Na střeše
On the Roof
Réžia:
Jiří MádlScenár:
Jiří MádlKamera:
Martin ŽiaranHudba:
René RyparHrajú:
Alois Švehlík, Lukáš Duy Anh Tran, Mary Bartalos, Vojtěch Dyk, Adrian Jastraban, David Švehlík, Radek Zima, Miroslav Táborský, Pham Viet Do, Anh Phu Nguyen (viac)Obsahy(1)
Profesor Rypar (Alois Švehlík) poskytne dočasné útočisko Songovi (Duy Anh Tran), mladému Vietnamcovi, ktorého našiel ukrytého na streche svojho domu. Môžu však dvaja odlišní ľudia vôbec zdieľať jeden priestor tak, aby z toho nakoniec nebola katastrofa? Pomôže im v tom ich bezočivý plán? Spolužitie nie práve najpriateľskejšieho pána, nahnevaného na celý svet, ktorý mu neuchopiteľne uniká a mladíka, ktorý hľadá východisko zo zúfalej situácie v neznámom meste, prináša množstvo trecích plôch, tragikomických situácií, ale i prekvapivých nápadov a riešení. Každý z nás totiž potrebuje, aby ho niekto potreboval. A Song potrebuje okrem teplého oblečenia a strechy nad hlavou niekoho, kto mu bude dôverovať. Je však možné dôverovať neznámemu mladíkovi? Profesor Rypar sa o to pokúsi i za cenu, že musí sem tam poľaviť zo svojich zásad a jeho strecha sa musí trochu rozšíriť. Ale dokáže Song túto dôveru skutočne oplatiť? (Continental film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (378)
"Na Střeše" hodnotím ako tretí flim v neoficiálnej českej filmovej stareckej trilógii, ktorá začala v roku 2001 filmom "Babí Léto" a pokračovala roku 2007 filmom "Vratné Lahve". Tento film v podstate pokračuje podobným štýlom a musím uznať kvality Jiřího Mádla ako režiséra a scenáristu. Myslím si, že nám priniesol skutočne veľmi dobrý film. Ešte než začnem s hodnotením však poviem, že pôvodne mal v hlavnej role hrať zosnulý Jan Tříska, pre ktorého pôvodne túto rolu napísal. A keď som sa zoznámil s našim hlavným hrdinom, musím uznať, že by to bol ideálny casting. No na druhú stranu môžem povedať, že Alois Švehlík to podal rovnako vynikajúco a so cťou. Verím mu hádam každú jednu scénku v tomto filme. Osobne by som povedal, že musí byť ťažké žiť v 79-ke sám v byte, opustený a zabudnutý a len so spomienkami na všetko čo sme nespravili a hnevom voči novému režimu. A je to podľa mňa veľmi pochopiteľné. A je skvele vidieť, že keď mu do života vstúpi mladý vietnamec Song, život pána Rypara má konečne nejaký nový zmysel. Dialógy sú tu podľa mňa veľmi uveriteľné a vždy fungujú. Film je dostatočne vtipný, ale absolútne v ničom to nezastiera jeho drámu. Hudba okrem toho na správnom mieste vie dodať tú správnu atmosféru. Nemal som tušenie, kam to nakoniec dospeje a pôsobí to celé len ako život starého muža, ktorý má pocit, že pred smrťou dostal druhú šancu na to, aby ešte v živote dokázal niečo spraviť lepšie. A podľa mňa to funguje. Čo sa problémov týka, tak možno by som nechal filmu viac času pre vzťah medzi Songom a Annou. Je to pekne budované, má to dobré momentky, no dúfal som ešte v nejaké záverečné momentky. Viem si to predstaviť. A potom by som povedal, že možno trošku sa dalo tempo urobiť svižnejšie. Miestami som si ten čas uvedomoval a najmä som mal pocit, že film si skúsil spracovať viacero záverov a potom sme tam všetky dostali. Ako keby si spomenul, že je ešte niečo treba povedať a pokračovali sme ďalej. A tie scénky sú dobré. Fungujú a som rád, že tam sú. Len si myslím, že to trošku nepomáha tempu filmu. Ako celok hovorím, že Jiŕí Mádl ma prekvapil. Natočil film, ktorý sa mi úprimne páčil a bol by som ho schopný odporúčať. A nečakal som, že sa mu to niekedy podarí. Takže klobúk dole. Skvelá práca. Hodnotenie: A ()
Keď vidím, tie komentáre, o aké veľdielo ide, tak dostávam padúcnicu. Pritom je to obyčajný film o starcovi a Vietnamcovi, ktorý ničím neprekvapí, nemá v sebe nič originálne a komédia to nie je ani zďaleka. Žiadny dôvod na smiech ani úsmev som tu nenašiel. Švehlík samozrejme výborný, no takú Mary Bartalos ani nemuseli písať do účinkujúcich, veď povedala dokopy jednu vetu. ()
Už Jirkův režisérsko - scénaristický debut se mě velmi líbil, takže jsem se vysloveně těšil na jeho další film a s radostí říkám, že Jirka Mádlo mě opět nezklamal. Celý film resp. zápletka je založený na postavách, jejich chování, myšlení a především vzájemným vztahu, právě ten je motor pro úsměvné, dojemné a hlavně přirozené situace, dialogy i scény. Chvalím casting (RIP Honzíku Třísko ) , Alois Švěhlík předvádí suverenní herecký projev a snahy Jirky Mádlo dávat do svých filmů neukoukané tváře si v prokamarádíčkovaném Česku cením moc. Nevím jestli je Duy vůbec herec, ale třeba na tý střeše jsem fakt měl dojem, že tam do sebe naklopil dvě láhve. Některý věci třeba s Kokešem, s minulostí Rypara, s Ruskou mohli nějak dohrát, když už jim byla věnována pozornost, ale to nic nemění na faktu, že z Jirkova režisérskéjo projevu jde radost z filmařiny , poctivý přístup k divákovi a taková krásně hravá kreativita z různých záběrů a scének. ()
DivX/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Prostředí 7/10/// PLUS: Alois Švehlík je frajer a skvěle si to dává (herecky, gentlemansky, vtipem), režie, nápad na námět a scénář, je to docela ojedinělé vyprávění, tragikomické, avšak s hloubkou a smyslem pro lidské osudy MÍNUS: občas jsem si místo Švehlíka dosazoval Třísku, "vietnamský" herecký kolega se pro mě bohužel moc dialogově a emočně nepředvedl, pokud to byl záměr a normálně mluví plynule česky, pak je to v pořádku, stejně tak, pokud uvážíme, že to je jeho první role a bude se zlepšovat, ale je mezi oběma herci propastný rozdíl a je to hodně znát, přestože Švehlík hraje vlastně dostatečně civilně/// Shrnutí: Moc milý film. Potěší, zabaví, překvapí svojí kvalitou, často vykouzlí úsměv a občas dojme. A mohlo z toho být takové české Gran Torino./// Celkem 77%/// ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (22)
- Phonga, jednoho z vietnamských kluků z pěstírny, zahrál Viet Do Pham, který je ve skutečném životě právník. (nicholasdol)
- Hlavní herec Duy Anh Tran umí perfektně česky, ale pro účely filmu se musel naučit mluvit s cizím přízvukem. (nicholasdol)
- Vchod do domu a okolí se natáčelo na I. P. Pavlova v Praze. (Winster)
Súvisiace novinky
Edison Filmhub & Český lev
Edison Filmhub ve spolupráci s Českou filmovou a televizní akademií v termínu od 24. 2. do předávání cen 7.3. 2020 promítne všech 17 filmů nominovaných na cenu Český lev. Každý den přehlídky diváci v… (viac)
Vyhlášení nominací na 27. Českého lva
Již 7. března proběhne v pražském Rudolfinu vyhlašování 27. ročníku Českých lvů. Kdo se bude o ceny ucházet? Nejvíce nominací obdržela tragikomedie režiséra Jiřího Havelky Vlastníci. Snímek jich… (viac)
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (viac)
Jiří Mádl si za téma svého druhého filmu zvolil mezilidské vztahy v době, kdy se lidé spíš uzavírají do svých malých mikrokosmů (Facebook ovšem ve filmu ale paradoxně slouží k tomu, že hrdina znovu naváže kontakt s vnějším světem). Zosobněním naštvanosti na rychle se měnící svět je devětasedmdesátiletý učitel češtiny v důchodu. Většinu potřebných informací o něm se dozvíme z několika úvodních záběrů, příkladně využívajících vypravěčské zkratky. Škoda, že ne všechny z motivů představených na začátku kvůli charakterizaci hlavního hrdiny jsou později rozvedeny. Důsledněji Mádl pracuje pouze se skutečností, že Rypar dříve učil češtinu. ___ Je sympatické, že Rypar přes své předsudky, shrnuté do věty „Falšujete tenisky, neplatíte daně“, přistupuje k novému nájemníkovi poměrně chápavě. Nenaplňuje tak bezezbytku stereotypní roli zapšklého stárnoucího xenofoba (viz třeba švédský Muž jménem Ove). Stejně tak se scénář, balancující vyjma občasných úletů na pomezí dramatu a komedie, vyhýbá jiným zjednodušením učiněným „populisticky“ pouze kvůli komediálnímu efektu. Způsob, jakým Rypar mladíka obeznámí s faktem, že nemůže opustit jeho byt, protože by jej někdo mohl legitimizovat, má poněkud výhružný charakter a chvíli to vypadá, že se film překlopí do bytového psychothrilleru. Také později, když si na sebe oba muži začnou zvykat, se nelze zbavit nedobrého pocitu z toho, že starý bílý muž ve svém bytě odměnou za vykonávání domácích prací „hostí“ bezprizorného přistěhovalce. Vzhledem k tomu, že jej občas proti jeho vůli zamyká v pokoji a trápí jej s kondicionálem (i když Song má stále problém dát dohromady jednoduchou větu), nejde o úplně rovnocenný přátelský vztah, ale spíše o civilizovanější formu otrokářství. ___ Ještě víc nežádoucích konotací vyvolává Ryparovo laškování se sousedkou mladší o padesát let (kterou chce sice ve skutečnosti dohodit Songovi, ale řada „creepy“ scén vyznívá tak, že si na ni sám dělá zálusk), vyplňující prostřední část filmu. Právě na nikam nevedoucí podzápletce s mladým párem odnaproti se ukazuje nedomyšlenost vyprávěcí struktury, potažmo nezacílenost filmu, i další nedostatky. Vychází najevo plochost postavy Songa, o němž se na rozdíl od Rypara už nic nového nedozvídáme a který se nijak nevyvíjí a zůstává velmi pasivní figurou (ve vyprávění je primárně od toho, aby posloužil Ryparově dějové linii a pomohl odhalit, že Rypar má více vrstev). ___ Pochybnosti vyvolává také nekonzistentní charakterizace postav. Kde se například v deprimovaném Ryparovi, vykřikujícím ve slabší chvilce, že mu celý svět může políbit prdel, náhle vzala hravá stránka, projevující se lepením vzkazů na trsy „warholovských“ banánů? Pokud má na jeho psychiku takhle ozdravný účinek přítomnost Vietnamce, který mu snaživě luxuje koberce, není to z filmu zřejmé. Vzniká dojem, že tvůrci jen potřebovali nějakou neškodnou zábavou vyplnit cca čtyřicet minut filmového času před tím, než postavy nasměrují k novému cíli a nechají je posunout se v příběhu dál (Rypar sám příznačně v jednu chvíli pronese, že stejně nemají nic lepšího na práci). Nebýt registrace na Facebooku, která později vede k jednomu dojemnému setkání a milému cameu, postava sousedky, o jejíž hledisko je vyprávění (dosud vázané jenom na Rypara a Songa) rozšířeno, by ve filmu vůbec nemusela být. ___ Nevyrovnanost Na střeše se znovu projevuje těsně před koncem, kdy dochází k výraznému zpomalení a film udržující si dosud nadhled se stává silně sladkobolným. Konec ale přichází v dobře načasovaný moment, takže průhledná hra na divákovy city nestačí zkazit dojem z celého filmu. ___ Na střeše je snímkem mnoha rozporů. Vypráví sice dobově relevantní příběh o přátelství navzdory generačním, jazykovým i kulturním rozdílům, ale díky charismatu Aloise Švehlíka je přesvědčivější jako nadčasová výpověď o stáří a samotě v rychle se měnícím světě. Je to film o schopnosti přizpůsobit se změně i film o neochotě cokoliv měnit. Je mnohým zároveň a přitom toho v něm na sto minut stopáže není dost. Kdyby měl autor lépe ujasněno, kterým směrem chce vyprávění vést a které z jeho mnoha rovin více akcentovat, mohlo by jít o mnohem lepší film. 55% () (menej) (viac)