Na streche

Velice ikonický komediální drama snímek, který mě skutečně oslovil. Mádl klade důraz ne všechno dobré v lidech, i v těch, kteří se zdají jako ti nejhorší. Ukazuje nám, co je to štěstí, láska, radost, přátelství a mnoho dalšího bravurně seřazené a seskupené v sekvenci filmu. Nebojí se ale i otázek jako, jaké je to být opuštěný? Co je na světě nejhorší? Z čeho máme opravdu strach? Co je nejvíce bolestivé? Co pro nás znamenají ostatní? Vše dohromady je uplatněné ve filmu Na střeše, který nám to předvádí v plné kráse. Snímek má skutečně mnoho nádherných momentů, u kterých se zasmějete, dojmete se a budete mít zkrátka směs emocí. Používá až po „Svěrákovsku” způsob „za smíchem slzy”, který já zkrátka mám velice rád. Je skutečně velmi emotivní film a jeden z nejlepších českých filmů, které svět spatřil. (18.02.2019)

Po Mádlovom režijnom debute, ktorý mi dokonale sadol som sa nedočkavo tešil na jeho ďalší film. No a Na streche je pre mňa sklamaním. Nielenže mi zápletka pripadá oveľa fádnejšia a vlastne na nej nevidím nič dostatočne zaujímavé, ale aj režijne mi to pripadalo oveľa horšie. V rozhovoroch mi často chýbala hudba, ktorá by im dodala atmosféru. Takto boli v rozhovoroch často trápne pauzy behom, ktoré som mal chuť pretočiť. Najväčšou slabinou filmu je ale predstaviteľ Vietnamského chlapca Duy Anh Tran, ktorého herecký prejav je založený len na snahe vykoktať nejaké české slovo so smiešnym Vietnamským dialektom. Vďaka tomu vôbec nefunguje chémia medzi ním a Švehlíkom. Je to len one man show pána herca Švehlíka, ktorý ma charizmu aj keby čítal telefónny zoznam. Lenže bez opory adekvátneho spoluhráča ani Švehlík nestačí na to, aby utiahol film. Ani ostatné epizódne postavy nie sú dostatočne zaujímavé, aby ich epizódky bavili. Je to fakt veľká škoda. Aj keby vzťah ústrednej dvojky fungoval, tak som nenašiel nejakú poriadnu pointu v celom tom príbehu. Obidve postavy si vzájomne trochu pomôžu, ale nič extra objavné sa tu nerieši. Odbúranie pár predsudkov voči Vietnamcom mi nestačí. Pobavilo ma snáď len originálne vyriešenie toho ako legálne zabezpečiť, že ten Vietnamec mohol v CZ ostať. To sa Mádlovi podarilo. Takže výsledok je na české pomery nadpriemerný, ale v celosvetovom merítku je to len tuctový priemer na jedno pozretie. Dúfam, že ďalším filmom Mádl znova dokáže, že je talentovaný režisér a jeho prvotina nebola tak skvelá len vďaka obrovskému šťastiu pri výbere detských predstaviteľov. 5/10. (05.09.2019)

Mám pro klan Švehlíků slabost, výborní herci, dobře se na ně kouká a ještě lépe poslouchá, hlasové charisma ani jednomu z nich nelze upřít. No a je-li Jiří Mádl "za" a ne "před", nemám problém. Na střeše je mýma očima kouzelná pohádka o dobru s růžovými lístky, které zas jednou po právu zvítězí nad zlem a od toho se odvíjí mé shovívavé hodnocení, bylo mi potěšením. (07.09.2019)

Druhý film Jiřího Mádla, na který jsem byl hodně zvědavý, protože Pojedeme k moři je jeden z nejlepších českých filmů posledních let. A bohužel je to velký kvalitativní sešup dolů. Naprosto pošahaná zápletka vhodná jen do blbé české komedie a přesně to ten film je. Tedy, pár dobrých vtipů tam je a zasmál jsem se. Ale mnohem častěji se smálo celé kino a já se nechápavě otáčel a divil se, čemu se ti lidi smějou. Švehlík je naprosto nudný, bez špetky charismatu a je škoda, že původně obsazený Jan Tříska skočil z mostu (asi poté, co dočetl scénář). Vietnamec v roli Vietnamce je karikaturou Vietnamce. Film figuroval v divácké ceně na druhém místě s výbornou známkou 1,16 (hodnocení jako ve škole), čemuž se mi nechtělo věřit, tak jsem po filmu chvíli pozoroval hostesku, jak přepočítává hlasovací lístky, a skutečně skoro všechny hlasy (kromě mého a asi dvou dalších) měly zatrhnutou nejlepší známku. Takže vidíte, do Varů jezdí i normální lidi, co koukají na hezké české komedie na Nově, takže ta veškerá nenávist v internetových diskusích, jakýže je to festival snobů, co se ožírají za naše peníze, je úplně mimo:)) (13.07.2019)

Já čumim. I kdyby to podle nějaký bichle o teorii filmu nebylo dokonalý, tak mě to náladu moc nepokazí, protože takový knížky já nečtu. Naopak si hodně vážím lidí, kteří u nás v Čechách dělají filmy ne na parádu (což se ve finále většinou rovná k zblití), ale pro zážitek. A sledovat vývoj týhle český verze Gran Torina zážitek byl. S Jirkou Mádlem bych na pivo jít asi nepotřeboval, ale pochválit ho dokážu klidně tady a hned. (15.07.2020)