Den pro mou lásku

Juraj Herz proslul svými až hororově laděnými filmy, které si v sobě ovšem nesou punc velkého umění a vnitřně hlubokého sdělení (za všechny samozřejmě Spalovač mrtvol), stejně jako svými, silně stylizovanými, psychologickými dramaty, ať už s vysokou mírou manýry (Morgiana), či manýristicky přece jen uměřenější (Petrolejové lampy). Trochu se ale pozapomíná na to, že dovedl mistrně natočit i čistě reálný psychologický příběh, tedy neexperimentální projekt bez silné výtvarné stylizace a manýristických tendencí. Den pro mou lásku je čistý komorní snímek, nadčasové drama o přítomnosti smrti v lidském životě a těžko překonatelné bolesti ze ztráty těch nejbližších. Herz sází především na civilní vyznění filmu, tomu se podřizují veškeré výrazové prostředky (neobjeví se tu žádná patetická monumentální hudba atd.) a samozřejmě i civilní herecký projev všech aktérů. Je to film především o ženských hrdinkách (jak postava Marty Vančurové, tak i Jiřiny Šejbalové), jejich zraněném nitru a vyrovnávání se s bolestnou ztrátou, osobně jsem jako hendikep cítil fakt, že hlavní mužská postava, kterou ztvárnil Vlastimil Harapes, byla trochu plochá, ale možná to byl záměr vzešlý již ze scénáře známé české scénáristky Markéty Zinnerové, nebo je to dáno jeho nevýrazným hereckým projevem. Nutné je také pochválit kameru a práci se světlem, stejně jako celkový motiv uzavření se do ulity svého soukromí a své rodiny (symbolicky zdůrazněný navíc lokalizací půdního bytu), který mezi řádky odkazuje k dobové atmosféře ve společnosti v době vrcholné normalizace. (21.01.2012)

Film od kterého jsem čekal víc. Je to nuda, která má své silné opory v hereckých představitelích. Nějak zvláště se k tomuto filmu nevracím. Pro někoho je to depresivní a smutný film. Může být, ale proč tedy více nudil než rozviřoval moje emoce. Jakoby Juraj Herz postavil jakousi neviditelnou a dostatečně tlustou stěnu, která bránila, aby se vypjaté a emocemi zmítané okamžiky nad ztrátou milované osoby, dostali až ke mně. 60% (20.01.2012)

Konečně jsem si našel čas na shlédnutí a mé prvotní dojmy jsou značně rozpačité. Marta Vančurová jako ženská filmová ikona té doby hraje dobře, problém mám ovšem s Harapsékem, který skutečně hercem není - ale budiž. Výtku mám také k celkové atmosféře snímku a k pokračování děje po úmrtí dcerky. Herz se sice snaží, ale ze slabého scénáře dobrý film prostě neuděláte. Ale nebudu zašlapávat tento snímek, což by byla urážka. Je to na svou dobu slušný počin se silnými momenty. (24.03.2010)

Nevím, ale tak nějak se nemůžu srovnat s tím, že tohle natočil Herz. A to nemyslím nějak špatně, jen bych od něj něco takového nečekal. Silný příběh, i když dneska možná již působí trochu tuctově. Ale je ve své všednosti a absencí zbytečné dramtičnosti oduševnělý. No, jako otec tříapůlletého dítěte jsem si pěkně pořval :-). Marta Vančurová je zřejmě nejhezčí a nejlepší československá herečka, co znám, pokaždé jí její roli věřím a nikdy mě u ní nenapadne, že je to vlastně herečka. Je strašně přirozená. Miluju její hlas, úsměv a oči. (21.04.2013)

Typický Petr HAPKA. Od prvních sekund až do těch posledních. Nejraději mám právě jeho tvorbu ze sedmdesátých let. Stejně jako Karel SVOBODA a Jaroslav UHLÍŘ, tak i P. H. má své jedinečné motivy, které se v mnoha scénických doprovodech opakují a vždy a okamžitě člověk pozná, čí že je to rukopis. ■ Naopak překvapením pro mě byl Juraj HERZ na režisérské stoličce v tomto dramatu. Svůj talent vytvářet pochmurnou atmosféru zde sice nemohl plně využít, přesto je tu jeho přítomnost hmatatelně cítit. ■ Něco málo... nepopsatelného... mi však ke spokojenosti chybělo. ■ Nikdy jsem nepochopil tu mánii předabovávat československé herce jinými československými herci, ale budiž, musím to nějak zkousnout. František NĚMEC je výborný herec a má krásný hlas, ale když vidím Vlastimila HARAPESE a neslyším jeho též krásný a charakteristicky nezaměnitelný hlas, tak si tiše klepu na čelo. ■ Co se týká samotného příběhu, tak ten je samozřejmě velmi silný. Jednoduchý, přímočarý, silný, emocionálně silný. Ztratit dítě, rodiče, životního partnera, je pro mě v osobní rovině to nejhorší, co mě může potkat... ◢ ■ ◣ (R) [88/100] ■ (K) [88/100] ■ (V) [70/100] ■ (H) Marta VANČUROVÁ [90/100] ● Vlastimil HARAPES [82/100] ● Sylva KAMENICKÁ [70/100] ● Dana MEDŘICKÁ [68/100] ● Jiřina ŠEJBALOVÁ [66/100] ● Eva SITTEOVÁ [64/100] ● Emma ČERNÁ [60/100] ● Gabriela WILHELMOVÁ [60/100] ● Lubomír ČERNÍK [70/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Operace mé dcery (1986) ● Maboroshi no hikari (1995) ● Sázka pro dva (1978) ● Příliš mladí na lásku (1980) ■ (Č) 2 ■ (P) [TV] [PZ] [95/100] ■ (N) [Pondělí, 27-XI-2017; 19:32] [576p] ϿϾ [PZ] [70/100] ■ (CSFD) kagemush ● anderson ● Radek99 ■ (C) [83/100] (29.11.2017)