirovali tisícky ďalších autorov a sú predmetom živej odbornej diskusie aj 127 rokov po jeho smrti. Poľská režisérka a kritička umenia Dorota Kobiela, v spolupráci s britským producentom Hughom Welchmanom, nakrútila prvý film, vytvorený len z olejomalieb umelca. Autorka vyrozprávala životný príbeh Van Gogha výhradne prostredníctvom jeho diel. Na každé si povolala vyše 100-člennú skupinu výtvarníkov, aby ho prekreslili do dynamickej podoby. Výsledkom je 12 olejomalieb za sekundu a dohromady 62 450 ručne kreslených obrázkov, ktoré splynú do dlhometrážneho filmu. (Continental film)
(viac)Videá (2)
Recenzie (296)
Nic z toho, co dělá tento film zážitkem se v zásadě netýká filmu. Scénář, kde se prochází protagonista sem tam jak ve špatné adventuře a dozvídá se od různých hlav, že "tak takové to tedy bylo", se strašně bojí jakkoli klást nároky na diváka, od kterého se čeká akorát smutně se rozněžňovat a být fascinován z toho, co se před ním odehrává. A tomu se po pravdě těžko odolává. Je to nový typ vizuálního zážitku, ta dvourozměrná hmatatelnost, která láká natáhnout ruku a dotknout se neustále se měnících tahů štětce. Je to jiný způsob pohlcení do filmového mikrosvěta, která mi připomenula jak si malé děti kreslí detailní obrázky míst, kde by právě chtěly být. ()
Počítala jsem s tím, že tento film bude více vizuální než dějový, proto nejsem zklamaná. Právě naopak přidávám jednu hvězdu za nádherné výtvarné zpracování, za tu neskutečnou uměleckou a mravenčí práci více než 100 malířů, tvořících olejovými barvami. Za snahu věrně zobrazit všechny postavy podle získaných archivních fotek a Vincentovy tvorby. Přecházení z barevné současnosti do černobílé minulosti se mi také moc líbilo. I hudba je dobře zvolena, zaujme, ale neruší. Oceňuji hlavně originalitu a velkou odvahu, s jakou se tato koprodukce povedla. Je to film pro lidi, kteří mají rádi výtvarné umění a obdivují obrazy Vincenta. Kouzelný zážitek, který mi připomněl, jak je fajn, že se u nás roční období střídají, i když počasí dokáže pozlobit. ()
Animace tohoto filmu je skutečně jedinečná, ale ukázalo se, že tohle je film, který je možné sledovat i kvůli příběhu, protože poslední Vincentovy dny jsou zde podány v podstatě jako detektivní příběh o tom, co se stalo, i když výsledek nemusí být pro každého naplňující. Přesto je to rozhodně film, který si zaslouží pozornost. ()
Po Temném obrazu a Béowulfovi mám pocit, že "hraná animace" je prostě slepá ulička, která moc nefunguje. Loving Vincent dokázalo tohle omezení alespoň částečně překonat. V mnoha scénách byl rozdíl krajinných záběrů nakreslených animátory a těch "pouze zkompírovaných" od Van Gogha znát minimálně. O to víc bohužel animace selhává na lidských figurách, zejm. tvářích, kde bylo vidět, že tvůrci vyšli vstříc podivné představě, že co je detailní a uhlazené, je pro diváka stravitelnější (když to člověk srovná s deformovaností malířových portrétů, je to k zaplakání). Příjemně ale potěší příběh, od něhož jsem v zásadě nic nečekal. Namísto toho je divákovi servírováno vyprávění jako vystřižené z Čapkovy noetické trilogie, v níž pokusy dobrat se objektivní pravdy narážejí na nepoznatelnost reality. ()
Jako, ta animace musela dát skutečně zabrat a člověk ji ocenit prostě musí, protože vypadá úžasně (když tedy pominu některé černobílé sekvence působící jako nějaký laciný animační efekt). Forma zde sice pochopitelně vítězí nad obsahem, ale ono by to sotva bylo vyvážené. Hlavní je, že nějaký obsah to má, i s pár filozofickými větami a syžetem trochu připomínajícím Občana Kana (tématem cestovatelského pátrání hlavního hrdiny po odhalení jedné malé záhady nedávno zemřelého člověka). Místy se to sice táhlo, ale nakonec mě to vtáhlo do děje a závěr mi přišel celkem silný. I tak ale nadšený nejsem, protože to nebylo tak silné, jak mohlo být. Možná by bylo zajímavé vidět, jak by v tomhle stylu vypadal film jen o životě Vincenta van Gogha, ale toho se už asi jen tak nedočkáme. Každopádně o životě Vincenta van Gogha (mého oblíbeného malíře, btw) se mi víc líbil film U brány věčnosti, který je podle mě jedním z nejfilozofičtějších filmů za minimálně posledních 15 let a kdyby nebyl tak příšerně natočený, možná už mi visí v TOP 10 oblíbených filmů. Ten totiž měl neskutečnou sílu po celý film - a to právě tady chybí. Ale i tak bych S láskou Vincent označil za povedený film a rozhodně je i divácky vřelejší, než U brány věčnosti. Jen nevím, jak moc se to dá brát jako výhoda :-) Slabé 4* ()
Galéria (45)
Fotka © Loving Vincent Sp.z.o.o. & Loving Vincent Ltd.
![S láskou Vincent - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/176/162176954_57426f.jpg)
Zaujímavosti (8)
- Vincenta van Gogh nedaroval své ucho prostitutce, jak bylo dříve uváděno, ale uklízečce, která v noci pracovala v nevěstinci a přes den v obchodech. Její skutečné jméno bylo Gabrielle. (Macik1982)
- Přivést na světlo světa jedno okénko trvalo v průběhu 7 až 9 hodin. (ČSFD)
- Celkem bylo využito 77 Vincentových pláten – tým výtvarníků tvořil jednotlivá políčka filmu v malých kójích ateliéru, přičemž každý se specializoval na konkrétní postavu příběhu. (ČSFD)
Reklama