Čokoľvek

Bohužel starší počiny Woodyho Allena jsem neměla to štěstí vidět, ale ty novější se mi velice líbí. Jemný slovní humor, New York, podivín Allen, místy cynická narážka. Prostě všechno to, co mám ve "vztahových" filmech ráda. ******* Teď po tom, co jsem ve Filmovém klubu na ČT2 měla možnost vidět téměř všechny Woodyho filmy, musím říct, že ačkoli "Cokoliv" není špatný film, na vrcholné Allenovy počiny skutečně nemá. Ale i tak nechávám 4*, protože film se mi vlastně docela líbil. (16.08.2005)

Z nových filmů Allena my přišlo Cokoliv nejvtipnější. Hlavně díky Biggsovi, který je zaškatulkován coby "obdělávač" pečiva - nicméně Allenovi skvěle sekunduje a v lecčem si jsou jako herci podobní (teď nemyslím vzhled). Ty poctivé čtyři hvězdy jsou za Jasona Biggse, za podivně krásnou Christinu Ricci, za nezapomenutelnou poslední větu ve filmu a v neposlední řadě za fakt, že Woody ještě žije. 80% (26.07.2005)

Cokoliv je jednoznačnou (auto)citací Allenova nejslavnějšího filmu Annie Hall. S odstupem dvaceti šesti let nám maestro překládá prakticky totožný příběh: hlavní hrdina, který se protlouká jako komik, vypráví v nekontinuální chronologii příběh krachu vztahu s osudovou dívkou. Tato dívka je nápadně podobná Annie Hall – hysterická, komplikovaná a „prdlá“. Woody Allen sám vystupuje ve filmu v roli hrdinova mentora, který se ho svými radami snaží navést na správnou cestu. Sebereflexivní téma se v Allenových filmech začíná v poslední době pravidelně objevovat (viz. Hollywood Ending) a i v Cokoliv je velmi důležitým prvkem. Allenova postava za 26 let od Annie Hall neprošla žádným vývojem. Neurotismus, (pseudo)intelektuálství, nešikovnost, analýzy sexu, paranoidní vztah k antisemitismu, vazba na New York to vše jsou neměnné stavební kameny Allenovského hrdiny. Jednolitý hrdina všech jeho filmů vzdoruje plynoucímu času, nové a mladé postavy se dostávají do identických situací jako před lety on. Život se točí v kruzích v zajetí manhattanského statu quo (20.02.2006)

Podivná Allenova bilance. Naprostá většina herců v tomto snímku totiž nepředstavuje fiktivní hrdiny, ale Woodyho Allena v jeho dávných i těch budoucích (hypotetických) rolích, přesněji řečeno napodobuje strukturu jeho bytostného hereckého stylu, a celek, zosnovaný na nezajímavém dění předstírajícím příběh, tak působí naprosto bezživotně: jako by se jeden utkával donekonečna sám se sebou. Již úvodní dialogy Falka a Dobela působí jako kabaretní výstupy, při nichž se jeden komik snaží vyzrát na druhého a zbytek toto schéma víceméně variuje. Nadto půdorys a imaginace teenagerské komedie (a v jedné takové Allen objevil naneštěstí nepřenositelný talent Jasona Biggse) přebíjí veškeré pokusy o humor i drama – vše vyznívá uměle, imitovaně: pokusy o gagy obklopuje mrazivá aura, duševní stmívání vyznívá jen jak etuda ve varieté apod. Žádný mladší Allenův film jsem dosud neviděl, ale již teď se k nim blížím – pozvolna – v obavách. (10.11.2018)

Z filmu jsem měl pocit, jakoby se Allen snažil oslovit mladší generaci a nutno podotknout, že úspěšně. Obsazení Biggse a Ricciové bylo bezchybné (oba dva jsou přesvědčiví) a stejně tak postava mentora, které se zhostil sám režisér (znovu spolehlivý výkon). "Anything Else" převádí úspěšný model z Allenovy starší tvorby do současnosti a jenom tak potvrzuje univerzálnost autorových mouder (ať je vám 20 nebo 50, některé problémy nikdy nezmizí). Co film trochu sráží, je natahovanost některých scén, což se podepisuje na svižnosti vyprávění. 8/10 (01.11.2009)