Neviditeľný

Poněkud netradiční horor. Atmosféra je dobrá a paradoxně nejlíp fungují ty scény, kdy vlastně nic nevidíme. V momentě odhalení jakéhosi zdroje neviditelnosti film trochu ztrácí. Možná to mohlo být i o něco kratší. Akce je tam málo, ale ta, co tam je, je celkem slušná. Sledujeme příběh Cecilie, která utíká před svým psychotickým přítelem vynálezcem. Ten ji týrá a ovládá každý moment jejího života. Ve chvíli, kdy se dozví o jeho smrtí, má pocit, že je vše za ní. Tehdy ale teprve začíná pravé peklo. Postupně vidíme způsoby, jakým jí jako neviditelný ničí život. To ji dostane až za hranice jejích sil. Povede se Cecilii dostat z této noční můry? Za těch pár peněz je to určitě dost slušný výsledek. "Překvapení!" (28.03.2020)

V první řadě musím, podobně jako Verbík, podotknout, že nejvíc sci-fi a neuvěřitelný na tom filmu mi nepřišlo třeba to, že tam týpek sestrojil neviditelný hadry ALE !! že byl totálně v prdeli z rozchodu s Elisabeth Moss. Já proti ní nic nemám, její hereckej výron byl v cajku, ale do prdele....Pohledný génius, a jako bonus multimilionář, se fakt zamiluje do baby, která je krásná asi jako týden nemytá prdel a je regulérně v píči z toho, že ho nechala? Od Whannella je hezký, že chtěl dát ošklivým holkám naději, že na ně čeká krásný milionář, ale realitou je, že budou rády, když si jich všimne Franta z Horní Dolní, co vyplodí max "intelektuální" debatu o tom, jak Baník hrál se Slávií...Ale Ok, třeba je Moss fakt hezká a jen to neumím ocenit a sem povrchní kráva (což sem, páč sem před chvílí psala ve zprávě kolegovi, že krása je pro každého jinde), ale prostě Moss bude, čistě dle mého, krásná pro diametrálně menší % populace než třeba Nina Dobrev. Mno a teď k filmu - Neviditelný se mi líbil přímo kurevsky a to díky nádherně vzestupné šikaně hlavní hrdinky, kterou si ten geniální zmrd totálně maže na chleba, až z ní udělá slintající trosku, který by nevěřil ani vlastní pes, kdyby nějakýho měla. Ono se fakt blbě vysvětluje, že Vás mocně šukanuje mrtvola, navíc neviditelná a víc o tom nemůžete říct, páč je určitě v koutě a poslouchá každý Vaše slovo. Moss sice není nejkrásnější, ale také není, na rozdíl od botoxových silikonek, úplná píča a v palici má fungující mozek, díky čemuž se z šikanovaný ťápoty promění na dokonale pomstychtivou svini, která se rozhodne, že si toho neviditelnýho najde. Jelikož oba dva se tedy fuck "milujou" je bezva sledovat, kdo s kým nakonec vyjebe. Neřeknu kdo, ale podotknu, že vítěz soupeře pojebal fakt na pána! (10.04.2020)

Ten tolik vypichovaný feministický podtext je samozřejmě funkční, ale mě spíše bavila chytře variovaná transtextuální forma, v rámci níž se s neviditelnou maskulinní hrozbou zachází. Skvělým tahem je hned pomyslná absence prologu a okamžité navázání na hledisko ztrápené ženy, která se chce zoufale vyprostit z okovů svého manžela - hned úvodní sekvenci ostatně po prvním zhlédnutí považuji za filmařsky nejlepší z celého snímku. Nepřítel se tak stává postupně vyprofilovaným především skrze dialogy ostatních postav, skrze úvodní představení jeho honosného sídla a prostřednictvím uvědoměle vkloubené MeToo kampaně, zatímco hlavní hrdince jsme vyloženě nuceni držet palce již od prvních vteřin a Whannell může v druhé polovině upouštět od dominantního vytváření napětí na úrovni jednotlivých scén (odkazujících k známým duchařinám více, než se na první pohled a při absenci viditelného nepřítele zdá) a přesouvat se k motivům překvapení a vyvolávání zvědavosti na úrovni příběhu jako celku (jak to všechno narafičil a jak přimět ostatní, aby Cecilii uvěřili?). Díky oné transtextuální žánrové vyhraněnosti jde o dílo mnohem sofistikovanější než jen 'únik zneužívané ženy před bohatým tyranem' a divák si v jeho průběhu může klást interpretační výzvy, ale na druhou stranu se na většinu otázek odpoví příliš brzy či se dají snadno vytušit a závěr funguje spíše jako nutná satisfakce než jako odvážné završení různých žánrových a motivačních konceptů. Musím ale uznat, že to celé drží celkem suverénně pohromadě a s výjimkou pár scén, jejichž účinek napodruhé předem zpochybňuji, je to výborně (byť vlastně nenápadně) zrežírovaný průsečík mezi klasickým hororem od Universalu a moderní žánrovou hrou s divákem, jakých v současnosti opravdu moc nevzniká. Scéna s barvou na půdě a konkrétně její vyvrcholení mě vystrašila skoro jako pasáž ve ventilaci z prvního Vetřelce. 80% (14.03.2020)

Ak by ma Neviditeľný na konci prekvapil nejakým skutočným zvratom, so štyrmi hviezdami by som určite neváhal. Takto ide o old school záležitosť, čo sa ale týka aj oných zvratov, vrátane toho záverečného, kedy sa všetko uzavrie. Ide určite o chvályhodný projekt a omnoho sympatickejší, než väčšina hororových jednohubiek dneška, len po temných a atmosféricky pomalých dvoch tretinách nás čaká už iba obligátny akčný dojazd, kde sa to začne hemžiť až príliš veľa mŕtvolami. Všimol som si, že Neviditeľný sa začína za morom implicitne čítať ako odozva na metoo, prečo nie, išlo by o chytrý a skutočne skrytý význam, pričom v súčasnej dobe sme skôr zvyknutí na prvoplánové feministické posostvá typu Charlieho anjelov, kde už vlastne potom ani niet nad čím premýšľať. 70% (05.03.2020)