Réžia:
Juraj HerzScenár:
Markéta ZinnerováKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrajú:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (viac)Obsahy(1)
Režisér Juraj Herz tentokrát překvapil citově působivým příběhem o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí, které ničivě zasáhla do jejího soužití. Režiséru se podařilo i v časech vypjaté normalizace vyprávění zbavit jakýchkoli politických odkazů, hrdinové si žijí jakoby navzdory době, uzavírajíce se do svého soukromí, do svých radostí i strastí... Všimneme si téměř karnevalového veselí, když i s kamarády podnikají bezmála happeningové akce, smyslem pro nenápadné postižení všední tváře velkoměsta (podíl kameramana Jiřího Macháně na lyrizaci obrazu je nesporný). Režisér nikde nepodlehl svodům melodramatu, příběh líčí střízlivě i emočně vypjaté scény. Film upoutal na svou dobu odvážnou, byť něžně natočenou milostnou scénou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (123)
Ani po letech neztratil film na působivosti. Po vizuální stránce výjimečný. Hodně atmosféře pomohla scéna bytu - jeho dispozice a barevnost, resp. všudypřítomná bílá barva. Skvělá hudba, výjimečná Marta Vančurová, výborný Harapes a Šejbalová. A Emmě Černé v roli lékařky stačila minuta na plátně, abyste si ji dlouho pamatovali ()
Psychologické drama, které má jiný formát, ale přesto je stále zajímavé. Má svou nespornou kvalitu v kameře, kdy divákovi nabízí netradiční, ale velmi kvalitní obrazy, něco na pomezí fotografie a filmu. Marie Stašková (šarmantní Marta Vančurová) po největší tragédii a ztráty smyslu života, nachází novou chuť k žití při návratu do práce a novém otěhotnění. Její manžel Petr (Vlastimil Harapes), prožívající studentskou lásku, je tragédií stržen zpět ke své ženě. Z dalších rolí: Maruška (Sylva Kamenická), malá dcerka umírající na hnisavý zápal mozkových blan, vdova Bernardová (Jiřina Šejbalová), která se po úmrtí svého manžela snaží zaplnit prázdné místo a samotu nuceným přátelstvím s podobně postiženou Marií, vedoucí květinářství Kabát (Lubomír Černík), Petrova studentská láska Hana (Eva Píchová-Sitteová), bezstarostní studenti Helena (Žofie Veselá) a Mirek (Jan Hartl), a Petrova matka (Dana Medřická). Nenásilné, neosobní, ale přesto stále zajímavé a silné a rozhodně nevšední drama. ()
Jeden z československých filmů, který ve Vás zanechá mnoho pocitů a rozpaků. Příběh je velmi citlivou zpovědí ženy. Ženy která hodně trpěla…film poukazující na fakt že si s námi osud někdy může pěkně zahrávat. Pokaždé když tento film vidím tak brečím, protože příběh je velmi dojemný a poukazuje na čistotu a křehkost lidské duše. ()
Na mně vždycky působil jako prvoplánový tah na bránu, takže nemohu dát víc. Vadil mi předabovaný Harapes, to byly tehdy zvyky. Když už jej chtěli jako umělce, neměli mu šroubovat ten hlas, myslím, že to byl Klem, ale ruku do ohně bych za to nedala. I ten Hapka, ač jej miluji, mi připadal tak nějak kolovrátkový a podbízivý. Prostě měl dohnat k slzám a povedlo se mu to, ale do mých nej nikdy patřit nebude. ()
Pouze ten, kdo příjde o své dítě, dokáže plně pochopit hloubku tohoto filmu. Ještě teď před sebou vidím veliké a smutné oči Marty Vančurové, které jsem tu ztrátu uvěřil. Neprávem opomíjený film, který by si i v nynější době zasloužil více pozornosti ze strany TV společností. Česká kinematigrafie "byla" velmi kvalitní !!!!! ()
Galéria (12)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Zaujímavosti (11)
- Kvůli nahotě ve filmu došel Martě Vančurové dopis, ve kterém stálo: „Vážená soudružko, naše brigáda socialistické práce se shodla na tom, že jste kurva.“ (Duoscop)
- Celý film bol natáčaný v Prahe. (dyfur)
- Režisér Herz záměrně film točil tak, aby obraz působil měkce, při natáčení byly použity změkčovací filtry a na objektiv se mazalo sádlo. (raininface)
Reklama