Johnny Cash: American Rebel
Hudba:
David RamosHrajú:
Johnny Cash (a.z.), Kris Kristofferson, Willie Nelson, Sheryl Crow, John Mellencamp, June Carter Cash (a.z.), Rick Rubin, Michael Streissguth, Kid Rock (viac)Obsahy(1)
Portrét charismatického zpěváka country, muže v černém. Johnny Cash (1932–2003): „Divíte se, proč chodím pořád v černém, proč se vyhýbám jasným barvám, proč vyzařuju temný tón? Mám k tomu více důvodů. Nosím ji kvůli chudým a utlačovaným, žijícím v beznadějné chudé části města, i kvůli vězňům... „. Merle Haggard: „I v místnosti plné prezidentů byl jasná jednička! Takové charisma neměl ani Elvis!". Eric Church: „Byl to fenomén, jako Beatles nebo Elvis Presley". John Carter Cash: „Měl jsem tátu rád. I když jsem ho úplně nechápal, a nejspíš na to už nepřijdu"... Willie Nelson: „Jasná jednička mezi americkými zpěváky kovbojských písniček! Neznám nikoho, kdo by o něm mluvil špatně". Rosanne Cash: „Nejvíc jsem oceňovala jeho komunikaci s publikem a chování na pódiu". Rick Rubin: „Dokázal mocně zapůsobit. Člověk poznal, že je to jedinečná osobnost!". (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
"Well, you wonder why I always dress in black..." Příběh nadčasového umělce v sympatických 80 minutách, odvyprávěný jeho rodinou a těmi vybranými z přátel, případně významných postav country, kteří tu také hrají úryvky jeho písniček. Tento dokument logicky těžko přináší nějaké nové informace, ale je kvalitně zpracovaný a poslouží jako dobrá připomínka všeho - od gospelových začátků, přes koncertní blázinec, lásku ke dvěma ženám a závislost, až po naprostou ztrátu relevantnosti a celkem impozantní "happy end" skrze American Recordings ještě před smrtí. AMERICAN REBEL tak atraktivně shrnuje zajímavý život nesmrtelné legendy, nejen v záři reflektorů, ale i v depresi ústraní. ()
Opäť som mal šťastie na výborne urobený životopisný dokument. O jeho kvalite by mal presvedčiť môj názor, že tento dokument zaujme divákov bez ohľadu na to, či je Johnny Cash ich obľúbený spevák alebo nie. Ja patrím k divákom, ktorých hudba Johnnyho Casha oslovovala viac, ako jeho život a názory. Ale to je v poriadku, lebo spevák má byť posudzovaný podľa piesní, nie podľa názorov na odsúdených väzňov a marginalizované skupiny obyvateľstva. ()
"Máj nejm iz Džony Keš" a bylo vymálováno. Jen co spustil a pronesl tuto památnou větu na svých koncertech, tak se diváci dostali do rauše. Celkem logicky se dá pochopit, že ve své době byl zpěvem nadčasový vzhledem k okouzlujícímu hlubokému a nezaměnitelnému hlasu a pro svůj nadhled v písních. Rovněž mu věhlas zajistilo i to, že se stal zpěvákem lidu - v podstatě to odráželo i jeho život a dětství, ale i problémy společnosti, které dokázal nonšalantně zakomponovat do chytlavých country melodií. Nikdy jsem nebyl kdovíjakým příznivcem kántry hudby, ale Keška je výjimka. Tento dokument mě poodkryl jeho život a dílo, kterým se zapsal do světové historie - hlavně představil vnímaní a duši zpěváka, který jednou působil v pohodě a jindy jako zadumaný muž plný problémů. A těch nezapomenutelných písní po sobě zanechal nesčetně... ()
Vynikající životopisný dokument o Johnnym Cashovi, mém oblíbeném zpěvákovi. Zazní tu celá řada zajímavostí, ať už prostřednictvím záznamů samotného Cashe, či z úst jeho přátel a kolegů. Při sledování jsem si opět trochu poupravil pohled na ikonu country, neboť kdysi jsem (patrně i pod vlivem snímku Walk the Line) nabyl dojmu, že Johnny byl také pěkný výlupek, primadonka a bouřlivák. Zde se však ukazuje také jeho lidská stránka, síla charakteru a smyslu pro spravedlnost. Epizoda s prezidentem Nixonem či indiány byla vše vypovídající. ()
Asi nejkomplexnější dokument o Cashovi. Přesto zde mnohé schází. Na jedné straně se do konceptu nevešly důležité epizody jeho umělecké kariéry, jako projekt Highwaymen (Willie Nelson ho zcela nepochopitelně zapře) nebo spolupráce s U2, která skutečně nastartovala Cashovo obrození. Na straně druhé tu chybí větší pohled do soukromí. John Carter by mohl více vyprávět o tátovi, který mu vařil a chodil s ním na ryby, než o Johnnym Cashovi. Nezbylo místo pro mysteriózní dům u jezera Hickory. A film také nepostihl rozpolcenost člověka, který již dávno, snad na samém počátku, ztratil hranici mezi realitou a fikcí. ()
Reklama