Hold

Skoro každý druhý dialóg je ako z veľkej knihy života ... cítiť, že Hold je predovšetkým divadelná hra. O vzťahu medzi otcom a synom. Kde syn je asi aj rozumnejší a citovo vyspelejší než otec. A otec? To je tak trochu sebec, ktorý predsa len tú jednu prioritu má, a to .. baviť ostatných, a syn je na druhej koľaji. Keď si to uvedomí, už je neskoro plakať na pódiu .. alebo žeby predsa? Ale znáš ho .. hehehehehe. (28.06.2023)

Jacka Lemmona mám veľmi rád a obdivujem ho, že do každej svojej role vedel dať úprimné srdce. Keď mal byť excentrickým bláznom, tak takým rozhodne bol , ale keď ho rola stavala do pozície emocionálne nevyrovnaného chlápka, razom sa zmenil na neho. Bol to úžasný herec a svojim štýlom v tomto filme mi veľmi pripomínal herectvo Woodyho Allena. A tu jednoznačne ťahal celý film a bez neho by to určite nebol až tak skvelý zážitok. Jedine čo mi tu trocha vadilo bola postava jeho syna, nielenže mi prišiel rozmaznaný, ale aj bezcharakterný či tvrdohlavý. Ťažko som si na tuto postavu zvykal, ale v konečnom dôsledku aj táto postava tu mala svoje miesto aj priestor. Hneď od začiatku si film určil pravidla, ktoré mi veľmi vyhovovali. Tak začiatok je divoký, stred extrémne živelný a už ku koncu to má aj citovú hĺbku, tak u mna bez debát velká spokojnosť. (27.07.2023)

Jack Lemmon je jeden z mých nej herců a každou příležitost ho vidět si hýčkám. Tribute je další z dokladů, že nebyl jen úžasný komik, ale dovedl mistrovsky zahrát i dramatickou roli. Jeho postavu tu vynášejí do nebe za to, že byl stráááášně zábavný. Yes, žil si podle svého a rodina a přátelé se buď přizpůsobili nebo trpěli, on to příliš neřešil. Skvěle je tu zobrazené, jak ho syn odstrkoval, protože způsob otcovství mu nevyhovoval, přitom mu otec zoufale chyběl, ale než takového, tak raději nic -  "Ještě nejsem připravený pro tebe brečet". Na druhé straně je ten film v mnohém hrozně vyčpělý a zatímco jiné zrají jako víno, tady bych to viděla přesně naopak. Pódiový výlev v závěru mi to z uvažovaných 4 hodil do 3*. (27.06.2023)

Tribute je film na vážné téma se spoustou hlubokých myšlenek a dramatických scén. Pro mě příliš smutné a depresivní, komedie ani náhodou. A když se s něčím moc tlačí na pilu, ne vždy je to ku prospěchu. Jacka Lemmona není třeba chválit, v jeho případě je skvělý výkon samozřejmostí. Tak pochválím jen český dabing, ten se skutečně povedl. (04.07.2023)

„Jestli tohle myslíme vážně, jsme v průšvihu.“ Film o vesměs vážných tématech podaný zároveň s obrovskou tragikomickou nadsázkou se v tomto případě vážně povedl. Myslím, že dnes už málokdo umí napsat tak skvělé dialogy, které vystihují ducha života, dokážou přinést naprosto nenucený humor a zároveň tolik toho o vztazích mezi postavy ve stejnou chvíli říct. S každou další scénou a zvratem jsem měl pocit, že proplouvám směrem k postavám této inscenace stále blíž, jako u televizního seriálu, který si vás možná získává déle, ale nakonec vás osudy hrdinů nepustí. Až jsem si na konci říkal, že bych si klidně přidal ještě třetí hodinku, protože by mě hodně zajímalo, jak by doposud věčně neklidný a přes úspěšné nalézání cesty k sobě často složitý vztah syna a otce pokračoval i po velkolepém, snad definitivně smířlivém večeru. Přibližně stejně zajímavé jako vztahové drama zůstává i vnitřní drama Scottieho, který se v průběhu bilance nad svým životem stále víc utvrzuje v dosavadních postojech k životu i okolí, ale zároveň si jasně začíná být vědom svých chyb. Dívat se na Jacka Lemmona, předvádějícího v plné formě excelentně vyváženou směsici komického i charakterního herectví, mi tady bylo stejným potěšením jako poslouchat původní český dabing s přesně padnoucím Vladimírem Brabcem. ***** „Teď už vím, co bych Ti chtěl zanechat, synu...“ Tohle je podle mě snad ten nejlepší film, který Bob Clark po sobě jako režisér zanechal. [90%] (03.10.2022)