The Swedish Theory of Love
Réžia:
Erik GandiniScenár:
Erik GandiniKamera:
Carl NilssonHudba:
Johan SöderbergHrajú:
Lars TrägårdhObsahy(1)
Švédsko se vydává za modelový příklad sociálního státu. Za kulisami novodobého ráje na zemi se ovšem odehrává překvapivé drama. V roce 1972 přišli politici s přelomovým programem „Rodina budoucnosti". Měl stvořit moderní společnost, kde bude důraz kladen na nezávislost každého občana, jemuž ve štěstí nesmí bránit ani vztahy k dětem, partnerům či rodičům. Po čtyřiceti letech experimentu sociálního inženýrství je Švédsko zemí zpřetrhaných rodinných vazeb. Lidé často žijí sami a sami umírají, aniž někomu chybí. Přirozenou pospolitost nahrazují uměle tvořené sociální skupiny. Šokující výpověď vyprávěná formou filmové eseje. (Jeden svět)
(viac)Recenzie (25)
Časem k tomu ještě něco připíšu, ale přišlo mi, že ve snaze celé Švédsko i se svou "teorii lásky" co nejvíce shodit tu trochu uniká podstata celého problému, spočívající především v nezodpovězených otázkách např. po tom, že to s tou "Rodinou budoucnosti" není až zas tak špatná myšlenka, jen jí chybí domyslet, co je to a na čem se vlastně zakládá ten (opravdový) vztah, proč autentické mezilidské vztahy mohou skutečně fungovat jen na základě skutečné vzájemné nezávislosti (aby to třeba nemusel vysvětlovat až ten Bauman) či jak lze vychovávat (copak mít) dítě bez partnera a fakticky beze vztahu (bez fyzického kontaktu), ale jak říkám, přijde na to. ()
To, co se děje, to je mor. Bez nadsázky. Je to hrůza. ()
uf, tolka demagogia ()
Film naprosto vystihující kam směřuje současná tzv. vyspělá společnost. Pochodující mrtvoly odtržené od všeho živého. Nerozumíme sami sobě natož druhým.... ()
Podano tendencne. Ty vady svedske spolecnosti nejsou povinne, je to kazdeho vec, jestli si najde kamarady. To, ze 2 roky nikoho nevyhodi z bytu a urady po nem nic nechteji, je spis vyhoda (a pritom to film prezentuje jako nevyhodu - ze vas urady a vsichni nechaji 2 roky na pokoji a nic od vas nechteji). Najit si kamarady snad ve Svedsku nikdo nikomu nezakazuje, to je v tom filmu ostatne videt, ze tam maji zajmovou cinnost. S pohledem autora asi tak uplne nesouhlasim. Na zacatku sice svedsky system pusobi jako zivouci dystopie, ale na druhy pohled, po kratkem zamysleni, ty nevyhody nejsou povinne. Proste lidi tam maji moznosti, a z nich si vybiraji. V Etiopii na vyber nemaji, tam je ta spoluprace nutnost, tam bojuji o preziti. Ale spolecensky zivot muzou mit dobrovolne i v tom Svedsku. Film urcite stoji za zhlednuti, za predpokladu vlastniho vyhodnoceni faktu bez konzumace hotoveho nazoru autora. ()