Na streche

Ucházející pokus o české Gran Torino. Milý malý film na mé oblíbené téma (sbližování dvou velmi rozdílných lidí), který táhnou především herci a některé podzápletky (systematické snahy o ulovení sousedky jsou roztomilé). Celkově nic nového pod sluncem, ale kouká se na to dobře, protože všechna ta klišé podobných filmů Mádl umí prodat bez větších problémů. Evidentně chce točit snímky se "srdíčkem" - nic proti tomu, ale Pojedeme k moři bylo (navzdory nedokonalostem) originálnější a osobitější. Každopádně jsem zvědav, s čím přijde příště. Nepochybně totiž patří mezi ty lepší současné české filmaře. 65 % (07.12.2020)

Snímek Na střeše mě velmi překvapil tím, jak je napěchovaný vtipnými dialogy a úžasnou chemií mezi Aloisem Švehlíkem a Duy Anh Tranem. Snímek málem vyhrál diváckou cenu deníku Právo na 54. Karlovarském filmovém festivalu a myslím, že by si rozhodně zasloužil větší pozornost nejen kvůli tomu, že byl do titulní role původně obsazen zesnulý Jan Tříska, ale zvláště kvůli tomu, o jak povedený tuzemský film se jedná. 7.5/10 (12.07.2019)

Veskrze sympatický film s výborným Aloisem Švehlíkem. Mám problém se třemi věcmi. Za 1) celý film je protkán situacemi, které ve filmu prostě nemám moc rád. Může za to fakt, že mám problém s estetickou distancí a všechno hrozně prožívám. My něco víme, děda to neví, my něco víme, holka odvedle to neví, my něco víme, policajti to neví a všechny ty scény, kdy se ty postavy dozvědí pravdu, trvají dlouho, já to prostě nedokážu sledovat a nedělá mi to dobře. Plus ještě všechny ty scény, kdy se postavy v minulosti nějak chovaly a najednou se zachovají úplně jinak, třeba citlivě a já jenom trnu, kdy se to zase pokazí. Já vím, že to není asi úplně vada filmu, ale já to prostě nemám rád. Když nad tím ale tak přemýšlím, tak to asi i vada filmu je, přinejmenším z důvodu bodu 2. Za 2) přespříliš uspěchaná a nedůvěryhodná proměna hlavního hrdiny. Celý koncept je příliš mimo realitu v případě takového zlodědka. Přitom snímek je dostatečně prázdný a nudný na to, aby to tak uspěchané nebylo. Děda se začne měnit velmi brzy poté, co ho teprve poznáme. 3. bod už jsem naznačil. Mám rád filmy, které se odehrávají na víceméně omezeném prostoru, ale chce to po autorech, aby byl ten obsah opravdu výživný. Jenže ten film mohl klidně skončit po první půlhodině, mohl skončit po první hodině a bylo by to vlastně úplně ok a neměl bych pocit, že to bylo krátké. Celkově má snímek pár hezkých momentů, bavily mě prupovídky pána a oceňuji Mádlovu odvahu ponořit se do hlubin uvažování starého člověka. Silné 2* (07.08.2021)

Když jsem před 8 lety viděl Mádlův film Pojedeme k moři (2014), tak jsem si říkal, že budu zvědavý na příští Mádlův film. Po zhlédnutí filmu Na střeše (2019), opět musím konstatovat, že je podle mě Jiří Mádl mnohem lepší režisér než herec. Námět zmíněného filmu je neotřelý a herecké výkony hlavních představitelů jsou přesvědčivé. Děj filmu nešetří překvapeními a dějovými zvraty. Líbila se mi i kamera. Jediné, co ve filmu dost dobře nechápu, je přítomnost čůracích scén. Osobně si myslím, že by se film obešel i bez nich. (21.09.2023)

Připomenutí Gran Torina sice není úplně od věci, ale je tu jeden zásadní aspekt, ve kterém se oba filmy liší a to je postava starého morouse. Narozdíl od Eastwooda nezastává Švehlíkův hrdina kategoricky odmítavý postoj, což mu dodává nejen na lidskosti, ale i na přirozenosti. Film je díky tomu laskavější i v těch několika málo trochu vypjatějších momentech. To pro někoho může být mínus, což chápu, ale mě se to líbilo. To vědomí, že všechno dobře dopadne v tomto případě hřálo. Snad bych jen ubral něco melancholických tónů, ale nad tím se dá mávnout rukou. Co se vtipu týče, tak jsem tu našel jen dva důvody pro zasmání, což je na film označený jako komedie sakra málo, ale výše zmíněné to hravě vyrovnává. O ústředním hereckém duu se dá mluvit jen v superlativech a jestli Švehlík nedostane Českého lva, může se jít akademie bodnout. 80% (26.02.2020)