Krvežízniví milenci

Řekněme tuctový hammerovský horor podle romantické předlohy Sheridana Le Fanu "Carmilla" z roku 1872, kterou tvůrci moc nepochopili. Chybí tu tajemno, napětí, gradace, fantaskní romantismus ½ 19. století. Dobový i topografický středoevropský kolorit je chabý. S kostýmy a vizáží ústředních dívčích postav si Roy Ward Baker asi ve své omezenosti nevěděl rady; až moc je na nich vidět prosakující vliv konce 60. let (ty ženské by spíš zapadly do Formanových Vlasů). Nejvíce je to patrné u německo-židovské herečky Ingrid Pittové, jež představuje hlavní postavu upírky Carmilly. Navíc odhalená ňadra se do tohoto puritánského období naprosto nehodí a je to v rozporu s literární předlohou. Takže podle mého názoru je Baker jako režisér dryáčník a břídil, který si chtěl zajistit laciný úspěch těmito scénami. Ale přesto tu něco trošičku zajímavého, díky dobré původní literární předloze, zůstalo. Ale je to hodně málo. Prostě: eroticko-krvavé béčko vhodné někam do zaplivané putyky, dnes zajímavé spíše tím, co bylo nechtěné, jako produkt určité doby...Zatím tento námět nejlépe zpracovali Janusz Kondratiuk (polský Tv film 1980) a Gabriela Beaumontová (1990)... (14.10.2008)

Po všech stránkách velice příjemná hammerovská adaptace Le Fanuovi klasiky. Herecky kouzelné, výpravou přímočaré. Jemný lesbický nádech přechází místy do velice explicitního. Svérázné snoubení s původním textem je k nezaplacení. Ve výsledku je tedy možné akceptovat změnu místa i nedokonale aplikované historické líčení. Karnsteinovská trilogie začala tak slibně... Těžko si jen vybrat, jestli Ingrid Pittové sedla více Carmilla nebo Bathory. (08.06.2011)

70% Za horor bych to nepovažoval, spíš jen za příběh o upírce, která stále nemůže najít tu pravou společnici, ale při svém hledání za sebou nechává nejen zlomená, ale i zcela odkrvená srdce. Z Carmilly by docela dobře šla udělat postava, ke které by divák mohl chovat sympatie, pokud se o něco takového tvůrci snažili, zůstalo bohužel jen na půli cesty. (14.09.2008)

Mlha, hřbitov, tajemný hrad, zahalená postava z jiného světa, bouře, smrt. Typický hammerovský upírský horror s atmosférou gotických příběhů. Není až tak strašidelný, jde spíše o drama, i když několik napínavých scén se objeví (například pronásledování mladé dívky v lese). Důraz je dán především na mezilidské vztahy, ženskou nahotou se nešetří. Četné lesbické hrátky mají jediný cíl - nakrmit se. Jde tedy o hru kočky s myší spíše, než o sexuální vztahy. Ani krvavých scén není příliš, i když použití kůlu či zakrvavené tesáky mají své neodolatelné kouzlo. Příjemná kamera zaznamenává obraz na tehdy oblíbený Technicolor, u kterého i po mnoha letech překvapí dokonalé čisté a přirozené barvy. Nejste-li fanoušky hammerovských horrorů, nejspíše dvě hvězdy z mého hodnocení uberete. Já si však krvelačný příběh s převahou žen užil... (19.01.2012)

Asi prvni zpracovani Carmilly, ktere jsem videl je rozhodne zajimave. Jednak se v nem, na Hammer az prilis cesto, odhaluji cela nadra (tj. i vcetne spuntu) a dokonce i nejaky ten zadek. Navic je lesbicke eroticno nacrtnuto opravdu vkusne, takze je obcas skoro az erektivni, ale.....Ale ma to velky hacek a to je predstavitelka hlavni zaporne hrdinky. Bohuzel, je oskliva jak noc. A to zazitek trochu kazi. Homosexualove si alespon uziji vyhubleho Cushinga, ale co my ostatni? To se proste nedela..... (26.11.2005)