Aj dvaja sú rodina

Přirovnání k filmu Kramerová versus Kramer je trefné a vyloženě se nabízí (I DVA JSOU RODINA je ve skutečnosti remake mexického filmu Bez návodu); při sledování se mi rovněž vybavil francouzský snímek L'économie du couple, který se také se zabývá rodinným tématem. Nutno říci, že oba zmíněné referenční filmy mě oslovily mnohem víc. Tento film mi skoro nepřišel ani jako komedie - jednak jsem celý film shledal zoufale nevtipný a zasmál jsem se u něj snad jen jednou (a neměl jsem ani pocit, že by se lidi kolem mě nějak prohýbali smíchy - publikum v sále podle mě reagovalo na většinu situací, které zřejmě měly být vtipné, dosti vlažně), a jednak jsem celkově prostě nešel za těmi emocemi, které to ve mně mělo vyvolat (ačkoli si k nim film v mnoha scénách vydatně pomáhá emotivním soundtrackem). Nebavilo mě to, přišlo mi to celé takové nějaké povrchní (a snad i vykalkulované) a neoslovilo mě ani obsazení - herecké výkony jsem vnímal spíše rozpačitě, a celkově jsem z některých motivů v tom filmu neměl dobrý pocit. Věřím, že spoustě lidem se to bude líbit (a budou se u toho dojímat - když už ne smát) - samozřejmě obvzláště těm, kteří si oblíbili herectví Omara Sye, ale mě to bohužel dost minulo. (13.02.2017)

Ne, tohle se nepovedlo. Od českýho překladu názvu (vsadim se, že to tvůrce hodil do google translatoru, to mu nedávalo smysl, a tak tam prostě něco flákl podle textu distributora) až po *SPOILER* vyloženě debilní zvrat s testem otcovství. Film se tváří, že má hodně co říct, a on by možná i měl, ale ve skutečnosti toho má miliarda scénáristů na jazyku tolik, že z tý kopy úderně působí naprostý minimum. --- Demain tout commence rozhodně chce stavět na Nedoknutelných (protože Omar Sy), ale to je bohužel pořádně nestoudná habaďůra, protože s nima sdílí opravdu pramálo. Nepravděpodobný přátelství kontrastujících hlavních postav se nekoná a navzdory očekávání excelujících taťků jsme tu už měli hromadu... a ti si navíc byli schopní vystačit i s mnohem skromnějšíma rekvizitama. Jedno z raných zklamání roku, sorry. (13.02.2017)

Nic proti sladkobolným dojímavým filmům, ale I dva jsou rodina jsou manipulativním a povrchním kalkulem, který je už v základech nepříjemně rozervaný mezi snahou o vážnou vztahově-rodičovskou sondu ve stylu současných evropských dramat a nevhodně zvoleným přelivem hollywoodské komediální stylizace, přičemž oba tyto protikladné přístupy se navzájem vyrušují. Výsledek je, jako by tvůrci chtěli natočit novou verzi Kramerová vs. Kramer, ale aby to na diváky působilo spíš jako Velký táta se Sandlerem, což spolehlivě ubíjí jakýkoli dojem realističnosti. První čtvrthodina je ještě v podstatě super, zbytek je však uměle působící křeč, která je na komedii příliš trpká a na drama příliš plochá, průhledná a nevěrohodná. (02.11.2017)

Asi to bude sportovní komentář se spoilerem, tak nečti, jestli chceš překvápko. I když teda... Pokud člověk viděl trailer, může ho překvapit leda tak vypnutý topení v sále, protože takhle nebonzovala ani Eliška od sousedů. Film prostoduchý jako Lojza, který nebojí vsadit na to, že si bělošská holka nepamatuje, s kolika černochama před devíti měsíci chrápala. Ovšem navzdory tomu, že příběh je stejnou rutinou, jako výsledky Zlatého slavíka v mužské kategorii během posledních padesáti let, dýchala na mě fajn atmosféra a ne urputná snaha vydělat si na zimní kabát. (15.02.2017)

"Jasně, že nemá žádný kamarády, když jim dělá tohle." Příjemný film a milé překvapení. Mělo to vtip, švih, utíkalo to a obsazené to bylo celkem dobře, včetně malé Glorie, která působila naprosto přirozeně. Ač si myslím, že by se film obešel bez určitého dějového vývoje, ale jinak si nemůžu stěžovat. Francouzské filmy mi většinou moc nesednou, ale tohle se mi moc líbilo. 4* (06.03.2017)