Réžia:
Hugo GélinKamera:
Nicolas MassartHudba:
Rob SimonsenHrajú:
Omar Sy, Clémence Poésy, Antoine Bertrand, Gloria Colston, Anna Cottis, Barrie Martin, Attila G. Kerekes, Ashley Walters, Clémentine Célarié, Alice David (viac)Obsahy(1)
Vtipný a nonšalantný Samuel si užíva bezstarostný život na francúzskej Riviére. jedného dňa ho však navštívi víkendový flirt Kristin a oznámi mu, že dieťa, ktoré drží v náručí – je jeho. Odovzdá mu dievčatko a utečie. Samuel vyráža s malou Glóriou do Londýna, kde Kristin márne hľadá. Nakoniec mu nezostáva nič iné, než si nájsť prácu a vo veľkomeste sa usadiť. Samuel sa očarujúcim spôsobom púšťa do výchovy malej Glórie. Počas nasledujúcich ôsmich rokov sa ukáže, že je nielen milujúcim, ale tiež hodne neštandardným otcom. S humorom sa vysporiadava s nástrahami každodenného života osamelého Francúza v londýne. Rodinná idylka sa však rýchlo zmení, keď sa zničoho nič, pred jeho dvermi objaví Kristin... (Continental film)
(viac)Videá (14)
Recenzie (364)
Omar Sry a Clémence Poésy? Ale ano, funguje to. Sice hlavně na Omarově půlce hřiště, ale za to může asi scénář a troufnu si tvrdit, že i fakt, že jeho herecká hvězda je přece jen maličko výš. Ale abych nechválil jen tyhle dva, malá Gloria se jim přinejmenším vyrovná. Hlavně svou dětskou bezprostředností, která tyhle dva báječně vyvažuje. I dva jsou rodina je příjemný snímek, který těží již z výše zmíněných faktů a také málokdy sklouzne ke kýči, i když k tomu má někdy slušně našlápnuto. A poslední třetina filmu je hodně povedená a nečekaná zároveň. ()
Strašně mě mrzí, že jsem film nestihl v kině. Takovouhle dávku patosu si dám vždycky velice rád. Omar Sy je jistota a jakmile jsem zjistil, že se chystá ambiciozní kousek podobný Nedotknutelným, tak jsem se začal hrozně těšit. A nakonec jsem viděl přesně to, v co jsem doufal. Skvělý feel good kousek s mladou a fantastickou hlavní hrdinkou, který sice malinko ztratí dech před posledním aktem, jenže závěrem to bez problému vynahradí. Doufám, že přijdou Francouzi brzy opět s něčím tak suprovým...9/10 ()
Omar Sy je sympaťák, o tom žádná. Zpočátku mi trochu vadil celý ten ztřeštěný a až absurdně přehnaný koncept výchovy (takový dětský pokojíček by asi chtěl každý capart), nicméně postupně v kontextu celého filmu a příběhu je logicky ospravedlnitelný. Je fakt, že nejde o komedii, při které by se člověk skutečně hlasitě zasmál (ačkoliv kdo ví, francouzští diváci jsou možná bujařejší), spíše z vás řada momentů vyloudí jemný úsměv na tváři. Tak jako tak k nám z Francie (vlastně z Londýna) míří zase jednou povedený a poctivý kus filmařiny. ()
Drtivá ždímačka, kde trn pod nehet zarazí jediná scéna u lékaře. Líbila se mi hra s divákem, kdy vás film donutí de facto nenávidět na první pohled sobeckou matku dítěte, abyste vzápětí pochopili, jak jsou tyhle soudcovské pocity zbytečné. Prvoplánové pak tohle zcela určitě je, ale ten plán rozhodně není laciný. Bolestně pozitivní čtyřka. ()
Ze zásady nepodporuji vydírání. Kdyby to bylo trestním činem i co se týče filmů, tak by si tohle dílko šlo sednout na pěkných pár let do chládku. _____ Fešný lehkomyslník dostane znenadání na starost roztomile kudrnatou holčičku a následně vypuknou všechna klišé, která se vám vybaví při námětu nečekaného otcovství. Omar Sy je hezkej chlap, ale vyděračský tón, který snímek zvolil, není hezký ani trochu. Z filmu proto necítím žádné emoce, jen urputnou snahu hrát na city. A to velmi neuměle. /15. 8. 17./ ()
Reklama