Ruslan a Ľudmila

Výtvarná stránka filmu je v některých chvílích velmi podařená (ta krystalová síň u Černomora stála za to). Docela mě zaujala Ludmilina "slabá mysl", kdy se po únosu zapřísahala nevzít do úst sousto, ale tváří v tvář pochoutkám před ní jí to odhodlání dlouho nevydrželo... :) Ale pak se docela hezky a statečně bránila Černomorovu nátlaku a samozřejmě jí v tom pomohl cenný artefakt - čapka neviditelnosti, náhodou zapomenutá hned na místě. :) I jinak je zajímavé, že klasická díla obsahují takřka identické chyby temných pánů jako ta nejbéčkovější fantasy, tedy někde nechat povalovat někoho, kdo hrdinovi prozradí, v čem tkví má síla, nechat hrdinu nabírat zkušenosti, lepší zbraně, místo aby ho čaroděj zabil hned a tak dále (prostě ideální materiál na rpg :) ). To jsem si nemohl odpustit. Ale jinak milá pohádka, kde mě překvapilo například, jak to dopadne s ostatními nápadníky (Ratmir to podle mě vyhrál). (10.10.2013)

Pokud odhodíte předsudky, že co je ruské je špatné kromě Mrazíka, tak shledáte, že ani tento film není až tak hrozný. Pochválit musím kostýmy i trikové efekty např. kamenná hlava, skřetí říše apod. Nějak mi nedělalo dobře vidět v pohádce jak Ruslan usekává hlavy nepřátel nebo jak šašek rozpůlil mečem protivníka, ale v každé knižní předloze je nějaké to násilí, jen čeští filmoví režiséři si to příliš neuvědomují. A co se povedlo nejvíc jsou dialogy ve verších. (29.05.2019)

(SSR) Diváci, kteří se na výpravný sovětský velkofilm dívají jako na adaptaci Puškinovy prózy, jsou zklamáni, protože postrádají sofistikovanou hru s jazykem a tradicí (viz různé komentáře na databázích). Takovým divákem ale nejsem, jelikož jsem Puškina nečetl, a tak na RUSLANA A LUDMILU pohlížím jako na poslední - a svou metráží i množstvím triků - nejambicióznější počin Alexandra Ptuška. Spíš než o důmyslně odvyprávěný a sevřený příběh s jasným tahem, jako tomu bylo u KAMENNÉHO KVÍTKU, jde spíše o sérii atrakcí, které oslní nevídaným inscenačním talentem, bohatou výpravou i nápaditostí při realizací jednotlivých triků, ale nemají daleko k manýře. Navíc není zcela jasné - a to je potíž se všemi filmy, na kterých se Ptuško podílel a které jsem měl tu možnost vidět -, o jaký žánr se jedná, a tudíž na koho se konkrétně cílí. Výchozí látka je (falešnou!) folklorní pověstí, první část dvoudílného projektu jakoby byla pohádkou a druhá si zase vzpomene na to, že je dění zasazeno do středověku, a tak najednou sledujeme poměrně násilnou fantasy s létajícími useklými hlavami krvavými vraždami, což ale narušuje přítomnost pohádkových postav a prvků i motivů z předchozí části. Ptuško se tak svou poslední velkoprodukcí stal spíše sovětskou obdobou Raye Harryhausena než plnohodnotným režisérem. (28.01.2011)

Klasická ruská bájka podľa Puškina. Na svoju dobu slušné filmové triky, bojové scény a nádherné výtvarné prevedenie:-) Dnešný divák možno nezvládne trošku pomalé tempo. Ale rozprávkový dej vďaka svojej rozmanitosti scén nepôsobí umelo a určite nie je zbytočne časovo natiahnutý. Pre pamätníkov jasná nostalgia:-) 80% (26.03.2010)

Táto ruská rozprávka mi veľmi pripomínala legendárneho Mrázika, aj keď samozrejme Mrázik je len jeden. Každopádne ale celkový ráz, atmosféra a aj výpravná réžia boli na celkom slušnej úrovni a pri niektorých bojových scénach som bol aj prekvapený vzhľadom na vek filmu. Dnes už to samozrejme neobstojí, ale na jedno pozretie určite fajn. 60 % (03.04.2020)